§ 52 Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů – Stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu
Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů · 169/1999 Sb. · § 52 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 52 zákona č. 169/1999 Sb. upravuje právo odsouzeného podat stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu a stanovuje postup pro její vyřízení, včetně možnosti soudního přezkumu u některých typů trestů.
§ 52 Stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu
(1) Odsouzený má právo do 3 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat proti němu stížnost. Odkladný účinek má jen stížnost proti uložení kázeňského trestu propadnutí věci.
(2) Proti rozhodnutí o zabrání věci má pachatel kázeňského přestupku a osoba, které se rozhodnutí o zabrání věci přímo týká, právo do 3 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí podat stížnost, která má odkladný účinek.
(3) O stížnosti rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby. K rozhodnutí o stížnosti nelze zmocnit zaměstnance, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabrání věci. O stížnosti proti rozhodnutí ředitele věznice rozhodne generální ředitel Vězeňské služby.
(4) Přezkoumání rozhodnutí o uložení kázeňských trestů podle § 46 odst. 3 písm. d) až h) a rozhodnutí o zabrání věci se lze domáhat u soudu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem ve stejném rozsahu, v jakém je takový přezkum možný v řízení o přestupku. Rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 46 odst. 3 písm. a) až c) a i), nepodléhají přezkoumání soudu.
Výklad
Stručně
Paragraf 52 zákona č. 169/1999 Sb. upravuje právo odsouzeného podat stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu a stanovuje postup pro její vyřízení, včetně možnosti soudního přezkumu u některých typů trestů.
Co to znamená v praxi
Odsouzený má právo podat stížnost proti uložení kázeňského trestu do 3 dnů od oznámení rozhodnutí.
Stížnost má odkladný účinek pouze v případě, že se týká propadnutí věci nebo zabrání věci; v ostatních případech se trest vykonává i během vyřizování stížnosti.
O stížnosti rozhoduje ředitel věznice (nebo jím zmocněný zaměstnanec, který však nesměl trest uložit) do 5 pracovních dnů; proti rozhodnutí ředitele věznice rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby.
Proti některým kázeňským trestům (konkrétně těm podle § 46 odst. 3 písm. d) až h) a rozhodnutí o zabrání věci) je možné se domáhat přezkumu u soudu, a to za stejných podmínek jako u přestupků.
Na co si dát pozor
Lhůta pro podání stížnosti je velmi krátká – pouze 3 dny od oznámení rozhodnutí.
Většina stížností nemá odkladný účinek, což znamená, že trest se začne vykonávat i před rozhodnutím o stížnosti.
Ne všechny kázeňské tresty lze napadnout u soudu; některé (podle § 46 odst. 3 písm. a) až c) a i)) jsou z možnosti soudního přezkumu vyloučeny.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.