Stručně: Paragraf 21d zákona č. 19/1970 Sb. definuje složení a pravomoci pléna nejvyššího soudu republiky, které je tvořeno předsedou, náměstky a ostatními soudci z povolání, a stanovuje podmínky pro jeho usnášení a neveřejnost zasedání.
§ 21d
(1) Plénum nejvyššího soudu republiky se skládá z předsedy nejvyššího soudu, jeho náměstků a ostatních soudců z povolání. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců z povolání nejvyššího soudu.
(2) Plénum nejvyššího soudu republiky zejména
a) usnáší se na jednacím řádu nejvyššího soudu republiky
b) projednává a schvaluje zprávy předsedů kolegií nejvyššího soudu republiky o činnosti těchto kolegií a zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám sporným mezi kolegii,
c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,
d) projednává a schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro národní radu.
(3) Zasedání pléna nejvyššího soudu republiky jsou neveřejná. Zasedání pléna se může účastnit generální prokurátor příslušné republiky a ministr spravedlnosti příslušné republiky; na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací a s poradním hlasem předsedy krajských soudů.
Výklad
Stručně
Paragraf 21d zákona č. 19/1970 Sb. definuje složení a pravomoci pléna nejvyššího soudu republiky, které je tvořeno předsedou, náměstky a ostatními soudci z povolání, a stanovuje podmínky pro jeho usnášení a neveřejnost zasedání.
Co to znamená v praxi
Plénum nejvyššího soudu je nejvyšším vnitřním orgánem soudu, který se zabývá organizačními a koncepčními otázkami, nikoli konkrétními soudními případy.
Pro platné rozhodování pléna je nutná přítomnost nejméně dvou třetin všech soudců z povolání nejvyššího soudu.
Plénum schvaluje vnitřní pravidla soudu (jednací řád), řeší sporné právní otázky mezi jednotlivými odděleními soudu (kolegii) a dává podněty k tvorbě nových zákonů.
Na zasedání pléna mohou být přizvány i další osoby, například generální prokurátor, ministr spravedlnosti, vedoucí jiných státních orgánů a s poradním hlasem předsedové krajských soudů.
Na co si dát pozor
Zasedání pléna jsou neveřejná, což znamená, že veřejnost nemá přístup k projednávaným záležitostem.
Plénum projednává zprávy o účinnosti zákonů a na jejich základě dává podněty k nové právní úpravě, což ukazuje na jeho roli při ovlivňování legislativního procesu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.