§ 7 Nařízení o platových poměrech zaměstnanců státního aparátu

Nařízení o platových poměrech zaměstnanců státního aparátu · 17/1954 Sb. · § 7 · Pracovní právo
§ 7 (1) Výši funkčního platu určí jednotlivému zaměstnanci v rámci stanoveného platového rozpětí orgán příslušný k ustanovení zaměstnance s přihlédnutím k rozsahu a obtížnosti vykonávané funkce, k jeho odborné kvalifikaci a k dosavadním výsledkům jeho činnosti. Pokud je podle platných předpisů příslušna k ustanovení zaměstnance vláda, určuje výši jeho funkčního platu příslušný člen vlády. Zaměstnanci, který nesplňuje stanovené kvalifikační předpoklady, se určí funkční plat zpravidla dolní hranicí platového rozpětí a nad tuto hranici jen úměrně k stupni dosaženého vzdělání a praxe s přihlédnutím k pracovním výsledkům. (2) Funkční platy musí být určeny tak, aby celkový náklad na funkční platy systemisovaný podle § 3 písm. c) nebyl překročen. (3) Zaměstnanci, který nesplňuje kvalifikační předpoklady pro nedostatek vzdělání, se určí při ustanovení na funkční místo způsob, jak si má doplnit znalosti potřebné pro výkon příslušné funkce, a přiměřená lhůta k tomu. (4) Absolventům škol, ustanoveným bez předchozí praxe, se funkční plat stanoví v rámci zvláštních sazeb pro to určených (nástupní plat). Výši nástupního platu a délku doby, po kterou nástupní plat přísluší, stanoví nomenklatura funkcí a funkčních platů.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.