§ 7d Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, a vyhláška č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa – 0

§ 7d 0 (1) Stav lesa, popsaný inventarizovanými veličinami, se statisticky vyhodnocuje pro hospodářskou skupinu a celek, případně jeho část, na které byl stav lesa zjišťován na inventarizační ploše. (2) Statistické vyhodnocení stavu lesa se provádí postupem uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce. (3) Součástí vyhodnocení stavu lesa je lesnická mapa se zobrazením strat a středů inventarizačních ploch a jejich jednoznačných identifikátorů umožňujících přiřazení k lokalitám referenční inventarizační sítě.“. 17. V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „v odstavci 12“ vkládají slova „a lesů, v nichž je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše“. 18. V § 8 odstavec 12 zní: „(12) V lesích prvních zón chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek je pro určení výše těžby rozhodující schválený plán péče pro tato území8). Lesy zařazené do přírodní zóny národních parků se nezahrnují do výpočtu závazného ustanovení maximální celková výše těžeb, v lesích zařazených do zóny přírodě blízké se závazné ustanovení maximální celková výše těžeb stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých lesních porostech.“. 19. V § 8 odst. 13 se za slova „způsobem výběrným“ vkládají slova „ , s výjimkou lesů, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše,“. 20. V § 8 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní: „(14) Pro lesy, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb, přičemž těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje, pomocí celkového běžného přírůstu podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.“. Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15. 21. V § 8 se doplňuje odstavec 16, který zní: „(16) Překročení poměrné části závazného ustanovení maximální celková výše těžeb v plánu, o jehož zkrácení doby platnosti je žádáno, je důvodem ke snížení závazného ustanovení maximální celková výše těžeb podle předchozího odstavce. Závazné ustanovení maximální celková výše těžeb bude v návrhu nového plánu sníženo o výši překročení této poměrné části.“. 22. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.“. 23. V § 9 odst. 1 se slova „porostních skupin“ nahrazují slovem „etáží“. 24. V § 11 odst. 1 se za slova „hrozí-li střet zájmů oprávněných osob,“ vkládají slova „nebo v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše,“. 25. V § 11 odst. 1, 4 a 5 se text „§ 33 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 5“. 26. V § 14 odst. 1 se číslo „11“ nahrazuje číslem „12“. 27. V § 14 odst. 5 věta druhá zní: „Terénní šetření pro zpracování osnov nelze provádět způsobem zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.“. 28. V § 15 odst. 3 se slovo „genetickou“ nahrazuje slovem „fenotypovou“. 29. Přílohy č. 1 a 2 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Hranice lesa Hraniční znak Hranice katastrálního území Vlastnická hranice Hranice oddělení Hranice dílce Hranice porostu Hranice porostní skupiny Odvozní cesty Cesty vývozní Cesty přibližovací Široké průseky Rozdělovači a jiné průseky Pěšiny Lesní tok (modrá) Slučky a půlslučky Stratum Střed inventarizační plochy BARVAVĚKOVÁ TŘÍDASTÁŘÍ POROSTU Ibíláholiny0 letžlutáI. věková třída1 - 20 letčervenáII. věková třída21 - 40 letzelenáIII. věková třída41 - 60 letmodráIV. věková třída61 - 80 lethnědáV. věková třída81 - 100 letšedáVI. věková třída101 - 120 letfialováVII. věková třída121 - 140 lettmavě zelenáVIII. věková třída141 a více letzakmenění 1-3 (*)zakmenění 4-6 (*)zakmenění 7-10 (*)bezlesí (*) v barvách věkových tříd“. 30. Přílohy č. 4 a 5 znějí: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. České jménoVědecké jménoZkratkasmrk ztepilýPicea abiesSMsmrk pichlavýPicea pungensSMPsmrk černýPicea marianaSMCsmrk sivýPicea glaucaSMSsmrk omorikaPicea omorikaSMOsmrk EngelmannůvPicea engelmanniiSMEsmrky ostatníSMXjedle bělokoráAbies albaJDjedle obrovskáAbies grandisJDOjedle stejnobarvá (ojíněná)Abies concolorJDJjedle kavkazskáAbies nordmannianaJDKjedle vznešenáAbies proceraJDVjedle ostatníJDXdouglaska tisolistáPseudotsuga menziesiiDGborovice lesníPinus sylvestrisBOborovice černáPinus nigraBOCborovice BanksovaPinus banksianaBKSborovice vejmutovkaPinus strobusVJborovice limbaPinus cembraLMBborovice pokroucenáPinus contortaBOPborovice zobanitá (blatka)Pinus uncinata ssp. uliginosaBLborovice klečPinus mugoKOSborovice ostatníBOXmodřín opadavýLarix deciduaMDmodříny ostatníMDXtis červenýTaxus baccataTSjalovec obecnýJuniperus communisJALostatní jehličnatéJXsouše jehličnatéSOJdub letníQuercus roburDBdub letní slavonskýQuercus robur f. slavonicaDBSdub zimníQuercus petraeaDBZdub červenýQuercus rubraDBCdub pýřitý (šipák)Quercus pubescensDBPdub bažinnýQuercus palustrisDBBdub mnohoplodýQuercus polycarpaDBMdub cerQuercus cerrisCERduby ostatníDBXbuk lesníFagus sylvaticaBKhabr obecnýCarpinus betulusHBjavor mléčAcer platanoidesJVjavor klenAcer pseudoplatanusKLjavor babykaAcer campestreBBjavor jasanolistýAcer negundoJVJjasan ztepilýFraxinus excelsiorJSjasan americkýFraxinus americanaJSAjasan úzkolistýFraxinus angustifoliaJSUjasan pensylvánskýFraxinus pennsylvanicaJSPjilm habrolistýUlmus minorJLjilm drsný (horský)Ulmus glabraJLHjilm vazUlmus laevisJLVtrnovník akátRobinia pseudoacaciaAKbříza bělokoráBetula pendulaBRbříza pýřitáBetula pubescensBRPbříza pýřitá karpatskáBetula pubescens carpaticaBRCjeřáb ptačíSorbus aucupariaJRjeřáb břekSorbus torminalisBRKjeřáb oskerušeSorbus domesticaOSKjeřáby ostatníJRXořešák královskýJuglans regiaORořešák černýJuglans nigraORCtřešeň ptačíPrunus aviumTRstřemcha obecnáPrunus padusSTOstřemcha pozdníPrunus serotinaSTPhrušeň polničkaPyrus pyrasterHRjabloň lesníMalus sylvestrisJBplatan javorolistýPlatanus ×hispanicaPLkaštanovník jedlýCastanea sativaKJostatní listnaté tvrdéLTXlípa srdčitá (malolistá)Tilia cordataLPlípa velkolistáTilia platyphyllosLPVlípa stříbrnáTilia tomentosaLPSlíska obecnáCorylus avellanaLOlíska tureckáCorylus colurnaLTUolše lepkaváAlnus glutinosaOLolše šedáAlnus incanaOLSolše zelenáAlnus alnobetulaOLZtopol osikaPopulus tremulaOStopol bílý (linda)Populus albaTPtopol černýPopulus nigraTPCtopol šedýPopulus ×canescensTPEostatní topoly nešlechtěnéTPXtopol kanadskýPopulus ×canadensisTPKostatní topoly šlechtěnéTPSvrba jívaSalix capreaJIVvrba bíláSalix albaVRvrba křehkáSalix euxinaVRHvrba košíkářskáSalix viminalisVRKvrba nachováSalix purpureaVRNvrba šedáSalix elaeagnosVREostatní vrbyVRXjírovec maďalAesculus hippocastanumKSpajasan žláznatýAilanthus altissimaPJpavlovnie plstnatáPaulownia tomentosaPAVostatní listnaté měkkéLMXsouše listnatéSOLkeřeKR Příloha č. 5 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Dílčí těžební procento pro desetiletou platnost plánu pro jednotlivé hospodářské soubory nebo sdružené hospodářské soubory se shodným obmýtím a obnovní dobou se stanoví v jednotlivých věkových stupních na základě následující tabulky: Počet desetiletí, o něž je věkový stupeň vzdálen od obmýtní dobyObnovní doba (roky)1020304050- 4----2%- 3--4%12%18%- 212%25%30%29%25%- 186%67%50%40%33%+ 1100%100%88%67%50%+ 2100%100%100%100%88%+ 3100%100%100%100%100% Ukazatel těžby mýtní (TM) pro hospodářský soubor (nebo sdružené HS) dle dílčích těžebních procent se vypočte po jednotlivých věkových stupních z následujícího vzorce: TMHS=∑i=1kZiti%100 TMHS - desetiletá těžba mýtní pro hospodářský soubor dle dílčích těžebních procent Zi - zásoba dřeva v m3b.k. v jednotlivých věkových stupních (označeny dolním indexem i) příslušného hospodářského souboru zatížených těžebním procentem k - celkový počet věkových stupňů příslušného hospodářského souboru zatížených těžebním procentem ti (%) - těžební procento příslušného věkového stupně (označen dolním indexem i) v rámci daného hospodářského souboru (nebo sdružených HS) Normální paseka na dobu platnosti LHP se stanoví z následujícího vzorce: B=PU.ZM.n B - normální paseka P - výměra porostní půdy celku U - obmýtí celku ZM - průměrná zásoba mýtních porostů; zásobou mýtních porostů je zásoba věkového stupně, do kterého spadá průměrné obmýtí snížené o polovinu průměrné obnovní doby a věkové stupně starší n - počet let, pro které se LHP zpracovává (zpravidla 10 let) Pro lesy obhospodařované hospodářským způsobem výběrným, vyjma lesů ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb (těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje) pomocí celkového běžného přírůstu z následujícího vzorce: TC=CBP+Zs-Zna.t TC - ukazatel těžby celkové na dobu platnosti LHP (zpravidla 10 let) CBP - zjištěný celkový běžný přírůst roční v m3b.k. Zs - zjištěná porostní zásoba skutečná v m3b.k. Zn - vzorová (normální) porostní zásoba odvozená ze vzorové křivky stromových četností v m3b.k. a - vyrovnávací doba uváděná v desítkách let t - doba platnosti LHP (zpravidla 10 let) Celkový běžný přírůst roční (CBP) se pak zjistí z následujícího vzorce: CBP=Z2+Tt-Z1t Z1 - inventarizovaná zásoba předchozí v m3b.k. Z2 - inventarizovaná zásoba současná v m3b.k. Tt - celková těžba za inventarizované období v m3b.k. t - interval mezi inventarizacemi (počet let) V případě, že výše předmýtních těžeb není v porostech při vyhotovení LHP navržena, odvodí se pro celý zařizovaný majetek v hospodářských souborech ze zásob jednotlivých dřevin, probírkových intenzit (procent) a průměrného zakmenění ve věkových stupních. Probírkové intenzity jsou: Výše decenálních výchovných těžeb (se zahrnutím přirozené mortality) vyjádřená v procentech zásoby hroubí s kůrou na počátku decénia. DŘEVINAZAKMENĚNÍVĚK (roky)2030405060708090100Smrk (porosty nižších bonit)1,0-14%12%11%9%8%7%6%6%0,9-7%4%3%3%3%3%2%2%0,8-2%3%3%2%2%2%2%2%0,7-1%2%2%2%2%2%2%2%Smrk (porosty vyšších bonit)1,047%24%17%12%10%8%7%6%6%0,938%16%7%5%4%4%3%3%3%0,829%4%4%4%4%3%3%3%2%0,710%4%4%4%3%2%2%2%2%Borovice1,019%15%14%12%11%10%9%8%8%0,914%7%7%6%6%5%4%3%3%0,86%4%6%6%5=4%3%3%3%0,74%4%5%5%4%3%3%3%2%Buk1,0-21%21%18%16%13%11%10%9%0,9-16%13%10%6%4%2%1%1%0,8-10%4%2%2%2%2%1%1%0,7-2%1%2%2%2%1%1%1%Dub letní a zimní1,0-26%17%12%10%8%7%6%6%0,9-17%9%3%3%3%2%2%2%0,8-8%3%4%3%3%2%2%2%0,7-3%3%3%3%2%2%2%2% Rozmezím nižších a vyšších bonit je střed bonitního rozpětí.