§ 25 Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů – Komunikace při provádění mezinárodní spolupráce
Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů · 164/2013 Sb. · § 25 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 25 zákona č. 164/2013 Sb. stanovuje pravidla pro komunikaci mezi kontaktními místy různých států při mezinárodní spolupráci v oblasti správy daní, zejména co se týče formy a obsahu žádostí o informace.
§ 25 Komunikace při provádění mezinárodní spolupráce
(1) Pro účely komunikace s jiným členským státem při provádění mezinárodní spolupráce se použije standardní formulář, jehož náležitosti jsou stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie; k formuláři mohou být připojeny i jiné písemnosti.
(2) Kontaktní místo uvede ve standardním formuláři alespoň
a) totožnost daňového subjektu nebo podrobný popis skupiny daňových subjektů, týká-li se komunikace skupiny daňových subjektů, které nelze jednotlivě identifikovat, a
b) účel, k němuž jsou informace požadovány.
(3) Pokud je kontaktnímu místu známa osoba, u níž předpokládá, že má požadované informace k dispozici, uvede ve standardním formuláři její jméno a místo pobytu, obchodní firmu nebo název a sídlo. Kontaktní místo může uvést další údaje, které mohou usnadnit kontaktnímu místu jiného státu získání požadovaných informací.
(4) Pro účely automatické výměny informací se použije datový formát stanovený Evropskou komisí.
(5) Kontaktní místo pro účely komunikace ve vztahu ke smluvním státům zpravidla použije standardní formulář podle odstavce 1 a v žádosti o mezinárodní spolupráci uvede alespoň náležitosti podle odstavce 2.
(6) Pro účely automatické výměny informací se smluvními státy se použije datový formát podle odstavce 4; pokud to není možné, použije se formát stanovený vzájemnou dohodou orgánů smluvních států, zejména doporučený formát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.
Výklad
Stručně
Paragraf 25 zákona č. 164/2013 Sb. stanovuje pravidla pro komunikaci mezi kontaktními místy různých států při mezinárodní spolupráci v oblasti správy daní, zejména co se týče formy a obsahu žádostí o informace.
Co to znamená v praxi
Při komunikaci s jiným členským státem EU se musí použít standardní formulář, který je stanoven přímo použitelným předpisem Evropské unie. K tomuto formuláři je možné připojit i další písemnosti.
V tomto formuláři musí být vždy uvedena totožnost daňového subjektu (nebo popis skupiny subjektů, pokud je nelze jednotlivě identifikovat) a účel, pro který jsou informace požadovány.
Pokud je kontaktnímu místu známo, kdo má požadované informace, uvede ve formuláři jméno a bydliště (nebo název a sídlo) této osoby. Může přidat i další údaje, které usnadní získání informací.
Pro automatickou výměnu informací s členskými státy EU i smluvními státy se používá datový formát stanovený Evropskou komisí, případně (u smluvních států, pokud to není možné) formát dohodnutý nebo doporučený OECD.
Na co si dát pozor
Komunikace se smluvními státy (mimo EU) se zpravidla řídí podobnými pravidly jako s členskými státy EU, ale s určitými odchylkami, například v případě datového formátu pro automatickou výměnu informací.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.