§ 238 Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

Stručně

Paragraf 238 insolvenčního zákona říká, že proti pohledávce na vrácení plnění, které dlužník poskytl na základě neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty, není možné provést započtení.

Co to znamená v praxi

• Pokud dlužník v minulosti provedl právní úkon, který je v insolvenčním řízení označen jako neúčinný (např. daroval majetek), a toto plnění má být vráceno do majetkové podstaty, osoba, která plnění přijala, nemůže proti této povinnosti započíst svou vlastní pohledávku vůči dlužníkovi.
• Cílem je zajistit, aby se veškeré plnění z neúčinných právních úkonů vrátilo do majetkové podstaty dlužníka v plné výši, a nebylo sníženo o případné vzájemné pohledávky.
• Tím se chrání zájmy všech věřitelů, neboť majetková podstata se má co nejvíce navýšit.

Na co si dát pozor

• Osoba, která má povinnost vrátit plnění z neúčinného právního úkonu, nemůže tuto povinnost obejít tvrzením, že jí dlužník také něco dluží a že si to tedy započte.
• Zákaz započtení platí výhradně pro pohledávku na vydání dlužníkova plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty.