Stručně: Paragraf 33 zákona o Ústavním soudu stanovuje, že jednacím jazykem před Ústavním soudem je čeština, ale fyzické osoby mohou při ústním jednání používat svůj mateřský jazyk, přičemž soud v takových případech zajistí tlumočníka, s výjimkou slovenštiny.
§ 33 Jednací jazyk
(1) V řízení před Ústavním soudem se užívá českého jazyka. Fyzické osoby mohou při ústním jednání nebo jiném osobním jednání užívat svého mateřského jazyka.
(2) Jedná-li účastník nebo vedlejší účastník, který je fyzickou osobou, nebo vypovídá-li svědek nebo znalec před Ústavním soudem v jiném než českém jazyce, přibere soud tlumočníka; nemusí tak se souhlasem účastníků učinit, má-li být výpověď učiněna ve slovenském jazyce. Přibrání tlumočníka se uvede v zápise.
(3) Obdobně soud přibere tlumočníka, jde-li o osoby hluché, němé nebo hluchoněmé, nelze-li se s nimi dorozumět jiným spolehlivým způsobem.
Výklad
Stručně
Paragraf 33 zákona o Ústavním soudu stanovuje, že jednacím jazykem před Ústavním soudem je čeština, ale fyzické osoby mohou při ústním jednání používat svůj mateřský jazyk, přičemž soud v takových případech zajistí tlumočníka, s výjimkou slovenštiny.
Co to znamená v praxi
Při písemné komunikaci s Ústavním soudem je nutné používat český jazyk.
Pokud jste fyzická osoba a neumíte česky, můžete při ústním jednání mluvit svým mateřským jazykem a soud vám zajistí tlumočníka.
Pokud hovoříte slovensky, tlumočník není nutný, pokud s tím všichni účastníci souhlasí.
Tlumočník bude zajištěn i pro osoby se sluchovým nebo řečovým postižením, pokud se s nimi nelze dorozumět jinak.
Na co si dát pozor
Přestože můžete mluvit svým mateřským jazykem, písemná podání musí být v češtině.
Soud nemusí přibrat tlumočníka pro slovenštinu, ale pouze se souhlasem účastníků.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.