§ 4 Nařízení o úpravě nároků na starobní důchod po dobu zaměstnání

§ 4 (1) Zvýšení důchodu podle § 1 se provede po dosažení věku 65 let, a jde-li o zaměstnance, který splňuje podmínky pro vznik nároku na starobní důchod ze zaměstnání I. pracovní kategorie nebo o ženu, po dosažení věku 60 let; vystoupil-li však zaměstnanec ze zaměstnání před dosažením tohoto věku, provede se zvýšení důchodu po skončení zaměstnání. (2) Zvýšení důchodu podle § 2 odst. 2 se provede vždy po dvou letech, pokud zaměstnání trvá, jinak po skončení zaměstnání. (3) Do doby zaměstnání potřebné pro zvýšení starobního důchodu se nezapočítávají náhradní doby.