Stručně: Paragraf 133 zákona o Ústavním soudu definuje, co je kárné provinění soudce Ústavního soudu, a stanovuje, kdy se kárné řízení zavede i v případě spáchání přestupku.
§ 133 Kárné řízení
(1) Kárným proviněním je jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování Ústavního soudu, jakož i jiné zaviněné porušení povinností soudce.
(2) Kárné řízení se zavede také proti soudci, který se dopustí přestupku a požádá orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení. Kárné řízení se zahájí postupem podle § 134 odst. 1 a 2 na základě předání věci příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu9).
Výklad
Stručně
Paragraf 133 zákona o Ústavním soudu definuje, co je kárné provinění soudce Ústavního soudu, a stanovuje, kdy se kárné řízení zavede i v případě spáchání přestupku.
Co to znamená v praxi
Soudce Ústavního soudu se dopouští kárného provinění, pokud svým jednáním snižuje vážnost a důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování Ústavního soudu.
Kárným proviněním je také jakékoli jiné zaviněné porušení povinností soudce.
Kárné řízení bude zahájeno i proti soudci, který spáchá přestupek, pokud o to sám požádá orgán, který má přestupek projednat.
V případě přestupku se kárné řízení zahájí na základě předání věci příslušným orgánem.
Na co si dát pozor
Definice kárného provinění je poměrně široká a zahrnuje jak jednání snižující vážnost funkce, tak i obecné porušení povinností.
Možnost projednání přestupku v kárném řízení je na žádost soudce, což mu dává určitou volbu.
Zahájení kárného řízení má podle § 135 důsledky pro výkon funkce soudce.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.