§ 36a Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb. – Cenové zvýhodnění a znevýhodnění ve vztahu k efektivnosti vývozu

§ 36a Cenové zvýhodnění a znevýhodnění ve vztahu k efektivnosti vývozu (1) Podle efektivnosti vývozu lze zvýhodnit popřípadě znevýhodnit ceny a) výrobků technicky pokrokových a výrobků zařazených do prvního stupně jakosti popřípadě výrobků technicky zastaralých a výrobků zařazených do třetího stupně jakosti, b) dalších výrobků, které jsou předmětem vývozu, aniž byly hodnoceny příslušným orgánem nebo organizací podle § 31 až 35. (2) Cenové zvýhodnění podle efektivnosti vývozu činí nejvýše 25 % z velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny a cenové znevýhodnění nejvýše 30 % velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny. (3) Rozsah výrobků podle odstavce 1 a podrobnější podmínky tohoto cenového zvýhodnění a znevýhodnění, popřípadě podíly pro výrobní organizaci a organizaci zahraničního obchodu, stanoví cenové úřady. (4) Cenové zvýhodnění, popřípadě znevýhodnění, lze uplatnit i u nových tuzemských výrobků nahrazujících výrobky dosud výlučně dovážené, a to podle vztahu vnitřních a zahraničních cen. Podrobnější podmínky jeho uplatnění stanoví cenové úřady.“. 45. § 38 odst. 4 zní: „(4) Základní velkoobchodní i maloobchodní ceny módních novinek musí být stanoveny před zahájením dodávek těchto výrobků za zvýhodněné ceny.“. 46. § 41 odst. 5 zní: „(5) Za kratší dodací nebo objednací lhůtu, pokud ji odběratel požaduje, lze uplatňovat přirážku, jestliže v právních předpisech, zejména v základních podmínkách dodávek, dále v cenících nebo v rozhodnutích ústředních orgánů jsou uvedeny lhůty platné pro stanovené ceny a jestliže přirážky za jejich zkrácení nebo způsoby výpočtu jsou uvedeny v cenících nebo v cenových rozhodnutích. Úpravy dosud platných dodacích (objednacích) lhůt výrobků, stanovené jednotlivými ústředními orgány, se promítají do cen jen na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu. Uplatnění formy přirážek za kratší dodací (objednací) lhůty lze navrhovat příslušnému cenovému úřadu jen současně s uplatněním srážek za delší dodací (objednací) lhůty.“. 47. § 42 odst. 4 zní: „(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 se netýká slev podle jiných ustanovení této vyhlášky a slev podle zvláštních předpisů.14)“. 48. § 45 odst. 1 zní: „(1) Jestliže odbytová organizace nesplní pohotovou dodávku ve lhůtě podle odstavce 2 nebo, jde-li o výrobky, které nemusí být dodány pohotově, nesplní jejich dodávku ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem nebo nadřízeným orgánem nebo ve lhůtě sjednané s odběratelem, je povinna snížit stanovenou odbytovou přirážku o jednu pětinu. Povinnost pohotové dodávky neplatí pro výrobky, jejichž dovoz odbytové organizace zajišťují až na základě objednávky odběratele.“. 49. § 45 odst. 2 zní: „(2) Pohotovou dodávkou se rozumí splnění technicky jasné objednávky do šesti týdnů od jejího doručení. Ústřední orgán nadřízený odbytové organizaci může stanovit delší lhůtu pro výrobky uvedené v § 43 písm. d) bod 2 jen se souhlasem příslušného cenového úřadu; k tomu účelu předkládá ústřední orgán příslušnému cenovému úřadu spolu se zdůvodněním i stanoviska hlavních odběratelských orgánů.“. 50. § 46 se doplňuje odstavci 3, 4 a 5, které znějí: „(3) Předběžný nebo konečný limit se v případech uvedených v § 47 a 48 neuplatňuje, jestliže v době, kdy má být vypracován návrh předběžného nebo konečného limitu, je již stanovena velkoobchodní, popřípadě maloobchodní cena, nebo jestliže příslušná organizace předloží k projednání přímo návrh velkoobchodní, popřípadě maloobchodní ceny, resp. cenu stanoví, má-li působnost. V podkladech pro zdůvodnění úkolů plánu technického rozvoje se pak uvádí místo návrhu předběžného limitu návrh velkoobchodní ceny. Povinnost vypracovat návrh předběžných a konečných cenových limitů se dále netýká výrobků, které jsou a) vyvíjeny a vyráběny pro vlastní potřebu výrobní hospodářské jednotky jako investice prováděné ve vlastní režii a nepředpokládá se, že budou dodávány i pro jiné odběratele, b) vyvíjeny a vyráběny v souvislosti s řešením úkolů technického rozvoje technologického charakteru, aniž jejich vývoj je součástí zadání těchto úkolů a jestliže jsou pro vyvíjené technologie stanoveny nákladové limity, c) díly a speciálním nářadím. (4) Jestliže rozhodující údaje (parametry) zadání úkolu plánu rozvoje vědy a techniky umožňují použít závazný způsob tvorby cen schválený příslušným cenovým úřadem, je zpracovatel návrhu předběžného limitu velkoobchodní ceny povinen navrhnout, popřípadě stanovit, velkoobchodní cenu místo předběžného limitu velkoobchodní ceny. Stejným způsobem se postupuje i v případě, že závazný způsob tvorby platí jak pro tvorbu velkoobchodních cen, tak pro tvorbu cenových limitů. (5) Na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny budoucího výrobku, určeného též pro vývoz, stanoví i předběžný limit kupní ceny.“. 51. § 47 odst. 1 písm. b) zní: „b) u státních, resortních a oborových úkolů plánu standardizace pro nové výrobky vyráběné podle nových nebo změněných norem.“. 52. § 47 odst. 3 se doplňuje ustanoveními označenými písmeny f) a g), která znějí: „f) kombinace způsobů podle písmen a) až c), zejména v případech, kdy část budoucího výrobku je porovnatelná s již vyráběným výrobkem a část neporovnatelná; pro tyto a další vhodné případy lze využít i stavebnicového způsobu, g) ceny dovozu vycházející z cen rozhodujících zahraničních trhů nebo skutečné ceny opakovaného dovozu, je-li tato nižší v případech, kdy výlučně dovážený výrobek se má nahradit tuzemským.“. 53. V § 48 odst. 2 písm. a) se za slova „§ 47 odst. 3 písm. a)“ vkládají slova „nebo f)“. 54. V § 48 odst. 2 písm. b) se za slova „§ 47 odst. 3 písm. b)“ vkládají slova „nebo g)“. 55. V § 48 odst. 4 písm. a) se za slova „oborových úkolů plánu rozvoje vědy a techniky“ vkládá čárka a slova „, plánu standardizace“. 56. § 48 odst. 4 se doplňuje ustanoveními označenými písmeny f) a g), která včetně poznámky č. 80 znějí: „f) nestandardní, pokud jsou objemově významné a dodávají se pro stavby,80) g) u nichž se tak dohodne dodavatel s odběratelem. 80) Výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 09/80, o stanovení konečných limitů velkoobchodních cen pro objemově významné nestandardní výrobky dodávané pro stavby (Cenový věstník částka 18/1980).“. 57. V § 48 se vypouští odstavec 6. 58. § 49 odst. 1 až 3 včetně poznámky č. 81 znějí: „(1) Kupní ceny se používají ve formě běžných a ve stanovených případech dohodnutých kupních cen. Při jejich tvorbě se vychází z příslušného oborového kalkulačního vzorce,81) přičemž u běžné kupní ceny je základem operativní kalkulace, u dohodnuté kupní ceny propočtová kalkulace. (2) Běžná kupní cena vychází ze skutečně dosažené zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulované výše zahraničních přímých obchodních nákladů. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny prokázat tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizaci odůvodněnost výše kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů. (3) Dohodnuté kupní ceny lze použít pouze v rozsahu určeném Federálním cenovým úřadem. Dohodnutá kupní cena vychází z předpokládané výše zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů. 81) Oborový kalkulační vzorec pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů a pokynů k němu, čj. XV/3-30 820/76 z 31. 