§ 40a Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) – Neškodné odstraňování kadáverů zvířat chovatelem
Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) · 166/1999 Sb. · § 40a · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 40a zákona č. 166/1999 Sb. stanoví podmínky, za nichž může chovatel sám zahrabat kadáver zvířete v zájmovém chovu nebo koňovitého na svém pozemku, a vymezuje případy, kdy je takové zahrabání zakázáno.
§ 40a Neškodné odstraňování kadáverů zvířat chovatelem
(1) Nerozhodla-li Státní veterinární správa z nákazových důvodů jinak, může chovatel v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 sám na vlastním pozemku neškodně odstranit zahrabáním kadáver zvířete v zájmovém chovu nebo koňovitého.
(2) Neškodné odstranění zahrabáním na vlastním pozemku chovatele podle odstavce 1 je zakázáno, jde-li o kadáver zvířete
a) uhynulého nebo usmrceného z důvodu výskytu nebezpečné nákazy nebo podezřelého z této nákazy,
b) náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasatovité, nebo
c) náležejícího mezi druhy zvířat vyžadující zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu6) z třídy savců.
(3) Neškodným odstraněním se v případě kadáveru zvířete v zájmovém chovu rozumí zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, přičemž vrstva zkypřené zeminy do úrovně terénu nad kadáverem zvířete v zájmovém chovu musí být nejméně 80 cm, u kadáverů do 3 kg pak nejméně 40 cm.
(4) Kadáver koňovitého může chovatel neškodně odstranit zahrabáním sám na vlastním pozemku jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.
(5) Exhumace zahrabaných kadáverů koňovitých je před uplynutím tlecí doby 10 let možná pouze v odůvodněných případech a se souhlasem krajské veterinární správy.
Výklad
Stručně
Paragraf 40a zákona č. 166/1999 Sb. stanoví podmínky, za nichž může chovatel sám zahrabat kadáver zvířete v zájmovém chovu nebo koňovitého na svém pozemku, a vymezuje případy, kdy je takové zahrabání zakázáno.
Co to znamená v praxi
Chovatel může sám zahrabat uhynulé zvíře v zájmovém chovu (např. psa, kočku) nebo koňovitého na svém pozemku, pokud Státní veterinární správa nerozhodla jinak z důvodu nákazy.
Zahrabání je zakázáno, pokud zvíře uhynulo na nebezpečnou nákazu, nebo pokud se jedná o přežvýkavce, prasatovité zvíře, nebo savce vyžadující zvláštní péči.
Pro zahrabání zvířete v zájmovém chovu je nutné zajistit vrstvu zkypřené zeminy nad kadáverem minimálně 80 cm (u kadáverů do 3 kg pak 40 cm) a místo musí být vhodné z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí.
Zahrabání koňovitého je možné pouze se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek stanovených prováděcím předpisem.
Na co si dát pozor
Před zahrabáním kadáveru koňovitého je vždy nutné získat souhlas krajské veterinární správy.
Exhumace zahrabaných kadáverů koňovitých je před uplynutím 10 let možná jen v odůvodněných případech a se souhlasem krajské veterinární správy.
Je důležité dodržet minimální hloubku zahrabání a zajistit, aby místo bylo vhodné z hlediska ochrany zdraví lidí, zvířat a životního prostředí.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.