§ 110z Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní – Vymáhání daně

§ 110z Vymáhání daně (1) Náklady za nařízení daňové exekuce a za výkon prodeje činí 2 % z částky, pro kterou je daňová exekuce nařízena, nejméně však 20 EUR a nejvýše 20 000 EUR. Takto vypočtené exekuční náklady se zaokrouhlují na jednotky nahoru a lze je požadovat u téhož nedoplatku jen jednou. (2) Při přepočtu nedoplatku na českou měnu pro účely vymáhání daně se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou platný pro den stanovení daně. Výsledná částka se zaokrouhlí na jednotky nahoru. (3) Pokud není nedoplatek plně uhrazen pouze v důsledku kurzového rozdílu vzniklého přepočtem české měny na eura, neuhrazená část tohoto nedoplatku zaniká.“. 133. V příloze č. 3 se čísla „, 40, 48, 56, 61, 62“ zrušují. 134. V příloze č. 5 se za položku „8112 52 00“ vkládá nová položka, která zní: „8112 92 10 Odpad a šrot hafnia“. Čl. VI 1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Společníci společnosti mohou do 31. prosince 2018 postupovat podle ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, upravujících společnost, přitom postupují podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Pokud společníci společnosti již nepostupují podle bodu 2, oznámí určený společník tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo naposledy podle bodu 2 postupováno. Oznamovací povinnost nevzniká, pokud je tímto posledním zdaňovacím obdobím zdaňovací období, které končí 31. prosince 2018. 4. Obrat společníka společnosti se pro účely zrušení registrace plátce podle § 106b zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví podle § 106c odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za kalendářní měsíce předcházející nabytí účinnosti tohoto zákona nebo za kalendářní měsíce po dobu, kdy společníci společnosti postupují podle bodu 2, a podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za kalendářní měsíce, kdy společníci společnosti nepostupují podle bodu 2. 5. Hmotný majetek podle zákona o daních z příjmů nebo pozemek, který je dlouhodobým majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví, přenechané k užití podle § 13 odst. 3 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se nepovažují za dlouhodobý majetek uživatele podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 1 nebo 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Ustanovení § 20a odst. 2 věta druhá zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije v případě zdanitelného plnění, k jehož uskutečnění dojde ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byla v souvislosti s tímto plněním přijata úplata a z přijaté částky úplaty byla uplatněna daň podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Váže-li se úplata přijatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k převodu poukazu, se kterým je spojena povinnost jej přijmout jako úplatu za dodání zboží nebo poskytnutí služby, při každém následném převodu tohoto poukazu se uplatní daň podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. V případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb uplatněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byla přijatá úplata použita na úhradu jiného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 45 odst. 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Čl. VII Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 174/2012 Sb. a zákona č. 266/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 1 větě třetí se slova „ke své hospodářské“ nahrazují slovy „k podnikání nebo veřejně prospěšné“. 2. V § 10 odst. 3 se slova „20 Kč za“ nahrazují slovy „200 Kč za každý započatý“. 3. V § 10b odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „osoba“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. a)“. 4. V § 10b odst. 3 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno c) se zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 5. V § 10c se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, kterou může obec vydat nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle věty druhé“. 6. V § 11 odst. 4 se za slovo „pokut“ vkládají slova „a pokut za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy“. 7. V § 14 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit další způsob placení a jemu odpovídající den platby poplatku, než je způsob placení a den platby podle daňového řádu.“. 8. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje. 9. Poznámka pod čarou č. 14a se včetně odkazu na ni zrušuje. 10. V § 14a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V případě, že poplatník nesplní povinnost ohlásit údaj rozhodný pro osvobození nebo úlevu od poplatku ve lhůtě stanovené obecně závaznou vyhláškou nebo ve lhůtě podle odstavce 3, nárok na osvobození nebo úlevu od tohoto poplatku zaniká; za nesplnění této povinnosti nelze uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.