§ 7 Zákon o uznání nároků získaných u cizozemských nositelů sociálního pojištění – Přihlížení k nárokům v úrazovém pojištění, o nichž dosud nebylo rozhodnuto.

§ 7 Přihlížení k nárokům v úrazovém pojištění, o nichž dosud nebylo rozhodnuto. (1) Jestliže osoby, uvedené v § 1, odst. 1, písm. b) až d) utrpěly po 31. prosinci 1942 úraz, který podle říšskoněmeckých nebo maďarských předpisů by byl 4. května 1945 odškodnitelný, avšak říšskoněmečtí nebo maďarští nositelé úrazového pojištění o jejich nároku nerozhodli, posuzují se jejich nároky a nároky jejich pozůstalých zásadně podle československých předpisů, platných pro úrazy z téže doby, při čemž se však přihlédne k rozsahu pojistné povinnosti podle říšskoněmeckých (maďarských) předpisů, je-li to pro pojištěnce příznivější. Úrazy, přihodivší se dříve, se neodškodňují. (2) Výše započitatelného pracovního výdělku se určí podle celoroční úplaty zaměstnance stejné skupiny, stanovené v Československé republice pro rozhodnou dobu mzdovou vyhláškou. Nedá-li se pracovní výdělek tímto způsobem vypočísti, určí se podle průměru započitatelných výdělků, z nichž byly v roce úrazu vyměřovány v Československé republice nositelem úrazového pojištění důchody pro zaměstnance stejné podnikové skupiny. Jeví-li se takto vypočtený roční pracovní výdělek nepřiměřený, stanoví se podle slušného uvážení. a) Důchodové pojištění.