§ 20 Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů – Duchovní a sociální služby
Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů · 169/1999 Sb. · § 20 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 20 zákona č. 169/1999 Sb. zajišťuje odsouzeným právo na duchovní a sociální služby ve věznici, přičemž specifikuje podmínky pro jejich poskytování a účast.
§ 20 Duchovní a sociální služby
(1) Odsouzenému se zajišťuje právo na poskytování duchovních a dalších obdobných služeb sledujících humanitární cíle v rozsahu vyplývajícím ze zvláštních právních předpisů.
(2) Věznice umožňují konat zpravidla v době pracovního klidu společné náboženské obřady odsouzených. Účast na náboženských obřadech je dobrovolná. Dobu konání společných náboženských obřadů vymezí vnitřní řád věznice.
(3) K výkonu duchovní služby v místech, kde se vykonává trest odnětí svobody, jsou oprávněny pouze ty registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu tohoto práva podle zvláštního právního předpisu8) (dále jen „církev“).
(4) Církev se může podílet na naplňování účelu výkonu trestu poskytováním duchovní služby zejména
a) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad odsouzených,
b) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům,
c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů,
d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků,
e) pořádáním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců,
f) při přípravě odsouzených k jejich propuštění,
g) dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení účelu výkonu trestu.
(5) Věznice informuje odsouzené o poskytování duchovní služby ve vnitřním řádu věznice nebo jiným vhodným způsobem.
(6) Odsouzený nesmí být k účasti na bohoslužbách a jiných obřadech nebo k rozhovoru s osobami pověřenými církví nucen. Požádá-li odsouzený o umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto skutečnost neprodleně oznámit.
(7) Církví pověřené osoby správa věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon trestu a vnitřní řád věznice.
(8) Věznice je oprávněna odepřít možnost výkonu duchovní služby osobám, které se dopustily porušení povinností vyplývajících z právních předpisů pro výkon trestu nebo vnitřního řádu věznice.
(9) Věznice umožňují obecním úřadům obcí s rozšířenou působností poskytovat odsouzeným sociální služby9) mající za cíl pomáhat odsouzeným při vytváření příznivých podmínek k tomu, aby mohli po propuštění vést soběstačný život v souladu se zákonem.
Výklad
Stručně
Paragraf 20 zákona č. 169/1999 Sb. zajišťuje odsouzeným právo na duchovní a sociální služby ve věznici, přičemž specifikuje podmínky pro jejich poskytování a účast.
Co to znamená v praxi
Odsouzení mají právo na duchovní služby, které mohou zahrnovat bohoslužby, individuální rozhovory, studium náboženských textů nebo přístup k náboženské literatuře.
Věznice musí umožnit konání společných náboženských obřadů, obvykle v době pracovního klidu, přičemž účast na nich je vždy dobrovolná.
Duchovní služby mohou ve věznici poskytovat pouze registrované církve a náboženské společnosti, které k tomu mají oprávnění podle zvláštního zákona.
Kromě duchovních služeb věznice také umožňuje obcím s rozšířenou působností poskytovat odsouzeným sociální služby, které jim mají pomoci připravit se na život po propuštění.
Na co si dát pozor
Odsouzený nesmí být nucen k účasti na bohoslužbách, jiných obřadech nebo k rozhovoru s osobami pověřenými církví.
Věznice může odepřít výkon duchovní služby osobám, které porušily právní předpisy pro výkon trestu nebo vnitřní řád věznice.
Pokud odsouzený požádá o návštěvu církví pověřené osoby, věznice je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.