§ 99 Zákon o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce
Zákon o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce · 164/1946 Sb. · § 99 · Správní právo
Stručně: Paragraf 99 zákona 164/1946 definuje, co se považuje za „pracovní místo“ pro účely tohoto zákona, zejména pro výpočet povinnosti zaměstnávat těžké invalidy.
§ 99
(1) Pracovní místa podle tohoto zákona jsou ta, na nichž jsou zaměstnávány osoby za mzdu nebo za plat. Za takové osoby se nepokládají mladiství až do 16 let věku, učňové, volontéři, praktikanti a zaměstnanci podobného druhu.
(2) Pracovní místa jsou také místa zaměstnanců ve veřejných službách. Zvláštní předpisy o obsazování těchto míst, zejména o předběžném vzdělání, pořadí a čekací době čekatelů a o povyšování, překládání a propouštění zůstávají tímto zákonem nedotčeny.
(3) Za pracovní místa se pokládají také místa domáckých dělníků, faktorů a domáckých živnostníků, kteří pracují převážně pro týž závod buď sami, nebo se svými rodinnými příslušníky nebo nejvýše s dvěma cizími pomocnými silami.
(4) Za pracovní místa se nepokládají místa, na nichž jsou zaměstnáváni
a) zákonní zástupci právnických osob nebo korporací veřejného a soukromého práva,
b) osoby, které nekonají práci ani pro výdělek, ani za účelem výcviku.
(5) Má-li jeden podnikatel více závodů, sčítají se pro výpočet podle § 100 pracovní místa v těchto závodech, jako by šlo o závod jeden, avšak jen tehdy, souvisí-li tyto závody místně a jsou-li téhož druhu, nebo doplňují-li se.
(6) Ustanovení, která se týkají soukromých závodů, platí i pro národní podniky.
Výklad
Stručně
Paragraf 99 zákona 164/1946 definuje, co se považuje za „pracovní místo“ pro účely tohoto zákona, zejména pro výpočet povinnosti zaměstnávat těžké invalidy.
Co to znamená v praxi
Za pracovní místa se obecně považují ta, kde se pracuje za mzdu nebo plat, včetně míst ve veřejných službách a míst domáckých dělníků, faktorů a domáckých živnostníků pracujících převážně pro jeden závod.
Některé osoby, jako jsou mladiství do 16 let, učni, volontiéři, praktikanti a podobní zaměstnanci, se pro účely tohoto zákona nepovažují za osoby zaměstnané na pracovních místech.
Místa, kde jsou zaměstnáni zákonní zástupci právnických osob nebo osoby, které nepracují pro výdělek ani za účelem výcviku, se rovněž nepovažují za pracovní místa.
Pokud má jeden podnikatel více závodů, jejich pracovní místa se sčítají pro výpočet povinnosti, pokud jsou závody místně související, stejného druhu nebo se doplňují.
Na co si dát pozor
Definice pracovního místa je klíčová pro správný výpočet povinnosti zaměstnávat těžké invalidy podle § 100.
Zákon rozlišuje mezi různými typy pracovních vztahů a vylučuje některé z definice „pracovního místa“.
Ustanovení týkající se soukromých závodů platí i pro národní podniky.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.