§ 6 Nařízení, kterým se provádějí některá ustanovení rozpočtového zákona na rok 1949

§ 6 (1) Poukazující orgán jest odpověden podle příslušných předpisů za to, že bylo dbáno ustanovení rozpočtového zákona a tohoto nařízení. (2) Návrhy na výdaje podle volné úvahy musí býti předloženy rozpočtovému referentu, aby posoudil jich účelnost a přiměřenost. (3) Orgán obstarávající službu účetní (dále jen „účtárna“), přezkouší správnost údajů ve všech spisech, kterými se uskutečňují státní výdaje nebo příjmy. Jsou-li údaje správné a odpovídá-li poukaz zákonu a tomuto nařízení, provede se výplata (zaúčtuje se příjem). (4) Má-li účtárna námitky proti platebnímu poukazu (příkazu ke zúčtování příjmu), uvede její přednosta ve spise, proč jej nelze provésti a vrátí spis bez provedení poukazujícímu orgánu. (5) Nesouhlasí-li poukazující orgán s názorem přednosty účtárny, předloží věc k rozhodnutí přednostovi úřadu - u ministerstva ministrovi, u krajského nebo okresního národního výboru pak jeho předsedovi prostřednictvím příslušného referenta. Písemné rozhodnutí přednosty úřadu (předsedy národního výboru) je konečné. Jestliže toto rozhodnutí nařídí provedení poukazu, s nímž přednosta účtárny nesouhlasil, zařídí účtárna výplatu (příjem) a poznamená u příslušného účetního zápisu a v účetní závěrce stručné odůvodnění s uvedením čísla spisu, kterým byl poukaz proti jejím námitkám znovu nařízen. Poukazovací úřad (národní výbor) oznámí však takové případy ministerstvu financí, nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu a - pokud nejde o ústřední úřady - také resortnímu ministerstvu.