§ 4 Zákon o úpravě nejnižších důchodů dřívějších příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů

§ 4 (1) Za důchody podle § 1 se nepovažují platy poskytované podle § 22 vládního nařízení č. 380/1938 Sb., o úsporných opatřeních personálních, ve znění vládního nařízení č. 136/1941 Sb. a zákona č. 39/1946 Sb., nebo podle § 83 vládního nařízení č. 210/1947 Sb., o úpravě platových a s nimi souvisících služebních poměrů státních a jiných veřejných zaměstnanců, jakož i poživatelů odpočivných (zaopatřovacích) platů na Slovensku. (2) Důchodem se rozumí úhrn bývalých odpočivných (zaopatřovacích) platů s příslušenstvím; nezapočítává se však výchovné, zvláštní přídavek k výchovnému, příspěvky na výchovu a zvýšení odpočivných (zaopatřovacích) platů pro bezmocnost. (3) Náleží-li sirotčí důchod několika oprávněným, náleží zvýšení každému z nich; při tom se za důchod považuje poměrná jeho část, stanovená podle počtu hlav. (4) Má-li důchodce dva nebo více důchodů, hledí se k úhrnu důchodů. Zvýšení náleží podle ustanovení pro důchodce příznivějších. (5) Je-li důchod pozůstalých snížen proto, že jsou částečně zaopatřeni, přísluší zvýšení krácené v poměru, v jakém je snížen důchod; pro zjištění, zda není překročena hranice stanovená v § 1 odst. 2, bere se v počet nesnížený důchod.