“. 31. Za přílohu č. 5 se doplňuje příloha č. 6, která zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. I. Pro účely této přílohy se rozumí 1. vzorníkem prvního stupně (dále jen „vzorník 1“) kmen hroubí nebo pařez zaregistrovaný na příslušné podploše, tedy kmen nebo pařez, který polohou a výčetní tloušťkou, nebo tloušťkou pařezu, splňuje podmínky pro registraci; kmen hroubí nebo pařez je zaregistrován jako vzorník 1, pokud se střed inventarizační plochy (dále též jen „plocha“) nalézá v jeho zóně zahrnutí, 2. vzorníkem druhého stupě (dále jen „vzorník 2“) kmen, který patří do podmnožiny vzorníků 1; na vzorníku 2 se provádí měření výšek, případně též horních tlouštěk, 3. zónou zahrnutí kmene hroubí (dále jen „zóna zahrnutí“) část území výběrového strata, tvořená kruhem se středem na pozici kmene hroubí nebo pařezu, jehož poloměr odpovídá největší podploše, na které může být daný kmen nebo pařez zaregistrován; padne-li střed plochy do části kruhu se středem na poloze kmene, která se nachází mimo inventarizovaný celek, mimo příslušné stratum, mimo porostní půdu, případně na nepřístupné nebo neschůdné části území, není na inventarizační ploše prováděna registrace kmenů a daný kmen nebo pařez tak není vybrán jako vzorník 1; pro vzorník 2 je velikost zóny zahrnutí dána maximální vzdáleností vzorníku 1 od středu plochy stanovenou pomocí relaskopické metody a 4. směrodatnou chybou odmocnina odhadu variability bodového odhadu V^θ^n podle rovnice: σ=V^θ^n, (1) přičemž variabilita V^θ^n byla odhadnuta některým z postupů popsaných v této příloze, viz vzorce (9), (12), (15) a (17). II. 1. V rámci inventarizované části celku musí být provedeno inventarizační šetření nejméně na padesáti lokalitách. 2. V každém stratu musí být provedeno inventarizační šetření nejméně na pěti lokalitách. 3. Strata a jejich návrhy podle § 7b odst. 3 musí splňovat tyto podmínky: a) strata se nachází na území celku v rámci jeho inventarizované části, b) strata se polohově nepřekrývají, c) každé stratum je v rámci celku opatřeno jednoznačným identifikátorem, d) každé stratum je zakresleno samostatnou geometrií v digitální mapě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální a e) ke každému stratu je připojena informace o požadovaném počtu lokalit a schéma umístění jednotlivých inventarizačních ploch vzhledem ke každé inventarizační lokalitě. 4. V rámci strata musí být nominální počet ploch a jejich umístění vzhledem ke každé lokalitě konstantní, přičemž maximální vzdálenost plochy od polohy příslušné lokality nesmí překročit 250 m a nominální počet ploch na jednu lokalitu v rámci strata musí být v rozmezí od 1 do 4 ploch. 5. Plochy jsou zakládány a šetřeny jako trvalé s požadavkem na opakovanou identifikaci kmenů a pařezů mezi po sobě jdoucími inventarizacemi. 6. Změna strata je možná pouze jeho zrušením a definováním jednoho nebo více nových strat. Při první inventarizaci následující po změně strata se opakuje terénní šetření na plochách dosavadního strata šetřených v předchozí inventarizaci. Zároveň se provede první šetření na plochách nově definovaných strat. 7. Středy ploch musí být v terénu trvale stabilizovány geodetickým mezníkem s kovovým jádrem, nebo obdobným kovovým předmětem umožňujícím dohledání pomocí detektoru kovů. Ve zvláštních případech (skála, lesní cesta, vodní tok či plocha) se připouští stabilizace mimo vlastní střed plochy, avšak do maximální vzdálenosti 20 m od skutečné polohy středu plochy. Stabilizace středu plochy v náhradním umístění nemá vliv na polohu plochy samotné. Ta se v takovém případě nijak neposouvá a její umístění vzhledem poloze lokality v referenční inventarizační síti je zachováno. 8. Poloha stabilizace středu plochy musí být zdokumentována dvěma fotografiemi ze dvou, na sebe kolmých směrů, na nichž je poloha středu plochy viditelně označena geodetickou vytyčkou nebo dřevěným kolíkem s barevně zvýrazněným vrcholem. 9. Pozice stabilizace středu plochy musí být zaměřena vzhledem ke dvěma pomocným navigačním objektům trvalého charakteru, nalézají-li se takové objekty do vzdálenosti 25 m od stabilizace plochy. V případě, že se trvalé objekty v okolí plochy nevyskytují, provede se zaměření stabilizace plochy vůči dvěma kmenům případně pařezům, nacházejícím se mimo inventarizační plochu. Tyto kmeny, případně pařezy, musí být trvale a viditelně barevně označeny. 10. Poloha na povrchu pomocného navigačního objektu (v případě kmenů nebo pařezů musí být barevně označena), odkud byla stabilizace plochy polohově zaměřena, musí být zdokumentována fotografií pořízenou ve směru od středu plochy. Provedení a kvalita fotografie musí umožnit jednoznačnou identifikaci pomocného navigačního objektu při následné inventarizaci (zpravidla po 10 letech). III. 1. Plocha musí obsahovat alespoň jednu, maximálně však tři podplochy. Společný střed těchto podploch je totožný se středem plochy. 2. Maximální poloměr podplochy je 20 metrů, minimální 3 metry. 3. Počet kruhových podploch, jejich velikost a jim přiřazené registrační hranice tloušťky (výčetní tloušťky a tloušťky pařezů) musí být shodné v rámci všech ploch strata. 4. Počet a velikost podploch a s nimi související registrační hranice tloušťky se volí tak, aby průměrný počet na jednu plochu zaregistrovaných kmenů a pařezů (počítáno dohromady) v rámci celého strata neklesl pod 10. 5. Kmeny a pařezy jsou registrovány pouze na plochách, respektive podplochách, jejichž střed leží na přístupné a schůdné části porostní půdy, příslušného strata. 6. Jako vzorníky 1 jsou registrovány všechny kmeny, které překračují registrační hranici výčetní tloušťky nejmenší kruhové podplochy, do které polohově náleží. Dále jsou jako vzorníky 1 registrovány všechny pařezy. Namísto výčetní tloušťky je pro registraci pařezů rozhodující tloušťka v nejvyšším místě nad patou kmene, kde lze původní tloušťku kmene spolehlivě změřit, nebo odhadnout. Při opakované inventarizaci jsou jako vzorníky 1 automaticky zahrnuty všechny vzorníky 1 z předchozí inventarizace. 7. Pro vzorník 1 se zjišťuje základní sada vlastností, mezi které patří: výčetní tloušťka případně tloušťka pařezu, druh dřeviny, živý či mrtvý kmen, pařez, stojící či ležící kmen, poškození zlomem nebo vývrat. V případě opakované inventarizace se dále zjišťují chyby předchozího postupu, a to opomenutý kmen, nebo kmen, který neměl být dříve registrován a dále příslušnost ke komponentám změny zásoby dříví, viz schéma na obrázku 1. 8. Měření výšky kmene (stromu) se provádí na živých vzornících 2, které nejsou pařezem, ležícím kmenem, vývratem, zlomem, nejsou výrazně ohnuté a ani nejsou jinak poškozeny respektive deformovány způsobem ovlivňujícím výšku kmene. 9. Výběr vzorníků 2 je prováděn relaskopickou metodou. Vzorník 1 je vybrán za vzorník 2, pokud jeho vzdálenost od středu inventarizační plochy nepřekračuje mezní vzdálenosti lmax (udanou v metrech) podle vzorce: lmax=d132f, (2) kde d13 je výčetní tloušťka změřená na konkrétním vzorníku 1 (udaná v centimetrech), f=104sin2α2 je relaskopický faktor pro kruhovou základnu uvedený v m2ha-1 a α je záměrný úhel relaskopické pomůcky. Relaskopický faktor musí být zvolen jednotně pro výběrové stratum, vždy však v rozmezí od 4 do 12 m2ha-1 přičemž průměrný počet vzorníku 2 na jednu inventarizační plochu strata nesmí klesnout pod 2. 10. Na středu plochy se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje: a) identifikátor lesního hospodářského celku, b) identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení, c) identifikátor strata d) identifikátor lokality, e) identifikátor plochy, f) příslušnost k oddělení, dílci, porostu a hospodářské skupině, g) datum měření a datum předchozího měření (opakovaná inventarizace), h) při měření použitá magnetická deklinace, i) generovaná souřadnice středu inventarizační plochy, j) souřadnice globálního družicového polohového systému stabilizovaného středu plochy v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, k) pozice náhradní stabilizace středu plochy vzhledem ke skutečnému středu, l) první fotografie stabilizace středu plochy, m) druhá fotografie stabilizace středu plochy, n) přístupnost a schůdnost středu plochy současná a předchozí (opakovaná inventarizace), o) stabilizace na středu plochy nebo v náhradním umístění, p) nově založená nebo opakovaně šetřená plocha, q) úspěšnost dohledání plochy a opakované identifikace kmenů (opakovaná inventarizace), r) důvod nedohledání plochy nebo neobnovení polohy kmenů (opakovaná inventarizace), s) kategorie a druh pozemku současná a předchozí (opakovaná inventarizace), t) lesní typ zjištěný na středu inventarizační plochy, u) expertně určená cílová zásoba, v) expertně určený průměrný roční celkový běžný přírůst (CBP), w) vyrovnávací doba, x) jméno měřiče, y) poznámka. 11. Pro vzorníky 1 se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje: a) identifikátor lesního hospodářského celku, b) identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení, c) identifikátor strata, d) identifikátor lokality, e) identifikátor plochy, f) identifikátor kmene/pařezu, současný i předchozí (opakovaná inventarizace), g) pozice kmene vzhledem ke středu plochy, h) výčetní tloušťka respektive tloušťka pařezu, současná a předchozí (opakovaná inventarizace), i) modelová výška kmene (stromu), současná a předchozí (opakovaná inventarizace), j) tabulkový objem hroubí pro modelovou výšku (případně tarif, s kůrou a bez kůry), k) tabulkový objem hroubí pro modelovou výšku v předchozí inventarizaci (případně tarif, s kůrou a bez kůry), l) plocha zóny zahrnutí prvního stupně výběru, současná a předchozí (opakovaná inventarizace), m) procento normálního objemu hroubí (torza souší), současné a předchozí (opakovaná inventarizace), n) úspěšnost případně důvody neúspěchu opakované identifikace kmene (opakovaná inventarizace), o) pařez nebo normální kmen hroubí (jehličnatý nebo listnatý pařez, starý pařez nebo čerstvý pařez po těžbě či mortalitě), p) poloha pařezu po těžbě nebo mortalitě (uvnitř nebo vně příslušné kruhové podplochy), q) souš (stojící jehličnatá nebo listnatá souš, případně její torzo r) dřevina (u pařezů z předchozí inventarizace pouze v členění na jehličnaté a listnaté), s) rozdvojení kmene (dvoják), t) zlom, vývrat nebo ohnutí kmene, u) příslušnost ke komponentě změny zásoby dříví podle schématu na obrázku 1 (opakovaná inventarizace), v) vyklizení kmene po těžbě respektive mortalitě (opakovaná inventarizace). 12. Pro vzorníky 2 se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují doplňující údaje: a) měřená výška kmene (stromu), současná a předchozí (opakovaná inventarizace) b) tabulkový objem hroubí pro výčetní tloušťku a měřenou výšku (s kůrou a bez kůry), c) tabulkový objem hroubí pro výčetní tloušťku a měřenou výšku v předchozí inventarizaci (s kůrou a bez kůry), d) plocha zóny zahrnutí druhého stupně výběru, současná a předchozí (opakovaná inventarizace). 13. Pro pomocné navigační objekty se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje: a) identifikátor lesního hospodářského celku, b) identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení, c) identifikátor strata, d) identifikátor lokality, e) identifikátor plochy, f) identifikátor pomocného navigačního objektu, g) popis navigačního objektu, h) fotografie navigačního objektu ve směru od stabilizace středu plochy, i) pozice stabilizace středu plochy vzhledem k pozici pomocného navigačního objektu. 14. Údaje uvedené v bodech 10 až 13 se uvádějí v elektronické podobě jako samostatná příloha hospodářské knihy, strukturovaná po jednotlivých inventarizačních plochách. IV. 1. Odhady středních hodnot a úhrnů pro příslušné stratum, hospodářskou skupinu, celek či jeho inventarizovanou část a k těmto odhadům připojené směrodatné chyby mohou být spočítány pouze postupy podle této přílohy. 2. Cílové parametry uvedené v § 7c vyhlášky mají charakter střední hodnoty vztažené k jednotce plochy porostní půdy. 3. Cílové parametry uvedené v § 4 odst. 3 písm. e) vyhlášky mají charakter úhrnu vztaženého k celkové ploše hospodářské skupiny, celku či jeho inventarizované části. V. 1. Odhad Ŷc střední hektarové hodnoty v rámci přístupné a schůdné porostní půdy celého strata se počítá podle rovnice: Y^C=Σx∈s2MxYC(x)Σx∈s2Mx, (3) kde M(x) je počet ploch založených na lokalitě x, jejichž střed se nachází na přístupné a schůdné (množina A) části porostní půdy (množina F) daného strata podle rovnice M(x)=∑l=1MIFA(xl). (4) Symbol M značí nominální počet ploch každé lokality daného strata. Člen s2 označuje množinu lokalit referenční inventarizační sítě s alespoň jednou plochou uvnitř strata. Člen IFA(xl) je indikátorová proměnná definující, zda se střed plochy založené na bodě xl nachází v přístupné a schůdné části porostní půdy (hodnota 1), nebo nikoli (hodnota 0) podle rovnice: IFA(xl)={1 pro xl∈F∩A,0 pro xl∉F∩A. (5) Člen Yc(x) v rámci rovnice (3) představuje lokání hustotu, která je definována následovně: YC(x)=Σl=1MIFA(xl)Y(xl)M(x). (6) Symbolem Y(xl) je označena lokální hustota na úrovni jednotlivé plochy, která se vypočítá podle vzorce: Y(xl)=∑i∈ s1(xl)Yi*λ(Ki∩F∩A)+∑j∈ s2(xl)Yj-Yj*λ(Kj*∩F∩A), (7) kde Y*i značí hodnotu vlastnosti kmene zjištěnou podle dendrometrického modelu (výškové křivky, objemového tarifu), jehož chyby predikce nejsou považovány za zanedbatelné a je nezbytné je kompenzovat. Yj je skutečná hodnota vlastnosti kmene zjištěná měřením případně podle dendrometrického modelu, jehož chyby považujeme za zanedbatelné. Symboly s1(xl) a s2(xl) označují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2 zaregistrovaných na ploše se středem na bodě xl. Hodnoty Y*i jsou získány na všech vzornících 1, zatímco hodnoty Yj pouze na vzornících 2. Člen λ(Ki ∩ F ∩ A) je plocha části zóny zahrnutí Ki vzorníků 1 označeného indexem i, která leží uvnitř přístupné a schůdné části porostní půdy daného strata. Tato plocha se získá prostorovým oříznutím nominální zóny zahrnutí Ki digitální mapou přístupné a schůdné porostní půdy daného strata. Analogicky, λ(K*j ∩ F ∩ A) odpovídá ploše zóny zahrnutí konkrétního vzorníků 2 (označen indexem j) vybíraného relaskopickou metodou. Nominální zóna zahrnutí K*j konkrétního vzorníků 2 je zkonstruována se středem na poloze příslušného kmene (označeného indexem j) a s poloměrem rj odpovídajícím minimu z dvojice čísel: a) Maximální vzdálenost pro zahrnutí daného kmene do výběru pomocí relaskopické metody s faktorem f, viz první výraz v hranaté závorce rovnice (8). b) Poloměr rks největší z podploch, na které může být kmen s danou výčetní tloušťkou (d13) zaregistrován jako vzorník 1, viz druhý výraz v hranaté závorce rovnice (8). rj=mind132f;rks, (8) Velikost zóny zahrnutí λ(K*j ∩ F ∩ A) je stanovena po redukci K*j pouze na části uvnitř přístupné a schůdné porostní půdy provedenou analýzou s využitím geografického informačního systému a příslušné mapy. 2. Odhad variability Ŷc se spočítá podle vzorce V^(Y^C)=1n2–1∑x∈ s2M(x) M¯22 YC(x) – Y^C2, (9) kde n2 je velikost výběru tj. počet lokalit referenční inventarizační sítě s alespoň jednou plochou umístěnou do daného strata. Člen M̅2 označuje průměrný počet ploch na jednu lokalitu strata, jejichž střed se nachází na přístupné a schůdné porostní půdě. Počítá se podle rovnice: M¯2=Σx∈s2M(x)n2. (10) VI. 1. Odhad úhrnu T̂c se získá vynásobením odhadu střední hodnoty Ŷc známou rozlohou přístupné a schůdné části porostní půdy λ(F ∩ A) daného strata podle rovnice: T̂c = Ŷc λ(F ∩ A). (11) 2. Odhad variability úhrnu V̂(T̂c) se získá vynásobením odhadu variability střední hodnoty V̂(Ŷc) druhou mocninou známé velikosti λ(F ∩ A) podle rovnice: V̂(T̂c) = V̂(Ŷc) λ2(F ∩ A).(12) VII. 1. Odhad střední hektarové hodnoty pro libovolně definovanou podoblast D přístupné a schůdné části porostní půdy v rámci daného strata (např. pro hospodářskou skupinu, není-li tato shodná se stratem) se vypočítá postupem podle části V., avšak s nahrazením indikátorové proměnné IFA(xl) podle rovnice (5) indikátorovou proměnnou ID(xl) kódující příslušnost středu plochy do podoblasti D podle rovnice: ID(xl)={1 pro xl∈D,0 pro xl∉D.(13) 2. Odpovídající odhad úhrnu se vypočítá postupem podle části VI., s dosazením střední hodnoty podle předchozího bodu a nahrazením plochy λ(F ∩ A) plochou λ(D) ve vzorcích (11) a (12). VIII. 1. V případě, že je na daném celku nebo jeho inventarizované části použito vícero strat, je bodový odhad úhrnu T̂s ve skupině K výběrových strat počítán podle rovnice: T^S=∑k=1KT^k, (14) kde T̂k je hodnota úhrnu ve výběrovém stratu označeném indexem k, spočítaná na základě vzorce (11), v případě odhadů pro podoblasti upraveného podle bodu 2. části VII. 2. Odhad variability úhrnu ve skupině strat se získává součtem dílčích odhadů variabilit pro jednotlivá strata podle rovnice: V^(T^s)=∑k=1KV^(T^k), (15) kde V̂(T̂k) je odhad variability úhrnu pro stratum k podle rovnice (12), v případě odhadů pro podoblasti upravené podle bodu 2. části VII. 3. Bodový odhad střední hodnoty na hektar porostní půdy ve skupině K výběrových strat vypočítán dělením úhrnu T̂s za celou skupinu strat součtem ploch přístupné a schůdné půdy λ(Fk ∩ Ak) jednotlivých strat: Y^S=T^SΣl=kKλ(Fk∩Ak).(16) V případě, že střední hodnota zahrnuje jen určité podoblasti Dk konkrétních strat, je pro tato strata namísto plochy λ(Fk ∩ Ak) do vzorce (16) dosazena plocha λ(Dk). Odhad variability střední hodnoty ve skupině strat získáme podle vzorce: V^(Y^s)=V^(T^S)Σl=kKλFk∩Ak2. (17) V případě, že střední hodnota zahrnuje jen určité podoblasti Dk konkrétních strat, je pro tato strata namísto plochy λ(Fk ∩ Ak) do vzorce (17) opět dosazena plocha λ(Dk). IX. 1. Zásoba dříví zahrnuje objem hroubí všech stojících a ležících kmenů hroubí nacházejících se na přístupné a schůdné části porostní půdy v okamžiku, pro který je zásoba dříví odhadována. 2. Odhady zásoby dříví jsou počítány příslušnými postupy podle částí V., VI., případně VII. a VIII. 3. Lokální hustota na úrovni jednotlivé plochy je pro odhad zásoby dříví definována takto: Z¨xl=∑i∈s1(xl)Iiz¨v¨i*λKi∩F∩A+∑j∈s2(xl)Ijz¨v¨j-v¨j*λKj*∩F∩A, (18) kde s1(xl) a s2(xl) představují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2, Iz̈i je indikátorová proměnná s hodnotou 1 pro kmen i zařazený do kategorií „Beze změny, živý kmen“, „Beze změny, souš“, „Dorost“, „Dorost, mortalita, souš“ a „Mortalita, souš“, viz schéma na obrázku 1, uzly 5, 8, 14, 18 a 19. Za 𝑣̈*i a 𝑣̈*j je dosazován objem vzorníků 1 respektive vzorníků 2 zjištěný pomocí tarifu, dvou nebo tříargumentových objemových tabulek s dosazením modelových výšek kmene, respektive modelových horních tlouštěk. Člen 𝑣̈*j je objem hroubí vzorníků 2 zjištěný pomocí dvou nebo tříargumentových objemových tabulek, respektive funkcí pro hodnoty vstupních parametrů (výčetní tloušťky, výšky eventuálně též horní tloušťky) skutečně změřené během současné inventarizace. Ostatní symboly v rovnici (18) odpovídají rovnici (7). 4. Lokální hustota Ż(xl) pro odhad zásoby v období předchozí inventarizace je definována analogicky. Indikátorová proměnná Iz̈i v rovnici (18) je nahrazena proměnnou Iżi nabývající hodnoty 1 pro kmeny kategorizované jako „Beze změny, živý kmen“, „Beze změny, souš“, „Těžba“, „Těžba, souše“, „Odlom souše“, „Mortalita, souš“ a „Mortalita, pařez“ viz uzly č. 12b, 13, 14, 16, 17b, 18 a 19 schématu na obrázku 1, a dále pro kmeny zaregistrované pouze při předchozí inventarizaci. Objemy kmenů v období současné inventarizace (𝑣̈*i, 𝑣̈j, 𝑣̈*j) jsou nahrazeny svými ekvivalenty pro období předchozí inventarizace (υ̇*i, υ̇j, υ̇*j). 5. Odhad zásoby v předchozí inventarizaci je prováděn pro území přístupné a schůdné části porostní půdy v období předchozí inventarizace. X. 1. Od druhého provedení inventarizace jsou odhady těžby dříví počítány příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně VIII. 2. Odhad těžby na hektar porostní půdy využívá postupu pro podoblasti (viz část VII.), s tím, že do podoblasti řadíme pouze inventarizační plochy, které vyhovují všem dále uvedeným podmínkám: a) v předchozí inventarizaci plocha náležela k přístupné a schůdné části porostní půdy, b) při současné inventarizaci bylo na ploše možné posoudit příslušnost kmenů ke komponentám změny zásoby, viz schéma na obrázku 1. 3. Při odhadu úhrnu těžby je ve vzorcích (11) a (12) za plochu podoblasti použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy zjištěná při předchozí inventarizaci pro dané stratum. 4. Lokální hustota pro odhad těžby od minulé inventarizace je na úrovni jednotlivé plochy definována rovnicí: txl=∑i∈s1(xl)litv˙i*+Iidtv¨i*λKi∩F∩A+∑j∈s2(xl)Iit(v˙j–v˙j*)λKj∩F∩A, (19) kde s1(xl) a s2(xl) představují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2. Indikátorová proměnná Iti nabývá hodnoty 1 pro vzorníky 1 (pařezy) kategorizované jako „Těžba“ nebo „Těžba souší“ (uzly 13 a 16 schématu na obrázku 1) vstupující do výpočtu objemem zjištěným pro období předchozí inventarizace (υ̇*i, υ̇j, υ̇*j). Indikátorová proměnná Idti nabývá hodnotu 1 pro vzorníky (pařezy) kategorizované jako „Dorost, těžba“ (uzel 7 schématu na obrázku 1). Tyto kmeny k příslušné hustotě přispívají objemem (𝑣̈*j) odvozeným pro okamžik těžby na základě měřené tloušťky pařezu, predikované výšky a případně i horní tloušťky. Obrázek 1: Klasifikace kmenů hroubí a pařezů z pohledu příslušnosti ke komponentám změny zásoby dříví (KH – kmen hroubí) XI. 1. Odhady průměrného ročního celkového běžného přírůstu (dále jen „CBP“) se počítají příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně VIII. 2. Při odhadu úhrnu přírůstu je ve vzorcích (11) a (12) použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy zjištěná při současné inventarizaci pro dané stratum. 3. Lokální hustota pro odhad CBP je na úrovni jednotlivé plochy počítána následovně: CBP(xl)={1l(xl)Z¨xl–Z˙(xl)+t(xl) při úspěšné opakované identifikaci kmenů,minCBPe(xl);CBPmax(xl) ve všech ostatních případech,(20) kde Z̈(xl) a Ż(xl) jsou lokální hustoty odhadu zásoby pro období současné a předchozí inventarizace, viz vzorec (18), a t(xl) je lokální hustota odhadu těžby dříví v období od předchozí inventarizace, viz vzorec (19). Člen l(xl) označuje skutečnou délku periody od předchozí inventarizace v letech (zjišťuje se pro jednotlivé inventarizační plochy zvlášť). Na plochách, které nebyly šetřeny v předchozí inventarizaci, případně též na plochách, na nichž nebylo možné provést opakovanou identifikaci a posoudit status kmene podle schématu na obrázku 1, se hodnota lokální hustoty CBPe(xl) zjistí expertně (např. pomocí růstových tabulek, růstového simulátoru, přírůstovou analýzou letokruhů). V případě, kdy expertně získaná hodnota CBPe(xl) překračuje hodnotu CBPmax(xl) podle tabulky 1 určenou na základě nadmořské výšky středu plochy a jeho příslušnosti do ekologické řady typologického systému, použije se hodnota CBPmax(xl). Tento postup se použije též pro stanovení lokální hustoty CBP na všech plochách při prvním provedení inventarizace. Nadmořská výška středu inventarizační plochy [m n. m.]Příslušnost středu inventarizační plochy k ekologické řadě typologického systémuextrémníkyseláživnáobohacená humusemobohacená vodouoglejenápodmáčenárašelinnápod 4003,55,86,85,83,7400 až 7007,86,87,85,8700 a výš6,8 XII. 1. Odhady celkové výše těžby (dále jen „CVT“) se počítají příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně VIII. 2. Při odhadu úhrnu CVT je ve vzorcích (11) a (12) použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy daného strata zjištěná při současné inventarizaci. 3. Lokální hustota pro odhad CVT je na úrovni jednotlivé plochy počítána podle vzorce: CVT(xl)=l×ft×CBP(xl)+Z¨(xl) – ZC(xl)a(xl), (21) kde l je uvažovaná platnost plánu (zpravidla 10 let), CBP(xl) je lokální hustota přírůstu dříví podle vzorce (20), Z̈(xl) je lokální hustota zásoby dříví podle vzorce (18), a(xl) je vyrovnávací doba v povoleném rozsahu od 30 do 60 let. Pro jednotlivé plochy může být použita různá vyrovnávací doba v závislosti na záměru vlastníka, aktuálním charakteru porostu a stanovištních podmínkách. Člen Zc(xl) představuje cílovou zásobu podle vzorce (22), a ƒt je koeficient nesouladu mezi těžbou vykázanou lesní hospodářskou evidencí a těžbou odhadnutou postupem podle části X. za období od předchozí inventarizace, viz vzorec (23) dále. 4. Cílová zásoba Zc(xl) se pro jednotlivé inventarizační plochy stanoví podle rovnice: Zc(xl) = max[Ze(xl); Zmin(xl)], (22) kde Ze(xl) je cílová zásoba stanovená expertním odhadem s přihlédnutím k informacím o zásobách modelových porostů a hospodářskému záměru vlastníka, Zmin(xl) je odečtená z tabulky 2 na základě nadmořské výšky a ekologické řady typologického systému na středu příslušné inventarizační plochy. Do vzorce (22) je tak dosazena vyšší z hodnot Ze(xl) a Zmin(xl). Nadmořská výška středu inventarizační plochy [m n. m.]Příslušnost středu inventarizační plochy k ekologické řadě typologického systémuextrémníkyseláživnáobohacená humusemobohacená vodouoglejenápodmáčenárašelinnápod 40015818821715999400 až 700242217159700 a výš217274 5. Hodnota koeficientu nesouladu mezi těžbou vykazovanou lesní hospodářskou evidencí a těžbou odhadnutou postupem podle části X. se stanoví následovně: ft={minTLHET^SPI;1když q > 0.900.724 ve všech ostatních případech,(23) kde q představuje podíl ploch, na kterých byla úspěšně provedena opakovaná identifikace kmenů hroubí z celkového počtu ploch náležících do přístupné a schůdné porostní půdy v současné inventarizaci. TLHE je údaj o těžbě získaný z lesní hospodářské evidence za období od předchozí inventarizace a pro území přístupné a schůdné porostní půdy v okamžiku předchozí inventarizace. T̂SPI je odhad celkové těžby od předchozí inventarizace provedený postupem podle části X.“. ČÁST DRUHÁ Čl. II Příloha č. 1 k vyhlášce č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa, zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 456/2021 Sb. 1) Přírodní lesní oblasti 1 - 34 jsou řazeny do Hercynské oblasti, přírodní lesní oblasti 35 - 41 jsou řazeny do Karpatské oblasti. 2) Přenos reprodukčního materiálu lesních dřevin mezi Hercynskou a Karpatskou oblastí není přípustný až na tyto výjimky: a) Vzájemný přenos mezi Hercynskou a Karpatskou oblastí je přípustný pouze mezi bezprostředně sousedícími přírodními lesními oblastmi. b) V případě buku lesního je přípustné přenášet reprodukční materiál z Karpatské do Hercynské oblasti bez omezení. c) V případě hospodářsky významných introdukovaných dřevin Douglasky tisolisté a Jedle obrovské je přenos v rámci České republiky (přírodní lesní oblasti 1 - 41) bez omezení. 3) Pro přenosy reprodukčního materiálu těchto dřevin dále platí tato pravidla: Smrk ztepilýDo přírodních lesních oblastí 13, 27 a 40 není přípustný přenos reprodukčního materiálu z jiných přírodních lesních oblastí.Borovice lesníDo přírodní lesní oblasti 16 je přípustný přenos z přírodních lesních oblastí 11 a 13, a to pouze sadebního materiálu původem z 5. lesního vegetačního stupně a výše.Do přírodních lesních oblastí 23, 26 a 31 je přípustný přenos z přírodní lesní oblasti 17 jen do 1.– 3. lesního vegetačního stupně.Do přírodních lesních oblastí 15 a 17 není přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí.Přenos náhorních ekotypů borovice (ekotypy od 5. lesního vegetačního stupně výše) je přípustný mezi všemi přírodními oblastmi Hercynské a Karpatské oblasti s výjimkou hospodaření v genových základnách bez omezení.Modřín opadavýDo oblasti výskytu jesenického modřínu, tedy přírodních lesních oblastí 27, 28, 29 a 32 není přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí.Jedle bělokoráV případě jedle bělokoré není do přírodních lesních oblastí 11-14 přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí, s výjimkou bezprostředně sousedících přírodních lesních oblastí, vzájemný přenos je přípustný mezi těmito přírodními lesními oblastmi.V případě jedle bělokoré není do přírodních lesních oblastí 35 - 41 přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí, s výjimkou bezprostředně sousedících přírodních lesních oblastí, vzájemný přenos je přípustný mezi těmito přírodními lesními oblastmi.Dub letníV případě dubu letního není do přírodních lesních oblastí 34 a 35 přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí, s výjimkou bezprostředně sousedících přírodních lesních oblastí, vzájemný přenos je přípustný mezi oběma přírodními lesními oblastmi.V případě dubu letního není do přírodní lesní oblasti 15 přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí.Ostatní dřevinyV případě dřevin dub zimní, jabloň lesní, hrušeň planá, jeřáb oskeruše, jeřáb muk, jeřáb břek, není přenos mezi všemi přírodními oblastmi Hercynské a Karpatské oblasti omezen. V případě dřevin douglaska tisolistá a jedle obrovská (původem ze zdrojů reprodukčního materiálu v České republice) není přenos mezi všemi přírodními oblastmi Hercynské a Karpatské oblasti omezen. “. ČÁST TŘETÍ Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr: Ing. Nekula v. r.