§ 91 Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb. – Náležitosti návrhu cen dovážených výrobků

§ 91 Náležitosti návrhu cen dovážených výrobků (1) Návrhy velkoobchodních cen dovážených výrobků, pro které platí jednotnost podle § 53 odst. 2 písm. a), obsahují náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a) až c) a podle písm. k), jejichž rozsah určí příslušný cenový úřad; není-li určen, mohou jej dohodnout s organizací zahraničního obchodu odběratelské organizace; dále obsahují údaj o množství dovozu a cenovou kalkulaci, která vychází z kupní ceny nového výrobku a údajů o jeho zahraniční ceně fco čs. hranice a obchodní přirážce. Jestliže návrh velkoobchodní ceny předkládá tuzemský odběratel, uvádí jen údaje o kupní ceně. (2) Návrhy velkoobchodních cen dovážených výrobků, pro které platí jednotnost podle § 53 odst. 2 písm. b), obsahují kromě náležitostí podle odstavce 1 též náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. d), g) a h). (3) Návrhy maloobchodních cen dovážených výrobků tvořených podle § 63 odst. 2 obsahují náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a), b), i) a k), dále kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného výrobku podle položek uvedených v § 63 odst. 2 písm. b), velkoobchodní cenu a kalkulaci maloobchodní ceny porovnatelného výrobku podle § 90 odst. 1 písm. c), porovnává-li se s tuzemským výrobkem, označení zda jde o dovoz pro obohacení nebo doplnění trhu a stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen. Součástí podkladů pro návrh maloobchodní ceny výrobků z dovozu je kalkulace kupní ceny v členění podle oborového kalkulačního vzorce, kterou předkládá organizace zahraničního obchodu organizaci zpracovávající cenový návrh.“. 91. V § 92 odst. 1 písm. a) se na konci připojuje tento text: „u souhrnu výrobků, provozních jednotek a provozních souborů se jejich složení charakterizuje slovně při dodržení systému třídění podle § 57 odst. 3.“. 92. V § 92 odst. 1 písm. b) se za slova „s cenou porovnatelného výrobku“ vkládají slova „nebo se stanoveným konečným cenovým limitem,“. 93. V § 93 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje odstavec 2, který zní: „(2) Návrhy na ceny ostatních výzkumných a vývojových prací obsahují náležitosti podle odstavce 1 písm. b), c) a e).“. 94. § 94 odst. 2 včetně poznámky č. 84 zní: „(2) Za hlavního odběratele se považují a) organizace, které budou odebírat výrobek pro výrobní spotřebu nebo investice v rozhodujícím množství, popřípadě jejich generální ředitelství, jde-li o organizace jedné VHJ, b) organizace zahraničního obchodu, předpokládá-li se vývoz nového výrobku,84) c) obchodní organizace, která má působnost stanovit maloobchodní cenu, d) obchodní organizace, pokud je jediným odběratelem, který bude dodávat výrobek za maloobchodní cenu, ale nemá působnost ji stanovit, e) nákupní a zásobovací organizace, pokud nebudou výrobek odebírat v nepatrném množství, s výjimkou případů, kdy jsou součástí dodavatelské VHJ nebo VHJ, s níž se návrh projednává podle písmena a), f) příslušné ústřední orgány, jde-li o výrobky dodávané organizacím řízeným ministerstvy stavebnictví, lesního a vodního hospodářství a dopravy a dále zemědělství a výživy, nejde-li o organizace jedné VHJ; návrh ceny se pak nezasílá jejich organizacím, g) poslední odběratelé (např. investoři) nebo další organizace, které určí příslušný cenový úřad, popřípadě ústřední orgány, kdy tak po dohodě s nimi příslušný cenový úřad stanoví. Jestliže v jednotlivých případech přicházejí v úvahu všichni odběratelé podle písmena a) až g), je zpracovatel cenového návrhu povinen jej projednat nejvíce se čtyřmi, a to: s organizací [ústředním orgánem podle písmena f)] odebírající rozhodující množství výrobku určeného pro výrobní spotřebu nebo investice, s organizací zahraničního obchodu, která bude výrobek vyvážet, s obchodní organizací pověřenou stanovením maloobchodní ceny, předpokládá-li se prodej výrobku též za maloobchodní cenu, a s ministerstvem stavebnictví ČSR nebo ministerstvem stavebnictví SSR, jde-li o výrobek určený též pro bytovou nebo občanskou výstavbu. Jestliže je výrobek určen jen pro výrobní spotřebu, projednává se cenový návrh pouze se dvěma hlavními odběrateli. Při výběru hlavních odběratelů přihlíží zpracovatel návrhu k tomu, aby byli zastoupeni odběratelé z obou republik. 84) Pokyn FMZO a FCÚ č. P-2/80, o zajištění spolupráce OZO při tvorbě cen (Cenový věstník částka 35/1980).“. 95. V § 95 odst. 5 se vypouštějí ustanovení označená písmeny c), d) a e). 96. V § 98 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Cena, pro kterou neplatí povinnost stanovit ji cenovým výměrem, je stanovena dnem zápisu do evidence.“. 97. § 99 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Stejný postup platí, nedojde-li při projednání konečných cenových limitů k dohodě o jejich výši.“. 98. § 100 odst. 1 zní: „(1) Odbytové ceny a velkoobchodní ceny s daní z obratu stanoví organizace, které za ně výrobky dodávají, bez projednání s odběratelem. Obchodní ceny stanoví organizace, které za ně výrobky dodávají, popřípadě obchodní organizace, jestliže předem dohodne s dodavatelskými organizacemi, že je bude stanovovat. Za stanovení obchodní ceny se považuje i její uvedení ve faktuře s podmínkou, že před fakturací byla projednána mezi dodavatelem a odběratelem v rámci cenového řízení.“. 99. § 100 se doplňuje odstavci 4 až 6 včetně poznámky č. 85, které znějí: „(4) Návrh velkoobchodní ceny vytvořené některým ze způsobů podle § 24, 25 a § 26 odst. 2 písm. a) a stanovované pověřenou organizací obsahuje pouze náležitosti uvedené v § 89 odst. 1 písm. a) a b), výpočet velkoobchodní ceny podle použitého způsobu tvorby cen, a navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace, též náležitosti uvedené v písmenu g) a i). Jestliže zpracovatel cenového návrhu ani odběratel nenavrhují uplatnění podmínek realizace nebo jestliže odběratel nenamítá nesprávný výpočet ceny do 15 dnů po obdržení návrhu, nezasílá odběratel stanovisko k návrhu ceny a pověřená organizace stanoví cenu podle svého návrhu po uplynutí lhůty pro případné vyjádření odběratele. (5) Nestandardní výrobky a práce průmyslové povahy, jejichž dodávku podle požadavku odběratele uskutečňuje výrobní organizace ihned nebo nejdéle do 30 dnů, lze fakturovat za prozatímní velkoobchodní cenu podle § 5 odst. 2 písm. a), a to bez souhlasu příslušného cenového úřadu. Rozsah náležitostí návrhu velkoobchodní ceny přizpůsobí dodavatel konkrétním podmínkám dodávky. Velkoobchodní cenu stanoví dodávající organizace nejdéle do 30 dnů ode dne fakturace za prozatímní cenu, přičemž za projednání a odsouhlasení ceny odběratelem se považuje i úhrada fakturované ceny, proti níž odběratel nevznesl námitky. (6) Náležitosti návrhů cenových limitů, jejich předkládání a projednání, registraci a evidenci cenových limitů upravuje zvláštní rozhodnutí.85) 85) Pokyn FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78 z 15. listopadu 1978, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).“. 100. § 100a včetně poznámek č. 72 a 73 se vypouští. 101. § 102 odst. 3 zní: „(3) Přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek v oblasti velkoobchodních cen, přirážky a slevy podle § 30 a odbytové přirážky a srážky se zaokrouhlují samostatně podle stupnice pro ostatní druhy cen. V případech tvorby odbytových cen podle § 45 odst. 5 u dovážených výrobků se však odbytové přirážky zaokrouhlují na dvě desetinná místa a podle stupnice pro ostatní druhy cen se zaokrouhluje až odbytová cena. Samostatně se nezaokrouhlují rovněž přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek v oblasti maloobchodních cen, jsou-li stanoveny procentní sazbou.“. 102. V § 102 se za odstavec 4 vkládá odstavec 5, který zní: „(5) Podle stupnice pro maloobchodní ceny se zaokrouhlují též velkoobchodní ceny s daní z obratu a ceny podle § 3 odst. 4, s výjimkou cen geologických a geodetických výkonů, které se zaokrouhlují podle stupnice pro ostatní druhy cen. Podle stupnice pro maloobchodní ceny se naopak nemusí zaokrouhlovat maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje, jestliže jiný způsob zaokrouhlování vyplývá ze stanoveného snížení cen, skupinování výrobků apod.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 103. § 109 odst. 1 zní: „(1) U výrobků dodávaných pro tuzemskou investiční výstavbu je povinen provést odběratelskou kontrolu cen investor a u poddodávek i první odběratel.“. 104. V § 110 odst. 1 se slova „obecně platnými metodickými pokyny pro kontrolní činnost44)“ nahrazují slovy „zvláštními předpisy pro kontrolní činnost43) a 44)“. 105. § 112 odst. 1 písm. f) zní: „f) účtování ve faktuře nebo ve splátkovém listě při dodávkách pro investiční výstavbu většího množství výrobků než bylo skutečně dodáno a dále účtování většího množství výrobků než je uvedeno v dohodě o odbytových nákladech, popřípadě ve schváleném odbytovém rozpočtu, není-li nezbytnost tohoto většího dodaného množství písemně potvrzena odběratelem.“. 106. V § 112 odst. 1 písm. ch) se slova „částky přesahující cenu odpovídající cenovým předpisům“ nahrazují slovy „neoprávněně získaných prostředků podle písmena b) až d),“. 107. V § 112 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Dnem neoprávněného získání prostředků na základě celkové faktury je den jejího zúčtování na investičním účtě investora u financující banky.“. 108. V § 113 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy kontrola byla zahájena ve lhůtě splatnosti pro provedení dodatkového odvodu neoprávněně získaných prostředků, které organizace sama zjistila před zahájením kontroly a předložila o tom kontrolnímu orgánu průkazný písemný doklad.“. 109. V § 114 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova včetně poznámky č. 86: „s výjimkou organizací, které dodatkový odvod neprovádějí.86) 86) § 2 odst. 6 zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 110. § 114 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Při dodávkách pro investiční výstavbu podléhají dodatkovému odvodu neoprávněně získané prostředky na základě celkové faktury za dodávky pro provozní soubor nebo stavební objekt. Dodatkovému odvodu podléhají i prostředky neoprávněně získané již při jednotlivých dodávkách pro provozní soubor nebo stavební objekt na základě splátkových listů za tříleté období. V těchto případech se od dodatkového odvodu odečítají částky, které byly nebo budou s odběratelem vypořádány v následující splátce nebo v celkové faktuře, nebude-li další splátka.“. 111. § 117 odst. 5 písm. a) zní: „a) způsoby tvorby cen dovážených výrobků a zařazení výrobků do skupin cenové regulace dovozu ve spolupráci s cenovými úřady republik,“. 112. § 118 odst. 6 se doplňuje ustanovením označeným písmenem c), které zní: „c) mohou rozhodnout po dohodě s příslušným národním výborem, že tyto organizace stanoví velkoobchodní ceny, jsou-li vytvořeny některým ze způsobů tvorby uvedených v § 24 až 26 a maloobchodní ceny tvořené z těchto velkoobchodních cen způsobem uvedeným v § 63 odst. 1 písm. a) bod 6, nebo ceny objemově nevýznamných výrobků.“. 113. § 121 odst. 2 písm. b) zní: „b) návrhy na stanovení úrovně cen a jejich změn u dovážených výrobků podle § 52 a účastní se jejich projednávání,“. 114. V § 122 odst. 2 se vypouštějí písmena c) a d). 115. § 125 odst. 2 zní: „(2) Správa federálních hmotných reserv se zúčastní zařazování dovážených výrobků, evidovaných jako federální hmotné rezervy, do skupin cenové regulace dovozu.“. 116. V § 126 odst. 3 písm. b) se na konci připojují tato slova včetně poznámky č. 87: „a dále výrobků vyráběných podle norem schválených podle státního nebo resortního plánu standardizace,87) 87) Výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 017/79 ze dne 15. října 1979, o uplatnění limitů velkoobchodních cen pro výrobky a výkony dodávané podle nových technických norem (Cenový věstník částka 46/1979).“. 117. § 126 odst. 4 zní: „(4) Ministerstva rozhodují o technické zastaralosti výrobků, které dodávají jim podřízené organizace, s výjimkou případů, kdy o technické zastaralosti rozhoduje federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR.“. 118. V § 126 odst. 9 část věty za středníkem zní: „schvalují návrhy na věcný a finanční rozsah doprodejů včetně snížených cen, pokud jejich stanovením nepověří jimi řízená generální ředitelství obchodních organizací, popřípadě přímo řízené organizace nebo podřízené odbytové organizace.“. 119. § 127 odst. 3 písm. b) zní: „b) stanoví ceny přepravních výkonů a služeb v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951 7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví ceny vstupného na kulturní produkce, s výjimkou vstupného do kin.“. 120. § 127 odst. 4 písm. b) zní: „b) stanoví ceny přepravních výkonů a služeb v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951 7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví ceny vstupného na kulturní produkce, s výjimkou vstupného do kin.“. 121. V § 127 odst. 6 se na konci připojuje tento text: „Krajské národní výbory mají též působnost podle § 126 odst. 9 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na organizace ani na národní výbory nižšího stupně.“. 122. V § 128 odst. 1 se na konci připojuje tento text: „Svazy výrobních družstev mají též působnost podle § 126 odst. 9 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na podřízené organizace.“. 123. § 128 odst. 2 zní: „(2) Svazy spotřebních družstev kromě působnosti podle odstavce 1 a) stanoví maloobchodní ceny výrobků v rozsahu pověření příslušným cenovým úřadem, b) předkládají Federálnímu cenovému úřadu návrhy obchodních srážek za výrobky prodávané převážně v jejich obchodní síti, c) zabezpečují u výrobků prodávaných souběžně s jinými organizacemi opatření pro doprodeje podle § 126 odst. 9 v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací, popřípadě krajskými národními výbory.“. 124. V § 129 odst. 1 písm. c) se za slova „§ 48 odst. 4 písm. e)“ vkládají slova „a g)“. 125. V § 129 odst. 1 písm. g) se vypouštějí slova „s výjimkou ústředně řízených cen podle § 52,“. 126. V § 129 odst. 1 písm. h) se vypouštějí slova „současně s jejich zvýhodněnými velkoobchodními cenami“. 127. V § 129 odst. 1 písm. i) se slova „náhradních dílů“ nahrazují slovy „dílů pro výrobní a náhradní spotřebu“. 128. § 129 odst. 1 písm. j) zní: „j) stanoví přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek pro jednoho odběratele nebo na přechodnou dobu, s výjimkou přirážek podle § 41 odst. 5 až 7,“. 129. V § 129 odst. 2 se za písmeno „e)“, vkládají slova „f) pokud jde o stanovení velkoobchodních cen za řešení úkolů podnikových plánů technického rozvoje a za ostatní výzkumné a vývojové práce, dále v písm.“. 130. § 129 odst. 3 zní: „(3) Generální ředitelství obchodních organizací mají působnost podle odstavce 1 písm. a), b), e), k) až s) a dále stanoví snížené maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje na základě pověření příslušným ministerstvem.“. 131. § 129 odst. 4 zní: „(4) Generální ředitelství obchodních organizací mohou výjimečně přenést na podřízené organizace působnost uvedenou v odstavci 1 písm. e) a k), jde-li o působnost stanovit maloobchodní ceny u výrobků, které jsou určeny k prodeji zpravidla v rámci jednoho kraje, popřípadě ve vybraných prodejnách, a působnost stanovit snížené maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje.“. 132. V § 129 se vypouští odstavec 5. 133. V § 129 odst. 6 se na začátku první i druhé věty vypouští slovo „Výrobní“. 134. V § 129 odst. 6 se na konci odstavce připojuje tento text: „a působnost stanovit maloobchodní ceny nestandardních výrobků, s výjimkou zvýhodněných maloobchodních cen a cen, jejichž stanovení si vyhradí příslušný cenový úřad.“. 135. V § 129 odst. 8 se v první větě vypouštějí slova „nebo b)“. 136. § 129 odst. 10 zní: „(10) Organizace zahraničního obchodu stanoví běžné kupní ceny a limity kupních cen podle § 46 a 50.“. Čl. II (1) Ustanovení o tvorbě cen a cenových limitů a o cenovém řízení platí pro návrhy cen podávané od účinnosti této vyhlášky. (2) Dodatkové odvody, které nebyly v případech podle § 112 odst. 1 písm. f) a ch) dosud uloženy, se ukládají podle této vyhlášky. (3) Odchylky povolené podle § 43 písm. d) bod 2 příslušným ústředním orgánem před účinností této vyhlášky, pozbývají platnost dnem 30. června 1981, pokud jím nebudou do tohoto dne se souhlasem příslušného cenového úřadu potvrzeny. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981. Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu: Doc. Sabolčík DrSc. v. r. Předseda Slovenského cenového úřadu: Doc. Ing. Zervan CSc. v. r. Předseda Českého cenového úřadu: Ing. Habart v. r.