§ 5 Vyhláška o úplném znění vládního nařízení, jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků – Povinnost nastoupit práci.

§ 5 Povinnost nastoupit práci. (1) Zaměstnanec, který konal službu v branné moci po dobu delší než 5 měsíců, je po jejím skončení povinen nastoupit práci ve svém zaměstnání nejpozději do 5 dnů. (2) Trvala-li služba v branné moci aspoň 4 měsíce, nikoliv však déle než 5 měsíců, je zaměstnanec povinen nastoupit práci ve svém zaměstnání nejpozději druhý den po skončení služby; trvala-li méně než 4 měsíce, je zaměstnanec povinen nastoupit práci první den po jejím skončení. (3) Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se prodlužují o případný cestovní den (dny) na nejkratší cestu z místa, kde zaměstnanec byl ze služby v branné moci propuštěn, do místa jeho trvalého pobytu. O počítání cestovních dnů platí obdobně ustanovení § 4 odst. 3. (4) Brání-li zaměstnanci po skončení služby v branné moci v nastoupení práce důležitá příčina, kterou nezavinil úmyslně ani hrubou nedbalostí, počínají lhůty k nastoupení práce, stanovené v odstavcích 1 až 3, po pominutí důležité příčiny. (5) Nastala-li u zaměstnance důležitá příčina podle odstavce 4 teprve během lhůt stanovených v odstavcích 1 až 3 k nastoupení práce, staví se běh těchto lhůt po dobu, po níž trvá důležitá příčina.