12. 1976 (Finanční zpravodaj č. 3/1977).“. 59. V § 49 se vypouští odstavec 5. 60. § 49 odst. 7 až 10 znějí: „(7) Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs se použije přepočítací poměr stanovený Státní bankou československou, platný k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se použije přepočítací poměr platný a) k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací, nejpozději však k datu, kdy podle předpisů měla být faktura vystavena, nebo b) k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a zahraničním dodavatelem nebo odběratelem, nebo c) k datu uzavření hospodářské smlouvy, popřípadě k datu doručení dodávkového příkazu, nebo d) v den přechodu výrobku přes čs. hranici, který bude prokázán potvrzením celních orgánů, e) k datu předložení podkladů pro návrh maloobchodní ceny tuzemskému odběrateli. Způsob určení přepočítacích poměrů podle písmen a) až e) dohodne organizace zahraničního obchodu s tuzemskou odběratelskou nebo dodavatelskou organizací v hospodářské smlouvě, popřípadě v samostatné písemné dohodě. Pokud nedojde k dohodě, použije se přepočítací poměr podle písmena a). (8) Pro fakturaci dohodnutých kupních cen mohou organizace dohodnout jakékoliv datum přepočtu; nedohodnou-li se o datu přepočtu nebo o jiných podmínkách souvisejících s uplatněním dohodnutých kupních cen, uskuteční se dodávky za běžné kupní ceny. (9) Zahraniční přímé obchodní náklady se přepočítávají na Kčs podle přepočítacích poměrů platných k datu jejich kalkulace a v této výši se také fakturují, pokud příslušné orgány nerozhodnou o jejich zpřesnění podle změněných podmínek. Roční objem kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů za organizaci nesmí být vyšší o více než 20 % objemu skutečných zahraničních přímých obchodních nákladů. (10) U reklamované dodávky, nebo její části, pro vývoz nebo z dovozu, se částka uznaná v zahraniční měně přepočte na Kčs přepočítacím poměrem platným ke dni, v němž organizace zahraničního obchodu vystavila vrubopis nebo dobropis. Tyto přepočítací poměry se použijí i v případech, kdy se dodávky fakturují za dohodnuté kupní ceny.“. 61. § 50 odst. 2 zní: „(2) Rozsah závazného uplatňování limitů kupních cen, způsob a postup při jejich tvorbě stanoví cenové úřady ve spolupráci s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.“. 62. § 51 odst. 1 zní: „(1) Obchodní přirážky a obchodní srážky organizací zahraničního obchodu se tvoří pro rozsah výkonů vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami na základě a) cenové kalkulace zahrnující nutné náklady na oběh a stanovený podíl obchodního rizika a zisk v případech, kdy cenovou kalkulaci lze sestavit, b) v porovnání s již stanovenými přirážkami anebo srážkami pro sortimentně blízké obory (skupiny výrobků) v ostatních případech.“. 63. § 52 odst. 1 zní: „(1) Pro dovážené výrobky a) zařazené do první skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní ceny, za něž jsou dodávány organizacemi zahraničního obchodu tuzemským odběratelům, popřípadě velkoobchodní nebo odbytové ceny, za které je dodávají určené tuzemské organizace dalším tuzemským odběratelům, b) zařazené do druhé skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní, popřípadě odbytové ceny vytvořené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b), za něž jsou dodávány určenými organizacemi dalším tuzemským odběratelům.“. 64. V § 52 odst. 2 poznámka č. 70 zní: „70) Výměr FCÚ č. 113/03/80 o regulaci cen dovážených výrobků v roce 1981 (Cenový věstník částka 44/1980).“. 65. § 57 včetně nadpisu a poznámky č. 82 zní: