Stručně: Paragraf 35 Devizového zákona z roku 1989 stanovuje, že devizový peněžní ústav musí na žádost právnické osoby, která je devizovým tuzemcem, zřídit devizový účet pro uložení devizových prostředků, které nepodléhají nabídkové povinnosti.
§ 35 DEVIZOVÉ ÚČTY DEVIZOVÝCH TUZEMCŮ
(1) Devizový peněžní ústav je povinen na žádost devizového tuzemce - právnické osoby zřídit jí devizový účet [§ 3 odst. 1 písm. f)] k uložení devizových prostředků, které nepodléhají nabídkové povinnosti (§ 12), a to v cizí měně stanovené Státní bankou československou v prováděcím předpisu podle § 37 odst. 2.
(2) Devizové prostředky získané za mezinárodní spojové služby jsou soustředěny na devizovém účtu federálního ministerstva dopravy a spojů.
(3) Devizový tuzemec - právnická osoba může devizové prostředky na svém devizovém účtu používat bez omezení.
Výklad
Stručně
Paragraf 35 Devizového zákona z roku 1989 stanovuje, že devizový peněžní ústav musí na žádost právnické osoby, která je devizovým tuzemcem, zřídit devizový účet pro uložení devizových prostředků, které nepodléhají nabídkové povinnosti.
Co to znamená v praxi
Právnické osoby, které jsou devizovými tuzemci, mají právo na zřízení devizového účtu v určené cizí měně.
Na tento účet lze ukládat devizové prostředky, které není nutné nabízet státu k odkupu.
S prostředky na devizovém účtu může právnická osoba nakládat bez omezení.
Devizové prostředky získané za mezinárodní spojové služby se soustřeďují na devizovém účtu federálního ministerstva dopravy a spojů.
Na co si dát pozor
Devizový účet je určen pro devizové prostředky, které nepodléhají nabídkové povinnosti (§ 12).
Cizí měny, ve kterých se účet zřizuje, stanovuje Státní banka československá.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.