§ 119a Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

§ 119a (1) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 6 a 7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o ochranu formou azylu podle zvláštního právního předpisu2) na území přichází přímo ze státu, kde je jeho život nebo svoboda ohrožena, a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt. (2) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince. (3) Rozhodnutí o správním vyhoštění nezletilého občana Evropské unie podle § 119 lze vydat pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, nebo je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte. (4) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vykonat, jde-li o cizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno; řízení o správním vyhoštění, které nebylo ukončeno před vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policie zastaví. (5) Policie cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, zruší rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení přispěla k odhalení nebo odsouzení pachatele trestné činnosti anebo s ohledem na poskytnutou spolupráci by mohl být po vycestování z území ohrožen jeho život nebo zdraví.“. 85. V § 120 nadpis zní: „Správní vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu“. 86. V § 120 odst. 1 se slova „povolením k pobytu“ nahrazují slovy „povolením k trvalému pobytu“. 87. V § 120 odst. 1 písm. c) se slova „§ 80“ nahrazují slovy „§ 77“. 88. V § 120 odst. 2 se slova „nebo povolení k pobytu“ zrušují. 89. V § 122 odstavec 5 zní: „(5) Policie může na žádost cizince vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže a) pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, nebo b) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.“. 90. V § 122 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Policie může na žádost občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže a) pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina nebo alespoň 3 roky z doby, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, nebo b) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.“. 91. V § 123 odst. 1 se slova „hradí z jistoty“ nahrazují slovy „uhradí z peněžních prostředků cizince, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění“. 92. V § 123 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 93. V § 123 odst. 2 se slova „z jistoty ani“ zrušují. 94. V § 123 odst. 6 se slova „z jistoty nebo“ zrušují. 95. V § 127 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 96. V § 127 odst. 1 písm. c) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) je-li cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem ochrany na území.“. 97. V § 157 odst. 1 se písmeno p) zrušuje. Dosavadní písmena q) až x) se označují jako písmena p) až w). 98. V § 157 odst. 1 písm. p) se slova „, o udělení povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení“ nahrazují slovy „nebo povolení k trvalému pobytu“. 99. V § 157 odst. 1 písm. t) se za slovo „dnů“ vkládají slova „, a jde-li o občana Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě 15 pracovních dnů,“. 100. V § 157 odst. 2 se slovo „x)“ nahrazuje slovem „w)“. 101. § 158 zní: