§ 6 Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí o některých dalších změnách vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 91/1968 Sb.

§ 6 K § 7 odst. 1 písm. b) zákona (1) Dobou odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody se rozumí: a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945, b) doba vojenské služby v československých legiích do 11. listopadu 1918, c) doba vojenské služby ve vojenských jednotkách Slovenské republiky rad a v armádě Maďarské republiky rad v roce 1919, d) doba účasti na protiválečných vzpourách za první světové války, e) doba služby Československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba, kterou strávil v internačních táborech ve Francii, f) doba vojenské služby v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád v období od 15. března 1939 do 9. května 1945, g) doba služby v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele buď na území československého státu a Sovětského svazu nebo v jiné evropské zemi, h) doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády, jestliže jsou splněny podmínky pro uznání za příslušníka československé zahraniční nebo spojenecké armády, ch) doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané persekuce v období od 1. října 1938 do 5. května 1945 z politických, národnostních nebo rasových důvodů, i) doba účasti na Slovenském národním povstání nebo na jiném domácím nebo zahraničním odboji v období od 15. března 1939 do 9. května 1945, j) doba zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto ustanovení, nejdéle do 9. května 1945, k) doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu služby (činnosti) nebo v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. (2) Polní službou se rozumí vojenská služba a) v Rudé armádě za bojů proti nepřátelům Sovětského svazu (Sovětského Ruska) v době od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945, b) v jednotkách 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu v době od 1. února 1942 do 9. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939, c) u polních útvarů v československých zahraničních armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17. června 1940, za bojů v Severní Africe od 1. listopadu 1940 do 31. srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 9. května 1945, jestliže se tyto útvary účastnily boje proti fašismu na západní frontě, a u polních útvarů ve spojeneckých armádách na západoevropském a jiných bojištích v době od 1. září 1939 do 9. května 1945, d) výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v době od 1. srpna 1940 do 1. srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů, letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii, e) v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944, f) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939, g) u polních útvarů československých legií nebo ve spojeneckých armádách v době od 1. srpna 1914 do 11. listopadu 1918, h) v útvarech uvedených v odstavci 1 písm. c) a g). (3) Době polní služby se klade naroveň doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu polní služby, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. (4) Doby odbojové činnosti (odstavec 1) a služby v poli (odstavec 2 a 3) se prokazují potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.“ 5. V § 9 se připojuje nový odstavec 4, který zní: „(4) Pracovnici, která je zaměstnána v zemědělství na státním (školním) statku nebo v jiné zemědělské organizaci, se započítává jako doba důchodového pojištění spolupracujícího člena rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka též doba její účasti v období od 1. října 1948 do 31. prosince 1968 na výdělečné činnosti manžela, který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem nebo spolupracujícím členem jeho rodiny, jestliže splňovala v té době podmínky stanovené pro důchodové pojištění spolupracujícího člena rodiny v § 1 odst. 3 vyhlášky č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, ve znění vyhlášek č. 93/1968 Sb. a č. 181/1968 Sb.“ 6. § 13 odst. 4 zní: „(4) Prémie a podíly na hospodářských výsledcích*) se počítají do hrubých výdělků dosažených v té době, v níž byly vyplaceny.“ 7. § 14 odst. 3 zní: „(3) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí k době mateřské dovolené a další mateřské dovolené, ani když pracovnice nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Jestliže je to pro pracovnici výhodnější, nehledí se k době, po kterou jí byl po převedení na jinou práci pro těhotenství nebo mateřství poskytován vyrovnávací příspěvek, ani k příjmům dosaženým v této době.“ 8. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: