§ 9 Nařízení vlády o stanovení geodetických referenčních systémů závazných na celém území České republiky, databází geodetických a geografických údajů a státních mapových děl vytvářených pro celé území České republiky a zásadách jejich používání – Účinnost

§ 9 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2023. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr zemědělství: Ing. Nekula v. r. Příloha k nařízení vlády č. 159/2023 Sb. 1. Světový geodetický systém 1984 je na území České republiky určen a) technologiemi kosmické geodézie, které jsou součástí programů monitorovacího a zpracovatelského centra správce systému, b) souborem souřadnic bodů, které jsou vztaženy ke Světovému geodetickému systému 1984 v realizaci G873, a c) elipsoidem Světového geodetického systému 1984 s konstantami a = 6378137 m, f = 1:298,257223563, kde „a" je délka hlavní poloosy a „f" je zploštění. 2. Evropský terestrický referenční systém 1989 je na území České republiky určen a) technologiemi kosmické geodézie a konstantami, které jsou součástí programů mezinárodních zpracovatelských center, b) souborem geocentrických souřadnic vybraných bodů geodetických základů, jejichž souřadnice byly vztaženy k epoše 1989.0 a Evropskému terestrickému referenčnímu rámci v realizaci 2000, a c) elipsoidem Geodetického referenčního systému 1980 s konstantami a = 6378137 m, f = 1:298,257222101, kde „a" je délka hlavní poloosy a „f" je zploštění. 3. Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální je určen a) Besselovým elipsoidem s parametry a = 6377397,15508 m, b = 6356078,96290 m, kde „a" je délka hlavní poloosy a „b" je délka vedlejší poloosy, b) Křovákovým dvojitým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze a c) souborem souřadnic bodů z vyrovnání trigonometrických sítí. 4. Světový geodetický systém 1984 v Lambertově kuželovém konformním zobrazení je určen a) technickými parametry uvedenými v bodě 1, b) Lambertovým konformním kuželovým zobrazením elipsoidu WGS84 do roviny, c) počátkem zobrazení φ0 = 50°, λ0 = 15°, osa N je obrazem poledníku λ0, osa E je na ni kolmá, d) nezkreslenými rovnoběžkami φ1 = 49°10′, φ2 = 50°20′ a e) posunem počátku rovinných souřadnic N = 0 km, E = 0 km. 5. Světový geodetický systém 1984 v univerzálním transverzálním Mercatorově zobrazení poledníkových zón je určen a) technickými parametry uvedenými v bodě 1, b) příčným Mercatorovým válcovým konformním zobrazením 6stupňových poledníkových pásů elipsoidu WGS84 do roviny, c) počátkem zobrazení φ0 = 0°, λ0 = 15° pro WGS84-UTM33, λ0 = 21° pro WGS84-UTM34, osa N je obrazem poledníku λ0, osa E je na ni kolmá, d) měřítkovým faktorem 0,9996 a e) posunem počátku rovinných souřadnic E = 500 km. 6. Evropský terestrický referenční systém 1989 v Lambertově azimutálním stejnoplochém zobrazení je určen a) technickými parametry uvedenými v bodě 2, b) Lambertovým azimutálním stejnoplochým zobrazením elipsoidu Geodetického referenčního systému 1980 do roviny, c) počátkem zobrazení φ0 = 52°, λ0 = 10°, osa Y je obrazem poledníku λ0, osa X je na ni kolmá a d) posunem počátku rovinných souřadnic Y = 3210 km, X = 4321 km. 7. Evropský terestrický referenční systém 1989 v Lambertově kuželovém konformním zobrazení je určen a) technickými parametry uvedenými v bodě 2, b) Lambertovým konformním kuželovým zobrazením elipsoidu Geodetického referenčního systému 1980 do roviny, c) počátkem zobrazení φ0 = 52°, λ0 = 10°, osa N je obrazem poledníku λ0, osa E je na ni kolmá a d) posunem počátku rovinných souřadnic N = 2800 km, E = 4000 km. 8. Evropský terestrický referenční systém 1989 v univerzálním transverzálním Mercatorově zobrazení poledníkových zón je určen a) technickými parametry uvedenými v bodě 2, b) příčným Mercatorovým válcovým konformním zobrazením 6stupňových poledníkových pásů elipsoidu Geodetického referenčního systému 1980 do roviny, c) počátkem zobrazení φ0 = 0°, λ0 = 15° pro ETRS89-TM33, λ0 = 21° pro ETRS89-TM34, osa N je obrazem poledníku λ0, osa E je na ni kolmá a d) posunem počátku rovinných souřadnic E = 500 km. 9. Evropský výškový referenční systém je určen a) výchozím výškovým bodem, kterým je nula stupnice mořského vodočtu v Amsterodamu, a b) souborem normálních výšek z mezinárodního vyrovnání Jednotné evropské nivelační sítě. 10. Výškový systém baltský – po vyrovnání je určen a) výchozím výškovým bodem, kterým je nula stupnice mořského vodočtu v Kronštadtu, a b) souborem normálních výšek z mezinárodního vyrovnání nivelačních sítí. 11. Světový výškový referenční systém 1996 je určen a) vztažnou plochou geoidu určenou Světovým gravitačním modelem EGM96 (undulací geoidu) vzhledem k elipsoidu WGS84 a b) souborem hodnot undulací geoidu definovaných v geografické síti 15′ × 15′ vzhledem k elipsoidu WGS84. 12. Světový výškový referenční systém 2008 je určen a) vztažnou plochou geoidu určenou Světovým gravitačním modelem EGM2008 (undulací geoidu) vzhledem k elipsoidu WGS84 a b) souborem hodnot undulací geoidu definovaných v geografické síti 2,5′ × 2,5′ vzhledem k elipsoidu WGS84. 13. Tíhový systém 2010 je určen a) hladinou a rozměrem sítě, které jsou odvozeny z absolutních tíhových měření v mezinárodní gravimetrické síti, a b) souborem hodnot tíhového zrychlení z vyrovnání mezinárodní sítě. 1) Například § 96 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). 2) Například vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Například § 26a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 51a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.