§ 14 Zákon, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

§ 14 (1) Nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. (2) Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. (3) Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.“. 16. V § 15 odst. 1 se slova „ústřední orgán“ nahrazují slovy „příslušný úřad“. 17. V § 16 odst. 1 se za slovo „postupem“ vkládají slova „nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu“. 18. V § 16 odstavec 2 zní: „(2) Bylo-li rozhodnutí územního samosprávného celku přezkoumáno příslušným orgánem a následně byla rozhodnutí tohoto orgánu a územního samosprávného celku zrušena pro nezákonnost, může stát požadovat regresní úhradu na kraji, je-li příslušným orgánem orgán kraje, nebo na územním samosprávném celku.“. 19. V § 17 odst. 1 se za slovo „orgánu“ vkládají slova „nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu“. 20. V § 17 odst. 2 se za slovo „podílel soudce“ vkládají slova „nebo státní zástupce, nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu“ a za slova „vina soudce“ se vkládají slova „nebo státního zástupce“. 21. V § 17 odst. 4 se slovo „rozhodování“ nahrazuje slovy „výkonu veřejné moci“. 22. V § 22 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě.“. 23. § 23 zní: