Stručně: Paragraf 33 zákona 19/1970 stanovuje sídla a obvody soudů v tehdejším Československu, přičemž rozlišuje mezi Nejvyšším soudem, nejvyššími soudy republik, okresními a krajskými soudy a vojenskými soudy.
§ 33 Sídla a obvody soudů
(1) Sídlem Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky je Praha.
(2) Sídlem nejvyšších soudů republik jsou hlavní města republik.
(3) Sídla a obvody okresních a krajských soudů určí zákony národních rad.
(4) Ministr spravedlnosti příslušné republiky může určit, že věci určitého druhu z obvodu několika soudů bude vyřizovat jeden okresní soud; v oboru vojenského soudnictví přísluší toto právo ministru národní obrany.
(5) Vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy zřizuje a zrušuje prezident Československé socialistické republiky, který též stanoví jejich sídla a obvody.
Výklad
Stručně
Paragraf 33 zákona 19/1970 stanovuje sídla a obvody soudů v tehdejším Československu, přičemž rozlišuje mezi Nejvyšším soudem, nejvyššími soudy republik, okresními a krajskými soudy a vojenskými soudy.
Co to znamená v praxi
Nejvyšší soud Československé socialistické republiky měl své sídlo v Praze.
Nejvyšší soudy jednotlivých republik (např. České socialistické republiky) sídlily v hlavních městech těchto republik.
Sídla a obvody okresních a krajských soudů byly určovány zákony národních rad (tedy republikových parlamentů).
Ministr spravedlnosti příslušné republiky mohl určit, že jeden okresní soud bude vyřizovat věci určitého druhu z obvodu více soudů.
Na co si dát pozor
Ustanovení o vojenských soudech (vojenské obvodové a vyšší vojenské soudy) svěřovalo jejich zřizování, rušení, stanovování sídel a obvodů přímo prezidentovi Československé socialistické republiky.
V případě vojenského soudnictví měl právo určit, že věci určitého druhu z obvodu několika soudů bude vyřizovat jeden vojenský soud, ministr národní obrany.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.