§ 11m Zákon o Celní správě České republiky – Náhrada nákladů v souvislosti se zadržením věci

§ 11m Náhrada nákladů v souvislosti se zadržením věci (1) Bylo-li rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání věci, kterou zadržel orgán celní správy, vzniká povinnost nahradit náklady a) na její skladování a další náklady spojené s jejím zadržením, b) spojené s její správou a zničením, pokud ji orgán celní správy zničil podle jiného zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. (2) Povinnost nahradit náklady podle odstavce 1 vzniká a) pachateli přestupku, b) vlastníku věci, pokud o přestupku v době jeho spáchání věděl nebo vědět měl a mohl a pokud není znám pachatel přestupku, nebo c) osobě, které byla věc zadržena, pokud pachatel přestupku ani vlastník věci nejsou známi. (3) Prokáže-li se v navazujícím řízení, že došlo k porušení povinnosti, které bylo důvodem zadržení věci, a současně nebylo rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání, vzniká povinnost nahradit náklady na skladování a další náklady spojené se zadržením této věci a) vlastníku věci, nebo b) osobě, které byla věc zadržena, pokud vlastník věci není znám. (4) Nevyzvedne-li si vlastník zadržené věci ani osoba, které byla tato věc zadržena, tuto věc na výzvu orgánu celní správy, vzniká jim společná a nerozdílná povinnost nahradit náklady na další skladování této věci až do jejího vrácení, nebo zabrání, popřípadě další nezbytné náklady.