“. Čl. VIII 1. Pro poplatkové povinnosti u místních poplatků, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 565/1990 Sb. a obecně závazné vyhlášky vydané na základě jeho zmocnění, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pro poplatkové povinnosti u místních poplatků, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé do konce roku 2017 a za poplatkové období roku 2017 se použijí § 11 odst. 4, § 14 odst. 2 a § 14a odst. 4 zákona č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Pro poplatkové povinnosti u místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za poplatkové období roku 2017 se použije § 10b odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Čl. IX Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákon č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb. a zákona č. 369/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 písm. e) se text „l)“ nahrazuje textem „m)“. 2. V příloze položce 1 bodu 1 písmeno d) zní: „d) o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí Kč 400“. ČÁST ŠESTÁ Čl. X Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 368/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 33 odst. 3 se slova „stanovená dobou kratší než jeden den“ nahrazují slovy „určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny,“. 2. V § 33 odst. 4 se slova „kratší než jeden den“ nahrazují slovy „určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny“. 3. V § 35 odst. 1 se slova „dobou kratší než jeden den“ nahrazují slovy „v kratších časových jednotkách, než jsou dny“. 4. V § 52 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na informace získané při správě daní zveřejňované při plnění informační povinnosti poskytovatele veřejné podpory nebo podpory malého rozsahu podle jiného zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo rozhodnutí Evropské komise z oblasti veřejných podpor.“. 5. V § 53 odst. 1 písm. b) se slova „Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže“ nahrazují slovy „koordinačnímu orgánu veřejné podpory podle zákona upravujícího některé vztahy v oblasti veřejné podpory“ a za slova „věci veřejné podpory“ se vkládají slova „nebo podpory malého rozsahu“. 6. V § 56 odst. 1 písmeno c) zní: „c) jiné technické prostředky, jimiž lze učinit podání, které je nutné potvrdit za podmínek podle § 71 odst. 3, a jaká podání lze učinit tímto způsobem,“. 7. V § 56 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) druhy daní, které lze platit bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, a podmínky, které je při těchto platbách nutné dodržet.“. 8. V § 71 odst. 3 se slova „nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout,“ a slova „nebo opakováno“ zrušují. 9. V § 72 odst. 3 a 4 se za slovo „zprávou“ vkládají slova „s využitím dálkového přístupu“. 10. V § 156 odst. 3 se slova „vyhověno žádosti o“ nahrazují slovem „povoleno“. 11. V § 156 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Na žádost daňového subjektu může správce daně změnit stanovenou dobu posečkání nebo změnit anebo doplnit další podmínky, na které je posečkání vázáno; při tom není vázán návrhem daňového subjektu.“. 12. V § 157 odstavec 6 zní: „(6) Úrok z posečkané částky nevzniká po dobu, kdy daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení z jiného důvodu, než je povolení posečkání.“. 13. V § 160 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo rozhodnutí, kterým se mění stanovená doba posečkání“. 14. V § 166 odst. 1 písm. a) se slovo „, nebo“ nahrazuje čárkou. 15. V § 166 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.“. 16. V § 179 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; to neplatí, pokud se jedná o věc, která se rychle kazí“. 17. V § 238 odst. 4 se věty druhá a poslední zrušují. 18. V § 238 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Správce daně oznámí příslušnému orgánu veřejné moci skutečnosti zjištěné při své činnosti nasvědčující naplnění podmínek stanovených jinými právními předpisy pro zrušení a) právnické osoby, b) živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnosti nebo c) oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován správcem daně. (6) Pokud je zrušení právnické osoby vázáno na návrh, podá jej správce daně v případě podle odstavce 5 písm. a) příslušnému soudu.“. 19. V § 242 odst. 2 se slova „při přezkumném jednání“ zrušují. 20. V § 243 odstavec 2 zní: „(2) Ukončením přezkumného jednání nebo schválením zprávy o přezkumu soudem nabývá nepravomocné rozhodnutí v nalézacím řízení týkajícím se pohledávek, které nejsou pohledávkami za majetkovou podstatou, právní moci.“. Poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje. 21. V § 247 odstavec 3 zní: „(3) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání.“. 22. V § 247 odst. 4 se slova „podle odstavce 2“ nahrazují slovy „, které je důvodem k jejímu uložení“. 23. V § 251 odst. 3 se slova „v rámci dodatečného platebního výměru“ nahrazují slovy „platebním výměrem“ a věta druhá se nahrazuje větou „Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte.“. 24. V § 254 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tento úrok nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy.“. 