§ 41 Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní zákon

§ 41 (1) Pachatel, který znovu spáchal zvlášť závažný úmyslný trestný čin, ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný úmyslný trestný čin potrestán, považuje se za zvlášť nebezpečného recidivistu, jestliže tato okolnost pro svou závažnost, zejména vzhledem k délce doby, která uplynula od posledního odsouzení, podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost. (2) Zvlášť závažnými trestnými činy jsou trestné činy uvedené v § 62 a ty úmyslné trestné činy, na něž tento zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.“. V § 42 odst. 2 na konci se připojuje věta: „Při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nesmí horní hranice převyšovat dvacet pět let.“. 23. § 43, 44 a 45 včetně nadpisu se vypouštějí. 24. § 46 odst. 1 zní: „(1) Soud může uložit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta.“. 25. V § 49 odst. 1 se slova „až pět let“ nahrazují slovy „až deset let“. § 49 odst. 3 zní: „(3) Do doby výkonu trestu zákazu činnosti se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; započítává se však doba, po kterou bylo pachateli před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činem odňato podle zvláštních předpisů nebo na základě opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat.“. 26. V § 51 odst. 1 se slova „trestu smrti“ nahrazují slovy „výjimečnému trestu“ a ustanovení písmene a) se vypouští; označení ustanovení jako písmeno b) se pak vypouští. 27. § 53 zní: