§ 133 Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · § 133 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 133 insolvenčního zákona upravuje, kdy může insolvenční soud rozhodnout o insolvenčním návrhu podaném věřitelem (tedy jinou osobou než dlužníkem) bez nařízení jednání, a kdy je naopak jednání vždy nutné.
§ 133 (1) Nebyl-li insolvenční návrh odmítnut nebo nebylo-li řízení o něm zastaveno, lze o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka rozhodnout bez jednání jen tehdy, jestliže a) insolvenční soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo b) o něm lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. (2) Insolvenční soud vždy nařídí jednání o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka, závisí-li rozhodnutí na zjištění sporných skutečností o tom, zda dlužník je v úpadku. Provádí-li dokazování ke zjištění dlužníkova úpadku nebo jeho hrozícího úpadku nad rámec důkazních návrhů účastníků, nařídí jednání i v případě insolvenčního návrhu dlužníka. (3) Dlužníku musí být vždy dána možnost, aby se k insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku vyjádřil.

Výklad

Stručně

Paragraf 133 insolvenčního zákona upravuje, kdy může insolvenční soud rozhodnout o insolvenčním návrhu podaném věřitelem (tedy jinou osobou než dlužníkem) bez nařízení jednání, a kdy je naopak jednání vždy nutné.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.