§ 66a Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)

Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) · 166/1999 Sb. · § 66a · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 66a zákona č. 166/1999 Sb. stanovuje povinnosti pro držitele rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku a pro výrobce veterinárních přípravků, které se týkají zejména zajištění kvality, sledování nežádoucích účinků a informování Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „Ústav“).
§ 66a (1) Držitel rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku je povinen a) zajistit, aby vlastnosti schváleného veterinárního přípravku odpovídaly dokumentaci předložené v řízení o schválení veterinárního přípravku, aby obal nebo příbalová informace k veterinárnímu přípravku obsahovaly pokyny pro zacházení s ním, a požádat Ústav o schválení každé změny obsahu údajů a dokumentace oproti jejímu stavu v okamžiku vydání rozhodnutí o schválení nebo schválení poslední změny, a to před provedením změny, b) zaznamenávat a vyhodnocovat případy hlášení nežádoucích účinků schváleného veterinárního přípravku, vést a uchovávat o nich záznamy a poskytovat je Ústavu, a to spolu s podáním žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku; za nežádoucí účinek veterinárního přípravku se považuje nezamýšlená a škodlivá odezva, která se dostaví po jeho podání, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděl, Ústavu výskyt závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti a informovat Ústav o provedených opatřeních; za závažný nežádoucí účinek veterinárního přípravku se považuje nežádoucí účinek, který má za následek smrt, ohrožení života nebo trvalé či významné poškození zdraví, d) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti učinit opatření k nápravě a omezení nepříznivého působení schváleného veterinárního přípravku včetně jeho případného stažení z oběhu, e) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení, f) zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání schváleného veterinárního přípravku ve shodě s dostupnými vědeckými poznatky, g) poskytovat Ústavu na požádání informaci o objemu veterinárních přípravků uvedených do oběhu a h) poskytovat Ústavu na požádání vzorky schváleného veterinárního přípravku. (2) Osoba, která vyrábí veterinární přípravky, je povinna a) vyrábět a kontrolovat veterinární přípravky způsobem, který zajistí, že tyto přípravky jsou vyráběny a uváděny do oběhu v jakosti odpovídající jejich určenému použití a v souladu s údaji a dokumentací předloženými Ústavu v řízení o schválení veterinárního přípravku nebo v řízení o změně v dokumentaci schváleného veterinárního přípravku; záznamy o výrobě a kontrole každé šarže vést a uchovávat 1 rok po datu ukončení použitelnosti šarže, nejméně však 5 let od uvolnění šarže do oběhu, a na požádání tuto dokumentaci předložit Ústavu, b) zavést k dosažení cílů uvedených v písmeni a) odpovídající systém správné výrobní praxe nebo systém řízení kvality nebo postup založený na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech (HACCP); v případě, že osoba, která vyrábí veterinární přípravky, zavede systém řízení kvality nebo postup založený na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech, musí takový systém nebo postup obsahovat prvky, které zajistí dosažení účinků předpokládaných zavedením systému správné výrobní praxe obdobně, a c) není-li současně držitelem rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, informovat tohoto držitele o všech významných skutečnostech, které mohou mít vliv na jakost veterinárního přípravku a na odpovědnost držitele stanovenou tímto zákonem, a poskytovat mu součinnost při plnění jeho povinností podle odstavce 1. (3) Osoba, která uvádí schválené veterinární přípravky do oběhu, anebo s nimi jinak zachází, je povinna a) uvádět veterinární přípravky do oběhu za podmínek odpovídajících jejich schválení, b) dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním přípravkem uvedené na jeho obalu nebo v příbalové informaci, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděla, Ústavu a držiteli rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku výskyt závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti a d) po dobu 5 let vést a uchovávat záznamy o nákupu a prodeji veterinárních přípravků, které obsahují název veterinárního přípravku, datum nákupu nebo prodeje, identifikaci dodavatele a údaje o nakoupeném množství. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na jakost veterinárních přípravků, b) požadavky správné výrobní praxe, c) obsah hlášení nežádoucích účinků nebo závad v jakosti veterinárních přípravků, d) výčet změn podléhajících schválení, vyžadujících odborné hodnocení, e) obsah údajů uváděných na obalu nebo v příbalové informaci veterinárního přípravku.

Výklad

Stručně

Paragraf 66a zákona č. 166/1999 Sb. stanovuje povinnosti pro držitele rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku a pro výrobce veterinárních přípravků, které se týkají zejména zajištění kvality, sledování nežádoucích účinků a informování Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „Ústav“).

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.