§ 2a Zákon, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

§ 2a (1) Pokud tento zákon stanoví požadavky na délku výkonu zdravotnického povolání, rozumí se tím výkon povolání v rozsahu alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby2b). Pokud zdravotnický pracovník vykonává zdravotnické povolání v nižším rozsahu než v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, potřebná délka výkonu povolání se úměrně prodlužuje. Do doby výkonu zdravotnického povolání se započítává doba pracovní neschopnosti a doba mateřské dovolené, popřípadě doba rodičovské dovolené otce, nejvíce však v rozsahu délky mateřské dovolené. Vojenská činná služba se započítává, byla-li vykonávána v příslušném povolání podle tohoto zákona. (2) Odstavec 1 se nepoužije pro výkon zdravotnického povolání v průběhu získávání specializované způsobilosti (§ 5) a pro prokázání doby výkonu povolání pro uznání kvalifikace na základě nabytých práv.“. 6. V § 3 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 2c a 3 zní: „(2) Zdravotnický pracovník je povinen doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem2c) vydaným na základě lékařské prohlídky. Lékařský posudek vydává registrující praktický lékař, a není-li, jiný praktický lékař. Seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání, obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. Zdravotní způsobilost se zjišťuje a) před zahájením výkonu povolání a před pokračováním ve výkonu povolání, byl-li výkon povolání přerušen na dobu delší než 3 roky, b) v případě důvodného podezření, že došlo ke změně zdravotního stavu zdravotnického pracovníka, 1. na vyžádání správního úřadu, který vydal oprávnění k provozování zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu3), jde-li o pracovníka, který poskytuje zdravotní péči vlastním jménem, nebo o odborného zástupce, je-li ustanoven3), nebo 2. na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, který podle lékařského posudku lékaře zařízení závodní preventivní péče pozbyl zdravotní způsobilost k práci. Fyzické osoby, kterým byla uznána zdravotní způsobilost podle části sedmé, dokládají zdravotní způsobilost rozhodnutím ministerstva (§ 31) před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osoby dokládají zdravotní způsobilost dokladem požadovaným v členském státě původu (§ 29). 2c) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 3 odst. 3 se za slovo „trestů“ vkládají slova „nebo obdobného rejstříku“ a na konci odstavce 3 se doplňují věty „Fyzické osoby, kterým byla uznána bezúhonnost podle části sedmé, dokládají bezúhonnost rozhodnutím ministerstva (§ 31) před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osoby dokládají bezúhonnost dokladem požadovaným v členském státě původu (§ 30).“. 8. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Za výkon povolání lékaře s odbornou způsobilostí se považuje preventivní, diagnostická, léčebná, rehabilitační a dispenzární péče prováděná lékařem s odbornou způsobilostí pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru. Bez odborného dohledu může lékař s odbornou způsobilostí na základě certifikátu o absolvování základního kmene příslušného specializačního oboru, který vydalo ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, vykonávat činnosti stanovené prováděcím právním předpisem. Pro účely § 5 odst. 5 se za výkon povolání lékaře považuje také metodická, koncepční, výzkumná a vzdělávací činnost v oblasti zdravotnictví.“. 9. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Výkon činností podle odstavce 2 věty druhé není považován za samostatný výkon povolání lékaře podle § 5 odst. 3.“. 10. V § 5 se na konci textu odstavce 1 doplňuje věta „Součástí specializačního vzdělávání je absolvování základního kmene příslušného specializačního oboru.“. 11. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Obory specializačního vzdělávání, minimální délku specializačního vzdělávání v daném oboru, činnosti lékařů, označení odbornosti a převedení specializačních oborů podle dřívějších právních předpisů na nové obory specializačního vzdělávání stanoví ministerstvo vyhláškou po projednání s univerzitami, Českou lékařskou komorou a odbornými společnostmi.“. 12. V § 5 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „(3) Podmínkou pro samostatný výkon povolání lékaře je získání specializované způsobilosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.Výkonem povolání lékaře se specializovanou způsobilostí je činnost uvedená v § 4 odst. 2 a dále činnost vzdělávací, posudková a revizní. Podmínkou pro samostatný výkon povolání lékaře ve vedoucí funkci nebo jako osoby samostatně výdělečně činné anebo jako odborného zástupce zdravotnického zařízení podle jiného právního předpisu o nestátních zdravotnických zařízeních6) je získání specializované způsobilosti, která se dokládá diplomem podle odstavce 1, popřípadě osvědčením nebo rozhodnutím ministerstva podle § 44. 6) Zákon č. 160/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 5 odstavec 4 zní: „(4) Specializační vzdělávání probíhá jako celodenní průprava v akreditovaných zařízeních (§ 13) v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době2b) a je odměňována2b); specializační vzdělávání může probíhat jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu, než je stanovená pracovní doba. V tomto případě celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.“. 14. V § 5 odstavec 5 zní: „(5) Specializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání podle vzdělávacích programů jednotlivých specializačních oborů a zahrnuje účast na veškerých lékařských výkonech v oboru, ve kterém specializační vzdělávání probíhá, včetně případné účasti na službách v nepřetržitém provozním režimu práce. Vzdělávací programy schvaluje ministerstvo a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, přitom spolupracuje s univerzitami, Českou lékařskou komorou, odbornými společnostmi, akreditovanými a vzdělávacími zařízeními. Vzdělávací programy týkající se posudkového lékařství stanoví ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.“. 15. V § 5 odst. 6 se za slova „program stanoví“ vkládá slovo „minimální“ a za slovo „délku“ se vkládají slova „přípravy, členění“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Vzdělávací program dále stanoví rozsah a obsah částí přípravy nezbytné pro vydání certifikátu o absolvování základního kmene příslušného specializačního oboru podle § 4 odst. 2.“. 16. V § 5 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „(7) Do specializačního vzdělávání lékaře se studentům a absolventům doktorského studijního programu7) započítá v souladu s odstavci 4 a 5 doba výkonu zdravotnického povolání v průběhu studia v doktorském studijním programu, pokud odpovídá obsahem a rozsahem příslušnému vzdělávacímu programu nebo jeho části a je doložena potvrzením vydaným na základě vyjádření školitele statutárním orgánem akreditovaného zařízení, v němž byla uskutečněna. O započtení rozhodne na žádost lékaře ministerstvo. 7) § 47 zákona č. 111/1998 Sb.“. 17. V § 5 odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: „(10) Účast na specializačním vzdělávání podle tohoto zákona se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu8). 8) § 230 zákoníku práce.“. 18. V § 5 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem minimální požadavky na vzdělávací program v oboru „všeobecné praktické lékařství“.“. 19. V § 7 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Za výkon povolání zubního lékaře s odbornou způsobilostí se považuje preventivní, protetická, diagnostická, léčebná, dispenzární, vzdělávací, výzkumná, vývojová, revizní a posudková péče v oblasti péče o zuby, ústa, čelisti a související tkáně. Pro účely § 8 odst. 4 se za výkon povolání zubního lékaře považuje také metodická a koncepční činnost v oblasti zdravotnictví. (3) Po získání odborné způsobilosti podle odstavce 1 může zubní lékař samostatně vykonávat činnosti uvedené v odstavci 2.“. 20. V § 7 se odstavce 4 a 5 zrušují. 21. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Obory specializačního vzdělávání, minimální délku specializačního vzdělávání v daném oboru, činnosti zubních lékařů, označení odbornosti a převedení specializačních oborů podle dřívějších právních předpisů na nové obory specializačního vzdělávání stanoví ministerstvo vyhláškou po projednání s univerzitami, Českou stomatologickou komorou a odbornými společnostmi.“. 22. V § 8 odstavec 3 zní: „(3) Samostatným výkonem povolání zubního lékaře se specializovanou způsobilostí je činnost v oboru získané specializace v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a činnost uvedená v § 7 odst. 2.“. 23. V § 8 odst. 4 se za slova „přitom spolupracuje s“ vkládá slovo „univerzitami,“. 24. V § 8 odst. 5 se slova „celkovou délku“ nahrazují slovy „minimální celkovou délku přípravy,“. 25. V § 10 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 8a znějí: „(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání farmaceuta se získává absolvováním a) nejméně pětiletého prezenčního studia v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu farmacie obsahujícím teoretickou a praktickou výuku, z toho nejméně 6 měsíců praxe v lékárně, nebo b) studia v akreditovaném studijním programu farmacie, pokud byl zahájen nejpozději v akademickém roce 2003/2004. (2) Po získání odborné způsobilosti podle odstavce 1 může farmaceut samostatně vykonávat činnosti uvedené ve větě druhé a třetí. Za výkon zdravotnického povolání farmaceuta se považuje činnost při přípravě lékových forem léčivých přípravků, při kontrole léčiv v lékárně a v laboratoři pro kontrolu léčiv, při přípravě, kontrole, skladování a výdeji léčiv v lékárnách a v lůžkových zdravotnických zařízeních a při poskytování odborných informací o léčivech, včetně informací o prevenci onemocnění a informací o podpoře zdraví, a při výdeji, kontrole a uchovávání zdravotnických prostředků. Farmaceut je dále způsobilý vykonávat činnosti, které nejsou zdravotní péčí, a to při výrobě a kontrole léčiv a při skladování a distribuci léčiv u distributora léčiv podle zákona o léčivech8a). 8a) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech).“. 26. V § 11 odst. 1 písm. b) se slovo „osvědčení“ nahrazuje slovy „uchazeči potvrzení“. 27. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) Obory specializačního vzdělávání, minimální délku specializačního vzdělávání v daném oboru, činnosti farmaceutů, označení odbornosti a převedení specializačních oborů podle dřívějších právních předpisů na nové obory specializačního vzdělávání stanoví ministerstvo vyhláškou po projednání s univerzitami, Českou lékárnickou komorou a odbornými společnostmi.“. 28. V § 11 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 8b zní: „(4) Získání specializované způsobilosti podle odstavce 1 je podmínkou pro samostatný výkon činnosti při vedení lékárny podle zvláštních právních předpisů8a) a při přípravě zvlášť náročných lékových forem8b). 8b) 2. část přílohy Katalog prací část 2.19 Zdravotnictví položka 2.19.32 nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.“. 29. V § 11 odst. 6 se za slova „spolupracuje s“ vkládá slovo „univerzitami,“. 30. V § 11 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Specializační vzdělávání probíhá jako celodenní průprava v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době2b) a je odměňována2b); specializační vzdělávání může probíhat jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu, než je stanovena pracovní doba. V tomto případě celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.“. Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až 11. 31. V § 11 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Ministerstvo vydá uchazeči osvědčení o specializované způsobilosti získané absolvováním doplňující odborné praxe na základě jeho žádosti a doložení potvrzení o absolvování této praxe na akreditovaném pracovišti, popřípadě akreditovaných pracovištích, v souladu se vzdělávacím programem.“. Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 11 a 12. 32. V § 11 odst. 11 se slova „celkovou délku přípravy“ nahrazují slovy „minimální celkovou délku přípravy,“. 33. V § 11 odst. 11 se za slovo „oboru,“ vkládají slova „délku praxe v oboru, která musí probíhat na akreditovaném pracovišti,“. 34. V § 11 odst. 12 se zrušuje číslo „4“. 35. V § 13 odstavec 1 zní: „(1) Udělením akreditace se získává oprávnění k uskutečňování vzdělávacího programu nebo jeho části (dále jen „vzdělávací program“) pro a) obor specializačního vzdělávání, b) doplňující odbornou praxi (§ 11), nebo c) certifikovaný kurz (§ 21e).“. 36. V § 14 odst. 1 se ve větě první za text „(§ 11)“ vkládají slova „nebo certifikovaný kurz“ a ve větě třetí se slova „resortu než resortu“ nahrazují slovy „ústředního správního úřadu než“. 37. V § 14 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „nebo prodloužení“ zrušují. 38. V § 14 odst. 2 písm. a) za slovem „republiky“ se slova „nad 90 dnů nebo adresu místa trvalého pobytu cizince na území České republiky“ zrušují. 39. V § 14 odst. 2 písm. b) se za slovo „praxe“ vkládají slova „nebo certifikovaného kurzu“, slovo „který“ se nahrazuje slovem „které“ a za slovo „poskytovat“ se vkládají slova „; pokud žadatel hodlá uskutečňovat jen část vzdělávacího programu, uvede se též vymezení části vzdělávacího programu“. 40. V § 14 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) seznam smluvních zařízení, pokud žadatel hodlá část vzdělávacího programu zajišťovat prostřednictvím smluvních zařízení; smluvní zařízení, která nemají akreditaci, musí být akreditována v rámci akreditačního řízení žadatele,“. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h). 41. V § 14 odst. 2 písm. d) se za slovo „žadatelem“ vkládají slova „, popřípadě smluvním zařízením,“. 42. V § 14 odst. 2 písm. e) se za slovo „praxe“ vkládají slova „nebo certifikovaného kurzu“. 43. V § 14 odst. 2 písm. f) se za slovo „praxi“ vkládají slova „nebo na certifikovaném kurzu“. 44. V § 14 odst. 2 písm. g) se za slovo „praxe“ vkládají slova „nebo certifikovaného kurzu“. 45. V § 14 odst. 2 se doplňuje písmeno i), které zní: „i) navržený maximální počet míst.“. 46. V § 14 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V žádosti o prodloužení akreditace musí být doloženy ty údaje uvedené v odstavci 2, u nichž došlo k jejich změně.“. 47. V § 15 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo zřizuje jako svůj poradní orgán akreditační komise pro příslušné obory specializačního vzdělávání nebo zaměření doplňující odborné praxe k posouzení žádosti podle § 14, k posouzení návrhu na odejmutí akreditace a k odbornému hodnocení žádosti o dotaci na rezidenční místo (§ 21a). Ministerstvo může zřídit akreditační komise i pro obory certifikovaných kurzů.“. 48. V § 17 odst. 4 písm. a) za slovem „republiky“ se slova „nad 90 dnů nebo adresu místa trvalého pobytu cizince na území České republiky“ zrušují. 49. V § 17 odst. 4 písm. b) se za slovo „praxe“ vkládají slova „nebo certifikovaného kurzu“ a na konci textu se doplňují slova „; pokud žadatel hodlá uskutečňovat jen část vzdělávacího programu, uvede se v rozhodnutí též vymezení dané části vzdělávacího programu“. 50. V § 17 odst. 4 písm. d) se za slovo „praxe“ vkládají slova „nebo certifikovaného kurzu“. 51. V § 17 odst. 4 se doplňuje písmeno e), které zní: „e) maximální počet školicích míst v příslušném oboru specializačního vzdělávání na konkrétním pracovišti nebo maximální počet účastníků certifikovaného kurzu na konkrétním pracovišti.“. 52. V § 17 na konci odstavce 5 se doplňuje věta „Rozhodnutí o prodloužení akreditace obsahuje údaje uvedené v žádosti o prodloužení akreditace (§ 14 odst. 3); pokud nedošlo ke změně údajů, uvede se v rozhodnutí jen prodloužení platnosti původního rozhodnutí.“. 53. V § 17 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo akreditaci neudělí nebo její platnost neprodlouží, jestliže a) vzdělávací program neodpovídá vzdělávacímu programu zveřejněnému ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, pokud jde o akreditaci specializačního vzdělávání, doplňující odborné praxe nebo certifikovaného kurzu, b) vzdělávací program není dostatečně zabezpečen po stránce personální, materiální nebo technické, c) žadatel, popřípadě smluvní zařízení, neposkytuje zdravotní péči v rozsahu požadovaném vzdělávacím programem; toto se nevztahuje na akreditované zařízení, které žádá o akreditaci pouze teoretické části vzdělávacího programu, d) v žádosti byly uvedeny nepravdivé údaje, které jsou rozhodující pro udělení akreditace, nebo e) vzdělávací program certifikovaného kurzu obsahuje návrh na získání zvláštní odborné způsobilosti, který neodpovídá zaměření činností příslušného zdravotnického povolání nebo neodpovídá současné úrovni vědeckého poznání.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 54. V § 17 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „V případech podle písmen a), c) a d) ministerstvo akreditaci odejme po posouzení akreditační komisí.“. 55. V § 17 odst. 8 za slovem „republiky“ se slova „nad 90 dnů nebo adresu místa trvalého pobytu cizince na území České republiky“ zrušují. 56. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. 57. V § 17 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Akreditace zaniká v případě zániku akreditovaného zařízení. Pokud práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí o akreditaci přecházejí na nástupnickou právnickou osobu, je výkon těchto práv a povinností omezen na dobu 2 let ode dne zániku akreditovaného zařízení podle věty první.“. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10. 58. V § 17 odst. 10 se za slovo „zařízení“ vkládají slova „, vzdělávací programy, které jsou tato akreditovaná zařízení oprávněna uskutečňovat,“. 59. V § 18 písmeno a) zní: „a) uskutečňovat specializační vzdělávání nebo doplňující odbornou praxi nebo certifikovaný kurz podle vzdělávacích programů schválených ministerstvem, a to v rozsahu rozhodnutí o udělení akreditace,“. 60. V § 18 písm. b) se za slovo „praxe“ vkládají slova „nebo certifikovaného kurzu“. 61. V § 18 písm. c) se za slovo „praxi“ vkládají slova „nebo certifikovaném kurzu“. 62. V § 18 písm. d) se za slovo „praxe“ vkládají slova „nebo certifikovaného kurzu“. 63. V § 18 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 10a zní: „e) na vyžádání ministerstva umožnit vykonání praktické části atestační zkoušky, aprobační zkoušky, rozdílové zkoušky nebo adaptačního období podle tohoto zákona a zákona o uznávání odborné kvalifikace10a). 10a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.“. 64. V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 10b zní: „(2) Držitel akreditace je povinen předat ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, veškerou dokumentaci týkající se účastníků vzdělávání, pokud hodlá ukončit uskutečňování vzdělávacího programu, aniž by oprávnění k této činnosti přešlo na jeho právního nástupce. Zanikne-li nebo zemře-li držitel akreditace, aniž by splnil povinnost uvedenou ve větě první, přechází tato povinnost na jeho právního nástupce nebo na dědice, popřípadě na příslušný orgán veřejné správy10b). V případě účastníků vzdělávání, kteří pokračují ve specializačním vzdělávání u jiného akreditovaného zařízení, předá ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, dokumentaci tomuto akreditovanému zařízení. 10b) Například zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 65. V § 19 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Podmínkou zahájení specializačního vzdělávání je získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání.“. 66. V § 19 odst. 2 se za slovo „ministerstvu“ vkládají slova „; ministerstvo může pověřit činností spojenou se zařazením do oboru pověřenou organizaci“ a slova „Cizí státní příslušníci“ se nahrazují slovy „Osoby, které získaly odbornou nebo specializovanou způsobilost mimo území České republiky,“. 67. V § 19 odstavec 3 zní: „(3) Při splnění podmínek stanovených v odstavci 2 ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zařadí uchazeče podle jeho výběru do specializačního vzdělávání do 30 dnů po obdržení žádosti. Nesplní-li uchazeč podmínky pro zařazení, rozhodne ministerstvo ve stejné lhůtě o nezařazení do specializačního vzdělávání.“. 68. V § 19 odst. 4 se ve větě prvé za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „, popřípadě pověřená organizace“, za slova „specializačního vzdělávání“ se vkládají slova „nebo doplňující odborné praxe“, ve větě druhé se slova „nad 90 dnů nebo adresu místa trvalého pobytu cizince na území České republiky“ zrušují a za slova „nebo jeho zrušení, datum“ se vkládají slova „vydání certifikátu o absolvování základního kmene specializačního oboru a datum“. 69. V § 20 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Akreditované zařízení zajišťuje průběh specializačního vzdělávání, které se v tomto zařízení uskutečňuje.“. Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4. 70. V § 20 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě nového specializačního oboru, pro který není dostatek osob se specializovanou způsobilostí, může být školitelem lékař, zubní lékař nebo farmaceut s jinou specializovanou způsobilostí po předchozím vyjádření odborné společnosti.“. 71. V § 20 odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo z podnětu akreditovaného zařízení rozhodne o ukončení specializačního vzdělávání, pokud účastník specializačního vzdělávání závažným způsobem neplní studijní povinnosti.“. 72. V § 21 odst. 1 se ve větě třetí za slova „ministr zdravotnictví na návrh“ vkládá slovo „univerzit“ a na konci odstavce se doplňují věty „Předpokladem pro vykonání atestační zkoušky je splnění všech požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem; splnění těchto požadavků posoudí ministerstvo, popřípadě pověřená organizace. O nesplnění požadavků pro vykonání atestační zkoušky rozhodne ministerstvo.“. 73. Za § 21 se vkládají nové § 21a až 21h, které včetně nadpisů znějí: