§ 2 Nařízení o způsobilosti a evidenci vnitrozemních plavidel – Výklad použitých výrazů.

§ 2 Výklad použitých výrazů. (1) Plavidly se rozumějí lodi, plovoucí stroje, vory a plovoucí zařízení. (2) Lodi vlečné (remorkéry) jsou lodi se strojním pohonem, které jsou svou stavbou a výstrojí způsobilé a určené k vlečení (tlačení) jiných plavidel. (3) Lodi nádržové jsou lodi, které jsou svou stavbou a výstrojí způsobilé a určené k přepravě tekutých nákladů bez obalů. (4) Všechny druhy bagrů, jeřábů, zdvihadel, elevátorů, transportérů, beranidel, čerpadel a pod., uzpůsobených výhradně k určité mechanické práci na vodě, se považují za plovoucí stroje. (5) Vory jsou svazy dřev skládající se z kmenů (trámů) více nebo méně pevně spojených a uzpůsobených k řiditelné plavbě. (6) Všechny druhy plováren, doků, hangárů, přístavních můstků, lodních restaurací, mlýnů, dílen, pontonů a pod., vázaných svým účelem na určité stanoviště na vodě, se považují za plovoucí zařízení. (7) Plavidla se zvláštní konstrukcí nebo se zvláštním určením se posuzují podle znaků, které u nich převládají. (8) Za malá plavidla se považují plavidla o výtlaku do 10 tun. Jsou-li však tato plavidla opatřena strojním pohonem, považují se za malá plavidla jen tehdy, nepřevyšuje-li obsah válců 500 ccm nebo užitečný výkon 25 k (koní); rozhodná je zjištěná vyšší hodnota. (9) Loďky jsou malé lodi, jejichž výtlak ani při největším bezpečném ponoru nedosahuje 2 tun. (10) Výtlak se zjistí znásobením délky, šířky a středního ponoru plavidla, měřených v rovině jeho nejvýše přípustného ponoru, a součinitelem plnosti, který činí přibližně 0,75 a mění se podle tvaru tělesa plavidla. (11) Výstrojí se rozumějí předměty potřebné pro řádný a bezpečný provoz plavidel, zejména kotvy, řetězy, lana, vzpěry, háky, signální, protipožární a záchranné prostředky. (12) Stálým stanovištěm plavidla je místo, z kterého se plavidlem provozuje plavba a které je jako takové ohlášeno plavební správě.