§ 236 Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · § 236 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 236 InsZ stanoví, že neúčinnost právního úkonu dlužníka v insolvenčním řízení neznamená jeho neplatnost, ale plnění z takového úkonu musí být vráceno do majetkové podstaty dlužníka, případně nahrazeno.
§ 236
(1) Neúčinností právního úkonu není dotčena jeho platnost; v insolvenčním řízení však dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty.
(2) Není-li možné vydat do majetkové podstaty původní dlužníkovo plnění z neúčinného právního úkonu, musí být poskytnuta rovnocenná náhrada.
Výklad
Stručně
Paragraf 236 InsZ stanoví, že neúčinnost právního úkonu dlužníka v insolvenčním řízení neznamená jeho neplatnost, ale plnění z takového úkonu musí být vráceno do majetkové podstaty dlužníka, případně nahrazeno.
Co to znamená v praxi
I když je právní úkon dlužníka prohlášen za neúčinný, neznamená to automaticky, že je neplatný. Například kupní smlouva zůstává platná, ale její důsledky se v insolvenčním řízení upraví.
Předmětem neúčinného právního úkonu, například peníze nebo majetek, se stává součástí majetkové podstaty dlužníka, ze které se uspokojují věřitelé.
Pokud původní plnění (např. konkrétní věc) nelze vrátit, musí být poskytnuta finanční nebo jiná rovnocenná náhrada.
Na co si dát pozor
Rozdíl mezi neplatností a neúčinností je klíčový; neúčinnost se týká dopadu na majetkovou podstatu v insolvenci, nikoli samotné existence a platnosti právního úkonu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.