§ 109 Zákon České národní rady o služebním poměru příslušníků Policie České republiky – Zákaz propuštění v ochranné době

Zákon České národní rady o služebním poměru příslušníků Policie České republiky · 186/1992 Sb. · § 109 · Správní právo
Stručně: Paragraf 109 zákona 186/1992 chrání policistu před propuštěním ze služebního poměru v určitých specifických životních situacích, jako je nemoc, lázeňská léčba, těhotenství nebo péče o malé dítě.
§ 109 Zákaz propuštění v ochranné době (1) Policista nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době a) kdy byl uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo zneužitím jiné návykové látky, b) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době dočasné neschopnosti k výkonu služby až do jeho skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování, nebo c) kdy je policistka těhotná nebo kdy policistka nebo osamělý policista trvale pečuje o dítě mladší než tři roky. (2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. d) a e). (3) Bylo-li rozhodnutí o propuštění doručeno policistovi před počátkem ochranné doby a služební poměr by měl skončit v této době, ochranná doba se do dvouměsíční lhůty uvedené v § 108 odst. 2 nezapočítává, ledaže policista prohlásí, že na prodloužení služebního poměru netrvá.

Výklad

Stručně

Paragraf 109 zákona 186/1992 chrání policistu před propuštěním ze služebního poměru v určitých specifických životních situacích, jako je nemoc, lázeňská léčba, těhotenství nebo péče o malé dítě.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.