§ 3d Zákon, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Omezení nabývání vlastnického práva k zemědělské půdě

§ 3d Omezení nabývání vlastnického práva k zemědělské půdě (1) Nabývat zemědělskou půdu do vlastnictví nemůže stát, občan státu, fyzická osoba s pobytem nebo právnická osoba se sídlem ve státě, jehož právní pořádek neumožňuje občanu České republiky, fyzickým osobám s pobytem na území České republiky ani právnickým osobám se sídlem v České republice nabývat vlastnictví k zemědělské půdě; to se nevztahuje na případy, kdy k nabytí vlastnictví k zemědělské půdě došlo děděním. (2) Odstavec 1 se nevztahuje na nabývání zemědělské půdy do vlastnictví občana, fyzické osoby s pobytem nebo právnické osoby se sídlem ve státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska ani států, pro které vyplývá něco jiného z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.“. 23. V § 4 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách, stavební proluky a plochy získané odstraněním na nich umístěných staveb a zařízení. Určit zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci nebo ji odejmout ze zemědělského půdního fondu je možné pouze v nezbytném odůvodněném případě, přičemž je nutno především a) upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech vymezených pro nezemědělské využití v územně plánovací dokumentaci, b) upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech navazujících na zastavěné území, c) upřednostňovat zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany, d) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací a ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu, e) určovat zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci a odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu a po ukončení nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití pozemků, f) upřednostňovat realizaci kapacit podlažní plochy budov ve více podlažích, g) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace, a h) co nejméně narušovat mimoprodukční funkce půdy v území; mimoprodukční funkce zemědělské půdy jsou zejména funkce filtrační, akumulační a retenční, pufrační, transformační a asanační, funkce transportní, funkce půdy jako biotopu pro rostliny a živočichy, funkce půdy jako prostředí umožňujícího vznik příslušných biocenóz a dále funkce půdy jakožto stabilizační složky mikroklimatu a environmentální stability krajiny. (2) Nezbytnost určení zemědělské půdy k jinému než zemědělskému účelu je posuzována s ohledem na charakter, přínosy, veřejnou prospěšnost, rozsah, umístění a případnou nepřemístitelnost záměru, který se dotýká zemědělského půdního fondu (dále jen „záměr“). Nezbytnost určení je dána zejména v případě neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití ploch uvedených v odstavci 1 na území, které záměr svým významem, charakterem a dopadem ovlivňuje.“. 24. V § 4 odst. 3 se za slovo „lze“ vkládají slova „v územně plánovací dokumentaci určit k jinému než zemědělskému účelu nebo“ a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „To neplatí, pokud se při změně územně plánovací dokumentace nemění způsob využití plochy v územně plánovací dokumentaci již vymezené.“. 25. V § 4 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 48 znějí: „(4) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze odejmout ze zemědělského půdního fondu pro záměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha nebo pro záměry energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu s výjimkou záměrů podle § 8a. (5) Ustanovení odstavce 3 se neuplatní v případě transformačních a zastavitelných ploch vymezovaných v územně plánovací dokumentaci určených pro umístění strategické investiční stavby48). Ustanovení odstavce 4 se neuplatní v případě záměru podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastuktury48) a záměru, který slouží převážně uživatelům veřejné dopravní infrastruktury a navazuje na ni. 48) Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 26. V § 5 odst. 1 větě první se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovy „jiných právních“. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. 27. V § 6 odst. 1 větě první se slovo „zvláštních“ nahrazuje slovy „jiných právních“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 28. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pro stanovení dobývacího prostoru není vyžadován souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu; dotčené pozemky zůstávají součástí zemědělského půdního fondu.“. 29. V nadpisu § 7 se slovo „umístění“ nahrazuje slovem „povolení“. 30. V § 7 odst. 1 se slova „podle § 9“ nahrazují slovy „podle § 8a, 8b nebo 9“. 31. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Alternativy umístění se vypracují vždy, jde-li o umístění stavby v nezastavěném území mimo plochy a koridory k tomu vymezené územně plánovací dokumentací.“. 32. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) K žádosti o souhlas podle § 9 odst. 6 lze připojit vyjádření obce nebo kraje ohledně přínosů a veřejné prospěšnosti záměru a neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití jiných ploch v dotčeném území podle § 4 odst. 2.“. 33. V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „úpravách“ vkládají slova „včetně realizace krajinných prvků“, slovo „popřípadě,“ se nahrazuje slovem „popřípadě“ a slovo „provozující,“ se nahrazuje slovem „provozující“. 34. Za § 8 se vkládají nové § 8a až 8c, které včetně nadpisů znějí: