§ 19 Vyhláška o vykazování energie z podporovaných zdrojů – Účinnost

§ 19 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r. Příloha č. 1 Příloha č. 6 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. a) Výpočet množství elektřiny (1) Při výrobě elektřiny společným spalováním různých zdrojů energie, případně různých druhů biomasy, se množství elektřiny vyrobené z jednotlivých zdrojů energie vypočte pomocí vztahu Ei=EC-Evl·Mpal_iTMpalT kde Ei množství elektřiny vyrobené ze zdroje energie i [MWh] EC celkové množství vyrobené elektřiny [MWh] Evl technologická vlastní spotřeba elektřiny [MWh] MTpal_i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i [GJ] MTpal celkové množství energie obsažené ve společně spalovaných zdrojích energie [GJ] (2) V případě stanovení množství elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla pocházejícího z různých zdrojů energie se použije vzorec obdobným způsobem. Pouze za celkové množství vyrobené elektřiny se dosadí celkové množství elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a technologická vlastní spotřeba elektřiny se v tomto případě neodečítá. (3) Bioplynové stanice, které využívají pro zažehnutí jiné palivo, než je bioplyn, odečtou podle množství elektřiny připadající na energetický podíl jiného použitého paliva, než je bioplyn. Množství elektřiny vyrobené z bioplynu se stanoví následujícím způsobem: EBP = ESV - EZP kde: EBP – množství elektřiny vyrobené z bioplynu [MWh] ESV – svorková výroba elektřiny [MWh] EZP – množství elektřiny vyrobené ze zapalovacího paliva [MWh] Množství elektřiny vyrobené ze zapalovacího paliva se stanoví následujícím způsobem: EZP = (q . Qn .V) . φ / 3600 kde: EZP – množství elektřiny ze zapalovacího paliva [MWh] q – hustota použitého ZP(1) [kg/m3], Hustota zapalovacího paliva zjištěná pomocí hustoměru a nebo z dodacího listu k zapalovacímu palivu (certifikát paliva). Qn – výhřevnost použitého ZP(2) [MJ/kg], Hodnota výhřevnosti zapalovacího paliva uvedená na dodacím listě k použitému zapalovacímu palivu (certifikát paliva), případně z jiného dokumentu nezpochybnitelně prokazujícího parametry zapalovacího paliva.V – objem použitého paliva ZP(3) [m3], Objem, neboli spotřeba zapalovacího paliva vznětovými motory se vstřikem zápalné dávky změřená cejchovaným průtokovým měřidlem. φ – elektrická účinnost kogenerační jednotky(4) [-], Elektrická účinnost kogenerační jednotky z technické dokumentace (štítku) kogenerační jednotky. Do výpočtu se dosazuje bezrozměrné číslo (např. při elektrické účinnosti 43 % vstupuje do vzorce číslo 0,43). V případě bioplynové stanice, kdy je výroba elektřiny možná jen prostřednictvím zažehnutí nezbytného množství jiného paliva než je bioplyn, se technologická vlastní spotřeba bioplynové stanice snižuje o množství technologické vlastní spotřeby připadající na výrobu elektřiny ze zapalovacího paliva. Množství technologické vlastní spotřeby připadající na výrobu elektřiny ze zapalovacího paliva se stanoví ve stejném poměru, jakým se podílí množství elektřiny ze zapalovacího paliva na množství elektřiny naměřeném na svorkách generátoru dané kogenerační jednotky. b) Výpočet množství podporovaného tepla (1) Při výrobě tepla společným spalováním různých zdrojů energie se množství podporovaného tepla vyrobené z jednotlivých zdrojů energie vypočte pomocí vztahu QiT=QT·Mpal_iTMpalT kde QTi množství tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií, vyrobeného ze zdroje energie i [GJ] QT celkové množství vyrobeného tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií vyrobeného z celkového vstupu MTpal [GJ] MTpal_i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i [GJ] MTpal celkové množství energie obsažené ve společně spalovaných zdrojích energie i [GJ] (2) V případě využití neobnovitelného zdroje jako podpůrného paliva se pro stanovení množství užitečného tepla z jednotlivých obnovitelných zdrojů u výroben elektřiny využívajících bioplyn použije odstavec 1 obdobně. c) Množství energie obsažené ve spalovaných zdrojích energie (1) Množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie se pro sledované období stanoví pomocí vztahu Mpal_iT=Spal_i·qnet_ir kde MTpal_i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i [GJ] Spal_i celkové množství zdroje energie (paliva) i, spotřebovaného při výrobě elektřiny nebo tepla nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve sledovaném období [t] qTnet_i průměrná výhřevnost zdroje energie (paliva) i v původním stavu, spotřebovaného při výrobě elektřiny nebo tepla nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve vykazovaném období [MJ/kg; MJ/m3] (2) Pokud je kromě zdrojů energie (paliv) ve spalovacím zařízení využito i „odpadní teplo“ (například z výstupu spalovací turbíny nebo spalovacího motoru), vypočte se množství tohoto tepla s pomocí vztahu Mpal_iT=Mspal·ispal106 kde MTpal_i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i (odpadní teplo) [GJ] Mspal množství spalin [kg] ispal entalpie spalin [kJ/kg] d) Způsob stanovení výhřevnosti zdroje energie (1) Pro tuhou pevnou biomasu s hmotnostním podílem organických látek v sušině vyšším než 50 % a s obsahem vody nižším než 20 % se použije hodnota výhřevnosti paliva 5 KJ/kg. (2) Pokud se skutečné parametry tuhé pevné biomasy podstatným způsobem odlišují od hodnot stanovených v předchozím odstavci, výhřevnost pevné biomasy se stanoví výpočtem pomocí vztahu qnetr=qspald-0,218*Htd*100-Wtr100-0,02442*Wtr kde qrnet průměrná výhřevnost zdroje energie (paliva) v původním stavu spotřebovaného na výrobu elektřiny nebo výrobu tepla nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla za vykazované období [MJ/kg; MJ/m3]. qdspal spalné teplo v bezvodém stavu stanovené normalizovaným postupem měření laboratoří akreditovanou podle zvláštního právního předpisu na reprezentativních vzorcích každého zdroje energie. Pokud tím nedojde ke zkreslení skutečnosti, je možné využít pro standardizovaná paliva hodnot stanovených obdobným způsobem dodavatelem zdroje energie [MJ/kg; MJ/m3]. Hdt obsah vodíku vztažený k hmotnosti zdroje energie v bezvodém stavu [%]; použije se hodnota 5,5 %, pokud tím nedojde ke zkreslení skutečnosti. Jinak se obsah vodíku stanoví normalizovaným postupem měření laboratoří akreditovanou podle zvláštního právního předpisu na reprezentativních vzorcích každého použitého zdroje energie. Wrt celkový hmotnostní obsah vody ve zdroji energie v původním stavu [%]; stanovuje se normalizovaným postupem měření reprezentativních vzorků zdroje energie. Množství reprezentativních vzorků a jejich konkrétní výběr pro měření se provádí tak, aby naměřené hodnoty obsahu vody ve vzorcích způsobem nevzbuzujícím důvodné pochybnosti odrážely skutečnost. (3) Při výpočtu se použije hodnota obsahu vody v biomase zjištěná na základě měření. Při stanovení hodnoty obsahu vody v biomase měřením se používá takové vzorkování biomasy, výběr a množství reprezentativních vzorků biomasy, sledování spotřeby biomasy a množství energie ve zdrojích energie spotřebovaných v jednotlivých spalovacích zařízeních při společném spalování zdrojů energie, aby výsledkem měření bylo zjištění hodnot, o jejichž správnosti nejsou důvodné pochybnosti. (4) O provedeném měření se zpracuje protokol, ve kterém se zaznamenají všechny kroky, které byly při stanovení obsahu vody v biomase měřením provedeny, a označí se doklady, ze kterých bylo vycházeno. (5) Pro kapalné a plynné zdroje energie se výhřevnost stanovuje v souladu s technickou normou ČSN EN ISO 6976 Zemní plyn – Výpočet spalného tepla, výhřevnosti, hustoty, relativní hustoty a Wobbeho čísla, ČSN DIN 51900-1 Zkoušení tuhých a kapalných paliv - Stanovení spalného tepla v tlakové nádobě kalorimetru a výpočet výhřevnosti. Nelze-li stanovit pro kapalná nebo plynná paliva výhřevnost podle technické normy, může být stanovena jiným způsobem, nevzbuzujícím důvodné pochybnosti. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Hodnota skutečných ztrát v transformaci je závislá na: a) parametrech transformátoru, a to • jmenovitém výkonu STn [kVA, MVA], • jmenovitých ztrátách naprázdno ΔP0 [kW, MW], • jmenovitých ztrátách nakrátko ΔPk [kW, MW], b) zatížení transformátoru, charakterizovaném • při průběhovém měření typu A nebo B hodnotami ◦ činného výkonu Pz(t) [kW, MW], ◦ jalového výkonu Qz(t) [kVAr, MVAr], ◦ zdánlivého výkonu Sz(t) [kVA, MVA], • při měření typu C roční spotřebou energie W [kWh, MWh] a naměřeným (sjednaným) maximálním zatížením Smax [kVA, MVA], resp. Pmax [kW, MW] a maximální hodnotou účiníku cos φ max [-]. Z údajů o transformátoru a zatížení se stanoví: • maximální ztrátový výkon transformátoru jako PzTmax = ΔP0+ΔPk×(SmaxSTn)2 , • a ztrátová energie transformátoru jako WzT=ΔP0×Tp+ΔPk×(SmaxSTn)2×TΔ , kde Tp [hod] je doba provozu. Smax se určí při: • průběhovém měření typu A nebo B jako největší z hodnot Szi(ti), kde i=(1,2,...,n) , přičemž Szi(ti)=√(Pzi(ti))2+(Qzi(ti))2 a Smax=max{Sz1(t1),Sz2(t2), ..., Szn(tn)}, • měření typu C jako špičkový zdánlivý výkon, odpovídající změřenému či sjednanému maximálnímu zatížení (Pmax/cos φ max) Smax=Pmaxcosφmax.28 Doba plných ztrát TΔ se určí při: • průběhovém měření typu A nebo B jako: TΔ= ∑Szi(ti)2×iΔtSmax2 , kde Δt [hod] je perioda snímání výkonu, • měření typu C jako: TΔ=Tp×[0,2×TmaxTp+0,8×(TmaxTp)2] , kde doba využití maxima Tmax [hod] se určí z celkové naměřené energie W jako: Tmax=WPmax=∑Pzi(ti)×ΔtiPmax , V procentním vyjádření se pak určí ztráty wzT [%]: • pro průběhová měření typu A nebo B jako wzT[%]=WzT∑Pzi(ti)i×Δt×100 , a pro měření typu C jako wzT(%)=WzTPmax×Tmax×100 . Parametry transformátorů a hodnoty zatížení předloží výrobce jako součást žádosti o výpočet skutečné výše ztrát. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 166/2022 Sb.