§ 288a Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní zákon – Porušování služebních povinností

§ 288a Porušování služebních povinností (1) Kdo ke škodě součásti ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru neplněním uložených služebních povinností, byť i z nedbalosti, podstatně sníží použitelnost výzbroje, výstroje nebo jiných věcných prostředků, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. (2) Kdo bez oprávnění užije věcného prostředku větší hodnoty uvedeného v odstavci 1 k účelu, pro který není určen, nebo k takovému užití dá souhlas, nebo kdo zneužije nebo umožní zneužití podřízených k mimoslužebním úkonům, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem. (3) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 2 sobě nebo jinému značný prospěch, nebo b) způsobí-li úmyslně spáchaným činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 snížení bojeschopnosti, značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. (4) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li úmyslně čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za branné pohotovosti státu nebo za bojové situace.“. 114. Společný nadpis nad § 294 a 295 se nahrazuje novým nadpisem, který zní: „Oddíl pátý 115. V § 294 odst. 1 se slovo „lze“ nahrazuje slovy „může příslušný velitel nebo náčelník“ a za slova „§ 278 odst. 1,“ se vkládají slova „porušování práv a chráněných zájmů vojáků podle § 279a odst. 1,“; slova „vyhýbání se výkonu vojenské služby“ se nahrazují slovy „vyhýbání se služebnímu úkonu a výkonu vojenské služby“, slovo „a“ před slovem „ohrožování“ se mění v čárku, za slovem „ohrožování“ se vypouštějí slova „politického a“ na konci odstavce se připojují slova „a porušování služebních povinností podle § 288a odst. 1“. § 294 odst. 2 zní: „(2) Trestné činy uvedené v odstavci 1, jakož i jiné trestné činy, pokud jejich stupeň nebezpečnosti pro společnost je malý, může orgán činný v trestním řízení předat ke kázeňskému vyřízení příslušnému veliteli nebo náčelníku, jestliže lze důvodně očekávat, že prostředky kázeňského vyřízení postačí k dosažení účelu sledovaného tímto zákonem.“. Článek II 1. Tresty uložené před účinností tohoto zákona se vykonají, pokud není dále stanoveno jinak, podle dosavadních předpisů. 2. Uložený trest smrti se mění na trest odnětí svobody na doživotí. 3. Trest odnětí svobody uložený před účinností tohoto zákona za čin, který není trestným činem, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový trestný čin nebo přečin a sbíhající se jiný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které od účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a činů ostatních. 4. Trest odnětí svobody uložený před účinností tohoto zákona za čin, který bude nadále posuzován jako mírněji trestný, soud poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru trestní sazby stanovené na původní trestný čin nebo přečin a sazby stanovené na čin mírněji trestný. Podle stejných zásad postupuje, byl-li za takový čin a sbíhající se jiný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest. Přesahuje-li trest odnětí svobody uložený zvlášť nebezpečnému recidivistovi ve smyslu dosavadního § 41 písm. b) horní hranici základní trestní sazby, soud trest zkrátí na tuto hranici. 5. Byl-li před účinností tohoto zákona uložen a do dne účinnosti nebyl zcela vykonán trest a) nápravného opatření, vykoná se podle dosavadních předpisů; b) zákazu činnosti, započte se do něho doba, po kterou bylo oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, odňato podle zvláštních předpisů; je-li tato doba delší než nevykonaný zbytek trestu zákazu činnosti, končí výkon tohoto trestu dnem účinnosti tohoto zákona. 6. Ustanovení § 69 odst. 1 se od účinnosti tohoto zákona použije i na zahlazení trestů propadnutí majetku a zákazu pobytu. Doba pro zahlazení takového odsouzení činí tři léta a) od právní moci rozsudku, jímž byl uložen trest propadnutí majetku, b) od výkonu trestu zákazu pobytu nebo prominutí takového trestu anebo od promlčení jeho výkonu. 7. Jestliže soud nerozhodl o zahlazení odsouzení mladistvého a před účinností tohoto zákona a) bylo pravomocně rozhodnuto, že se podmíněně propuštěný mladistvý osvědčil, b) byl zaplacen samostatně uložený peněžitý trest nebo bylo pravomocně upuštěno od jeho výkonu nebo od výkonu jeho zbytku, nebo c) nabyl právní moci rozsudek, jímž byl mladistvému samostatně uložen trest propadnutí věci, hledí se od účinnosti tohoto zákona na mladistvého, jako by nebyl odsouzen. 8. Od ochranného dohledu nebo jeho nevykonaného zbytku se dnem účinnosti tohoto zákona upouští. Článek III Zrušují se: 1. Zákon č. 150/1969 Sb., o přečinech, ve znění zákona č. 46/1973 Sb. a zákona č. 159/1989 Sb.; 2. Zákon č. 44/1973 Sb., o ochranném dohledu; 3. Ustanovení § 3 zákona č. 74/1958 Sb., o trvalém usídlení kočujících osob; 4. Ustanovení § 12 až 15 zákona č. 73/1990 Sb., o civilní službě; 5. Ustanovení § 20 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Článek IV 1. Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění trestního zákona, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Článek V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r.