25. Nad § 254a se vkládá označení části páté, které včetně nadpisu zní: „ČÁST PÁTÁ 26. V § 254a odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Daňovému subjektu náleží úrok z daňového odpočtu stanoveného správcem daně ode dne následujícího po uplynutí doby 4 měsíců od posledního dne lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet, nebo ode dne, kdy bylo toto tvrzení podáno, pokud bylo podáno po lhůtě stanovené pro jeho podání, do dne vrácení daňového odpočtu nebo jeho použití na úhradu nedoplatku, nejpozději však do uplynutí lhůty pro jeho vrácení. (2) Běh doby podle odstavce 1 se staví a úrok z daňového odpočtu nevzniká ode dne vydání a) výzvy k odstranění vad podání, které je učiněno v rámci nalézacího řízení týkajícího se daňového odpočtu, do dne, kdy dojde k odstranění těchto vad, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty stanovené v této výzvě, b) výzvy k umožnění zahájení daňové kontroly do dne, kdy dojde k zahájení daňové kontroly, c) rozhodnutí, kterým správce daně stanoví lhůtu, ve které se může daňový subjekt vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění a navrhnout jeho doplnění, do dne, kdy dojde ze strany daňového subjektu k požadovanému vyjádření, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty stanovené k vyjádření.“. 27. V § 254a odst. 3 se slova „1 procentní bod“ nahrazují slovy „2 procentní body“. 28. Označení části páté nad § 255 se včetně nadpisu zrušuje. 29. V § 259a odst. 3 se slovo „dodatečného“ zrušuje. 30. V § 261 odst. 4 se věta poslední zrušuje. Čl. XI 1. Řízení nebo jiné postupy při správě daní, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Běh lhůty pro placení daně, která započala podle dosavadních právních předpisů a neskončila do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posuzuje podle zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. U daňového odpočtu uplatněného v řádném daňovém tvrzení nebo dodatečném daňovém tvrzení, u kterého lhůta pro jeho podání uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní úrok z daňového odpočtu podle § 254a zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ Čl. XII Zákon č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, se mění takto: 1. V § 5 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „na vnitrostátním trhu“. 2. V § 9 odst. 2 písm. a) se za slovo „žádáno“ vkládají slova „, nestalo-li se tak z důvodu hodného zvláštního zřetele“. 3. V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Pokud v souvislosti s opatřením na vnitrostátním trhu vznikla osobě, které bylo zboží zadrženo, újma v důsledku jednání držitele rozhodnutí pro vnitrostátní trh, je za tuto újmu odpovědný držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh.“. 4. V § 16 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Lhůta pro podání žádosti o přijetí opatření na vnitrostátním trhu je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty žádost podána u určeného celního úřadu.“. 5. V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V případě, že určený celní úřad vyhoví žádosti podle odstavce 2, je držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh povinen do 10 pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí pro vnitrostátní trh oznámit celnímu úřadu, že podal návrh na zahájení soudního řízení o určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví. To neplatí v případě, že držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh podal návrh na zahájení zjednodušeného řízení o zničení zboží.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 6. V § 16 odst. 5 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí: „b) zboží nebylo zničeno ve zjednodušeném řízení o zničení zboží, c) držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh ve lhůtě podle odstavce 4 nebo podle § 20 odst. 1 neoznámil celnímu úřadu, že podal návrh na zahájení soudního řízení o určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena d) a e). 7. V § 18 odst. 1 písm. a) se za slovo „trh“ vkládají slova „, který současně písemně prohlásí, že podle jeho přesvědčení zadržené zboží porušuje jeho právo duševního vlastnictví, a uvede pro toto přesvědčení důvody,“. 8. V § 18 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Lhůta pro oznámení stanoviska k možnosti zničení zboží je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty toto stanovisko podáno u celního úřadu, který zboží zadržel.“. 9. V § 19 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ustanovení § 38 odst. 3 se použije obdobně.“. 10. V § 21 odst. 1 písmeno b) zní: „b) z moci úřední, pokud došlo ke změně údajů uvedených v rozhodnutí.“. 11. V § 22 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Celní úřad informaci o zadržení nebo pozastavení propuštění zboží ústně oznámí osobě, která má zboží v době zadržení nebo pozastavení propouštění zboží u sebe, a poučí ji o právních důsledcích vyplývajících z možného zničení zboží podle nařízení Evropské unie.“. 12. V § 23 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Souhlas se zničením zboží nelze vzít zpět. Lhůta pro oznámení stanoviska k možnosti zničení zboží je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty toto stanovisko podáno u celního úřadu, který zboží zadržel nebo pozastavil jeho propuštění. (6) V případě, že deklarant nebo držitel zboží neoznámí celnímu úřadu svoje stanovisko k možnosti zničení zboží, použije se přiměřeně ustanovení § 18 odst. 2 písm. a).“. 13. V § 53 odst. 1 se slova „4 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „5 písm. a) až d)“. 14. V § 53 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“. Čl. XIII Řízení nebo jiné postupy podle zákona č. 355/2014 Sb., které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 355/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMÁ Čl. XIV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2017. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.