§ 120 Vyhláška o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry – Účinnost

§ 120 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Guvernér: Ing. Singer, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 163/2014 Sb. 1. Povinná osoba zavede kritéria stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 94 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a uplatňuje zásady a postupy odměňování podle této přílohy takto: a) zásady odměňování podle bodů 3 a 28 uplatňuje na celkový systém odměňování povinné osoby a pro odměňování všech pracovníků, b) zvláštní zásady a postupy odměňování podle bodů 4 až 12, 16 až 20 a 22 až 27 uplatňuje na vybrané oblasti celkového systému odměňování povinné osoby a vždy pro odměňování 1. člena vedoucího orgánu, 2. osoby ve vyšším vedení, 3. pracovníka s manažerskou odpovědností za vnitřní kontrolní funkci nebo ve významné obchodní jednotce, 4. pracovníka s nárokem na významnou odměnu v předchozím účetním období, jsou-li splněny tyto podmínky: 4.1. odměna pracovníka dosahuje nejméně částky 500 000 eur a současně nejméně výše průměrné odměny členů vedoucího orgánu a pracovníků ve vyšším vedení, 4.2. pracovník vykonává pracovní činnost ve významné obchodní jednotce a jeho činnost je takového druhu, že má podstatný vliv na rizikový profil dané obchodní jednotky, 5. pracovníka neuvedeného v bodech 1 až 4, pokud patří do kategorie pracovníků, jejíž kritéria stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 94 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, a c) je-li povinná osoba velkou institucí nebo hodnota jejích aktiv na individuálním základě v průběhu čtyřletého období bezprostředně předcházejícího běžnému účetnímu roku činí v průměru více než 5 miliard eur, uplatňuje i zvláštní zásady a postupy odměňování uvedené v bodech 13 až 15 a 21 s tím, že je neuplatní pro odměňování pracovníka, jehož roční pohyblivá složka odměny nepřesahuje 50 000 eur a nepředstavuje více než jednu třetinu jeho celkové roční odměny. 2. Zásady odměňování podle bodu 1 povinná osoba vhodným způsobem zohlední při odměňování dalších právnických nebo fyzických osob, pokud fakticky vykonávají činnost pro povinnou osobu a tato činnost má významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby nebo jejichž odměňování je obdobné jako u osob podle bodu 1 písm. b), a to bez ohledu na právní vztah s povinnou osobou, právní formu a zeměpisné umístění. 3. Obecné zásady a postupy odměňování a) podporují řádné a efektivní řízení rizik a jsou s ním v souladu, b) nepodněcují k podstupování rizika nad rámec míry rizika akceptované povinnou osobou, c) jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby, d) zahrnují opatření k zamezování střetům zájmů v souvislosti s odměňováním včetně zamezování střetům zájmů mezi motivací na plnění výkonnostních cílů a motivací na plnění cílů vnitřního kontrolního systému, e) zajišťují, že pohyblivé složky odměny jako celek neomezují schopnost povinné osoby posílit kapitál a f) zamezují rozdílům v odměňování pracovnic a pracovníků za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. 4. Kontrolní orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje souhrnné zásady odměňování osob podle bodu 1 písm. b) nebo jejich skupin; tato činnost se považuje za zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu. 5. Uplatňování zásad odměňování osob s rizikovým vlivem nebo jejich skupin je alespoň jedenkrát ročně podrobeno celkovému nezávislému vnitřnímu prověření z hlediska souladu se souhrnnými zásadami odměňování osob s rizikovým vlivem nebo jejich skupin, schválenými kontrolním orgánem. 6. Aniž by tím byla dotčena ustanovení jiných právních předpisů, zásady odměňování osob podle bodu 1 písm. b) jednoznačně rozlišují mezi kritérii pro stanovení a) základní pevné části odměny, která by měla zejména odrážet příslušné odborné zkušenosti a stanovenou pracovní náplň pracovníka, a b) pohyblivé složky odměny, která by měla odrážet udržitelný výkon povinné osoby, zohledňovat rizika a výkon nad rámec toho, co je požadováno ke splnění popisu pracovní náplně pracovníka. 7. Pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou odměňováni podle plnění cílů stanovených pro danou kontrolní funkci, nezávisle na výkonnosti útvarů, které kontrolují. 8. Odměňování pracovníků ve vedení výkonu funkce řízení rizik, funkce vnitřního auditu a funkce compliance je pod přímým dohledem výboru pro odměňování, nebo kontrolního orgánu. 9. Pokud jsou stanoveny výkonnostní odměny, a) celková odměna je založena na kombinaci hodnocení individuální pracovní výkonnosti a výkonnosti dotčeného útvaru s hodnocením celkových výsledků povinné osoby; výsledky skupiny nebo osoby ovládající povinnou osobu lze zohlednit pouze výjimečně, zejména pokud se jedná o výkon činností, které prokazatelně podstatněji ovlivňují výkonnost skupiny nebo výkonnost osoby ovládající povinnou osobu a jejich podíl na celkových činnostech hodnoceného není zanedbatelný, a způsobem, který bude řádně odůvodněn, b) při hodnocení individuální pracovní výkonnosti se zohlední finanční i nefinanční kritéria včetně přístupu k rizikům podle § 31, c) hodnocení výkonnosti je založeno na víceletém základě tak, aby bylo zajištěno, že proces odměňování je založen na dlouhodobějších výsledcích a že uvolňování částí pohyblivé složky odměn založených na hodnocení výkonnosti je rozloženo do období, jehož délka zohledňuje cyklus podnikání povinné osoby a s ním spojených rizik, a d) postup měření výkonnosti pro účely kalkulace pohyblivé složky odměny nebo pohyblivých složek odměn jako celku zahrnuje úpravy, které zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik i náklady na zajištění požadovaného kapitálu a likvidity. 10. Pevná a pohyblivá složka celkové odměny osoby podle bodu 1 písm. b) jsou vhodně vyvážené; pevná složka odměny tvoří dostatečně velký podíl celkové odměny, aby bylo možno uplatňovat plně flexibilní přístup k pohyblivé složce odměny, včetně možnosti pohyblivou složku odměny nevyplatit. 11. Povinná osoba stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny individuálně pro jednotlivé osoby nebo skupiny osob. O schválení vyššího maximálního poměru pevné a pohyblivé složky odměny20) povinná osoba bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, včetně sdělení veškerých vyšších maximálních poměrů, počtu osob, pro které byly schváleny, a jejich funkcí. 12. Alokace pohyblivých složek odměn osob podle bodu 1 písm. b) zohledňuje všechny druhy stávajících a budoucích rizik. 13. Vznik nároku na podstatnou část pohyblivé složky odměny, a to nejméně 40 %, je odložen alespoň na dobu, která není kratší než 4 až 5 let. Délka období je vhodně stanovena s ohledem na povahu podnikání povinné osoby, jeho rizika a činnosti dotčené osoby s rizikovým vlivem a u člena vedoucího orgánu není kratší než 5 let. Nárok na odloženou část pohyblivé složky odměny nelze přiznat rychleji než na poměrném základě vůči celkové délce období, do kterého bylo přiznání nároku podstatné části pohyblivé složky odměny odloženo. V případě, že část pohyblivé složky odměny dosahuje mimořádně vysokého objemu, je odloženo přiznání nároku alespoň ve výši 60 % tohoto objemu. Povinná osoba je povinna vhodně určit objem pohyblivé složky odměny, který pro účely odložení vzniku nároku na odměnu do více let považuje za mimořádně vysoký. Povinná osoba vždy posoudí objem pohyblivé složky odměny jako mimořádně vysoký také v případě, že maximální pohyblivá složka odměny jednotlivce může přesahovat 100 % jeho pevné složky odměny. 14. Podstatná část, nejméně však 50 % odložené a 50 % neodložené pohyblivé složky odměny osoby podle bodu 1 písm. b), je tvořena vhodnou kombinací a) akcií, anebo podle právní formy povinné osoby obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě, nebo nástrojů souvisejících s takovými kapitálovými nástroji, anebo jiných srovnatelných nepeněžních nástrojů, a b) je-li to vhodné, nástrojů podle článků 52 nebo 63 nařízení nebo jinými nástroji, které lze plně přeměnit na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo odepsat a které vždy odpovídajícím způsobem náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti a jsou odpovídajícím způsobem použitelné pro účely pohyblivé složky odměny. 15. Nástroje podle bodu 14 jsou po přiměřenou dobu podle zásad povinné osoby zadržovány tak, aby byla motivace osob podle bodu 1 písm. b) provázána s dlouhodobými zájmy povinné osoby. 16. Nástroje podle bodu 14 vydané osobou s úzkým propojením se bez dalšího nepovažují za nástroje, které odpovídajícím způsobem náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, ledaže je povinná osoba schopna prokázat opak. 17. Nárok na pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části je přiznán pouze tehdy, je-li to udržitelné vzhledem k celkové finanční situaci povinné osoby a odůvodněné výkonností dotčeného útvaru a individuální pracovní výkonností dotčené osoby podle bodu 1 písm. b). V opačném případě se nárok nepřizná, anebo se přizná pouze v omezeném rozsahu. 18. Povinná osoba zavede opatření, která jí umožní odejmout již přiznanou pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části a požadovat zpět již vyplacenou pohyblivou složku odměny; ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena. 19. V případě nepříznivé finanční výkonnosti nebo jejího poklesu je celková pohyblivá složka odměn podstatně snížena, včetně uplatnění opatření podle bodů 17 a 18, a to jak v aktuálním odměňování, tak i v odměnách za předchozí období. 20. Povinná osoba stanoví konkrétní kritéria pro použití systému nepřiznání části, anebo celého nároku na odměnu a zpětného vyžadování již vyplacené odměny. Tato kritéria se vztahují zejména na situace, kdy osoba podle bodu 1 písm. b) a) se účastnila nebo nesla odpovědnost za jednání, které vedlo k významným ztrátám povinné osoby, b) nedodržela odpovídající standardy důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti. 21. Zásady poskytování případných zvláštních penzijních výhod, poskytovaných osobám podle bodu 1 písm. b) mimo rámec případného plošného programu povinné osoby pro pracovníky včetně případného zaměstnaneckého připojištění, jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby. Za zvláštní penzijní výhody se nepovažují příspěvky v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, penzijního připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření, důchodového pojištění nebo příspěvky obdobné povahy obvyklé pro pracovníky povinné osoby. Zvláštní penzijní výhody jsou součástí pohyblivé složky odměny. Pokud osoba uvedená v bodu 1 písm. b) a) odejde před vznikem nároku na důchod, zvláštní penzijní výhody budou povinnou osobou odloženy po dobu 5 let ve formě nástrojů podle bodu 14, b) dosáhne nároku na důchod, budou jí zvláštní penzijní výhody přiznány ve formě nástrojů podle bodu 14 a povinná osoba bude mít povinnost je 5 let zadržovat. 22. Pohyblivá složka odměny není vyplácena v nástrojích, anebo formou, která by umožnila obcházení požadavků této vyhlášky nebo jiných právních předpisů. 23. Povinná osoba smluvně zaváže osoby podle bodu 1 písm. b), aby neuplatňovaly pojištění nebo jiné zajišťovací strategie spojené s jejich odměňováním nebo odpovědností, které by mohly ohrozit nebo omezit účinky rizikově zaměřených prvků zásad odměňování. 24. Pohyblivá složka odměny, která je zaručena bez ohledu na výkonnost, je poskytována výjimečně a jen v případě, že povinná osoba udržuje dostatečné kapitálové vybavení, a je upravena pouze jde-li o získávání nových pracovníků; tento způsob odměňování je omezen na období prvního roku po nástupu nového pracovníka. 25. Smluvně zaručená pohyblivá složka odměny neodpovídá řádnému řízení rizik ani zásadě odměny za výkon, a tudíž není zařazena do budoucích plánů odměňování. 26. Smluvní odstupné poskytované pracovníkům v souvislosti s předčasným ukončením vztahu odráží jejich výkonnost dosaženou v průběhu daného období a je navrženo způsobem, který neodměňuje selhání či porušení povinností. 27. Odměna, která souvisí s náhradou nebo vyplacením ze smlouvy v předchozím zaměstnání, je v souladu s dlouhodobými zájmy povinné osoby, včetně zadržení, odkladu, výkonnosti a ustanovení o odejmutí přiznané nebo vyplacené pohyblivé složky odměny. 28. Pokud je povinné osobě poskytnuta mimořádně veřejná podpora, a) pohyblivou složku limituje procentuální částí ze svých čistých příjmů tak, aby to bylo v souladu s udržováním kapitálu a včasným ukončením poskytování veřejné podpory, b) přehodnotí celkový systém odměňování tak, aby byl v souladu s řádným řízením rizik a dlouhodobým růstem, a bude-li to vhodné, stanoví limity odměňování členů vedoucího orgánu, a c) členům vedoucího orgánu přizná pohyblivou složku odměny jen tehdy, pokud to je ospravedlnitelné. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 163/2014 Sb. 1. Povinná osoba zajistí, že výbor kontrolního orgánu je složen z nevýkonných členů kontrolního orgánu, ledaže právní předpis stanoví jinak. 2. Na činnosti výboru kontrolního orgánu se mohou podílet i jiné osoby než členové daného výboru, pokud je to účelné a povinná osoba zajistí, že takové uspořádání je jednoznačně stanoveno, nemůže tím dojít ke střetu zájmů nebo ovládnutí či jinému nežádoucímu ovlivnění rozhodování nevýkonných členů ve výboru a informace o této skutečnosti je přiměřeně dostupná, a to i veřejnosti. 3. Povinná osoba zajistí, že členové výboru pro odměňování jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, zejména aby bylo zajištěno kompetentní a nezávislé posuzování zásad a postupů odměňování a návrhů motivačních pobídek pro řízení rizik, kapitálu a likvidity. 4. V působnosti výboru pro odměňování je příprava návrhů na rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně těch, které mají dopad na rizika a řízení rizik povinné osoby, přijímaná kontrolním orgánem povinné osoby. Při přípravě těchto rozhodnutí přihlíží výbor pro odměňování k dlouhodobým zájmům společníků nebo členů povinné osoby, investorů a ostatních zúčastněných stran a k veřejnému zájmu. 5. Pokud jsou v kontrolním orgánu zastoupeni v souladu s jinými právními předpisy zaměstnanci povinné osoby, povinná osoba zajistí, že členem výboru pro odměňování je jeden nebo více zástupců zaměstnanců. 6. Členové výboru pro rizika jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, aby mohli plně porozumět a sledovat strategii v oblasti rizik a přístup povinné osoby k podstupování rizik. 7. Výbor pro rizika vykonává zejména tyto činnosti: a) poskytuje poradenství kontrolnímu orgánu pro celkový současný a budoucí přístup povinné osoby k riziku, její strategii v oblasti rizik a akceptované míře rizika a je kontrolnímu orgánu nápomocen při jím prováděné kontrole nad realizací uvedené strategie osobami ve vyšším vedení; celková odpovědnost řídicího orgánu za rizika tím není dotčena; a b) přezkoumává, zda oceňování aktiv, závazků a podrozvahových položek promítnuté do nabídky klientům plně zohledňuje model podnikání povinné osoby a její strategii v oblasti rizik. Pokud promítnutí rizik do cen není v náležitém souladu s modelem podnikání a strategií povinné osoby v oblasti rizik, výbor pro rizika předloží kontrolnímu orgánu plán směřující k nápravě. 8. Kontrolní orgán a výbor pro rizika mají odpovídající přístup k informacím o rizikové situaci povinné osoby, k funkci řízení rizik a k externím poradenským službám, pokud je to adekvátní a nutné. 9. Kontrolní orgán a výbor pro rizika určí povahu, objem, formát a četnost informaci týkajících se rizik, které požadují získávat. 10. Kontrolní orgán a výbor pro rizika, včetně rizik vyplývajících z dopadu faktorů ESG, za účelem přispět k zavádění řádných zásad a postupů odměňovaní, přezkoumají, aniž jsou dotčeny úkoly výboru pro odměňování, zda pobídky stanovené v celkovém systému odměňování zohledňují rizika, včetně rizik vyplývajících z dopadu faktorů ESG, kapitál, likviditu a pravděpodobnost a načasování předpokládaného zisku povinné osoby. 11. Členové výboru pro jmenování jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, aby mohli objektivně posuzovat důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost osob podle přílohy č. 1 bodu 1 písm. b) nebo potenciálních pracovníků povinné osoby. 12. Výbor pro jmenování vykonává zejména tyto činnosti: a) určuje a navrhuje ke schválení kontrolním orgánem, valnou hromadou nebo členskou schůzí kandidáty na uvolněná místa ve vedoucím orgánu povinné osoby. Při tom výbor pro jmenování posuzuje také vyváženost odborné způsobilosti a zkušeností a rozmanitost složení daného orgánu jako celku. Výbor pro jmenování navrhne popis činností a schopností požadovaných pro konkrétní funkci a odhadne předpokládaný časový rozsah závazků spojených s výkonem funkce; výbor pro jmenování rovněž doporučí cílové zastoupení méně zastoupeného pohlaví v daném orgánu a zásady, jak zvýšit počet zástupců méně zastoupeného pohlaví v daném orgánu, aby se dosáhlo stanoveného cíle; b) pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí strukturu, velikost, složení a činnost vedoucího orgánu a předkládá kontrolnímu orgánu doporučení ohledně jakýchkoliv změn, c) pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost jednotlivých členů vedoucího orgánu a vedoucího orgánu jako celku a podává kontrolnímu orgánu o tomto hodnocení zprávy a d) pravidelně přezkoumává zásady vedoucího orgánu v otázkách výběru a jmenování osob ve vyšším vedení a předkládá doporučení kontrolnímu orgánu. 13. Kontrolní orgán a výbor pro jmenování při průběžném plnění svých povinností dále vykonávají, v nejvyšším možném rozsahu, svou činnost za účelem, aby rozhodování vedoucího orgánu a výboru neovládala jediná osoba nebo malá skupina osob způsobem, který by škodil zájmům povinné osoby. 14. Kontrolní orgán a výbor pro jmenování mají možnost používat veškeré druhy zdrojů, které považují za vhodné, včetně externího poradenství, a za tímto účelem jsou jim k dispozici dostatečné finanční zdroje. 15. Kontrolní orgán a výbor pro jmenování při vyhledávání a posuzování členů řídicího orgánu povinné osoby zohledňují dostatečně širokou škálu vlastností a schopností daných osob a za tímto účelem realizují také schválené zásady povinné osoby podporující rozmanitost v rámci příslušného orgánu. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878, (EU) 2019/2034, (EU) 2021/338, (EU) 2022/2556, (EU) 2023/2864 a (EU) 2024/1619 a nařízení (EU) 2023/1114. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. 3) Například § 22 odst. 3 zákona o bankách, ve znění zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 227/2013 Sb., a čl. 103 až 105, 144, 166, 173 až 179, 185 až 191, 209, 221, 225, 243, 259, 287 až 294, 318, 320 až 322, 368, 369, 393, 434 a 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, v platném znění. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, v platném znění. 7) Například čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010. 8) Například § 22 odst. 2 zákona o bankách. 9) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. 10) Například čl. 368 odst. 1 písm. b) věta třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. 11) Například čl. 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. 12) § 12c zákona o bankách. § 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb. § 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb. 13) § 12c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. § 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb. § 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb. 14) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1152/2014 ze dne 4. června 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro určování zeměpisné oblasti rozhodných úvěrových expozic pro výpočet individuální sazby proticyklické kapitálové rezervy. 15) Například čl. 111 odst. 2 a čl. 273 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. 16) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) Například § 38 zákona o bankách, § 25b odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo § 116 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. 18) § 8b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. § 7a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. § 12a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. § 41 této vyhlášky. 19) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 20) § 9a zákona o bankách. § 7ae zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. § 12j zákona o podnikání na kapitálovém trhu. 21) § 15 odst. 1. 22) § 8c odst. 1 zákona o bankách. § 7ab zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. 23) § 15 odst. 3. 24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“).