§ 163 Nařízení, kterým se vydávají podrobnější předpisy pro řízení v trestních a občanskoprávních věcech (jednací řád) – Vymáhání pokut, trestů peněžitých, nákladů řízení a soudních poplatků.

§ 163 Vymáhání pokut, trestů peněžitých, nákladů řízení a soudních poplatků. (1) Nabylo-li rozhodnutí prokurátora nebo soudu, kterým se vyslovuje povinnost k zaplacení pokuty (na př. §§ 75 a 297 tr. ř., § 100 odst. 2, § 112 o. s. ř.), trestu peněžitého (§§ 288 a 292 tr. ř.), nákladů řízení, které zatím hradil zálohově stát (§§ 86 a 87) nebo soudních poplatků, právní moci, vyzve vedoucí úředník oddělení na příkaz prokurátora nebo předsedy senátu povinnou osobu, aby ve stanovené lhůtě zaplatila určenou částku, jinak že bude vymáhána exekucí (platební příkaz). Evidenci vydaných platebních příkazů vede správní zaměstnanec prokuratury nebo soudu, který se stará o vymáhání takových plateb (vymáhající úředník). (2) Nezaplatila-li povinná osoba ve stanovené lhůtě, podá vymáhající úředník návrh na povolení exekuce na movité věci nebo na peněžité pohledávky a plat povinné osoby. V exekučním řízení má vymáhající úředník postavení vymáhajícího věřitele. V řízení o žalobách, které z tohoto podnětu vzniknou, zastupuje stát finanční prokuratura. (3) Nevedla-li exekuce na movité věci nebo na peněžité pohledávky a plat povinné osoby k cíli, oznámí to vymáhající úředník prokurátoru nebo předsedovi senátu, který požádá o další vymáhání finanční prokuraturu. (4) Od vymáhání nákladů trestního řízení se upustí, nebyly-li vymoženy do šedesáti dnů po propuštění z trestu odnětí svobody nebo po propuštění z ochranné výchovy [§ 445 odst. 1 písm. f) o. s. ř.]; z nároků, které vznikly z pracovního poměru po tomto propuštění, nesmějí být náklady trestního řízení vymáhány. Část třetí.