§ 25 Nařízení vlády o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti – Účinnost

§ 25 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. 1. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY PRO ČINNOSTI NA VYHRAZENÝCH TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍCH 1.1. Oprava vyhrazeného tlakového zařízení musí být navržena a zařízení opraveno a přezkoušeno, popřípadě vystrojeno a instalováno, tak, aby po jeho uvedení do provozu v souladu s informacemi podanými osobou s oprávněním podle zákona byla zajištěna jeho bezpečnost. 1.2. Při výběru nejvhodnějšího řešení činností na vyhrazených tlakových zařízeních v mezích oprávnění osoba s oprávněním podle zákona uplatňuje tyto zásady v uvedeném pořadí: a) v přiměřeně dosažitelné míře vyloučit nebo omezit nebezpečí, b) uplatnit vhodná ochranná opatření proti nebezpečím, která nelze vyloučit, a c) informovat provozovatele o případném zbývajícím nebezpečí a upozornit ho na nutnost přijetí vhodných zvláštních opatření ke snížení nebezpečí během instalace nebo používání. 1.3. Je-li známa možnost nesprávného použití vyhrazeného tlakového zařízení nebo ji lze předvídat, musí být oprava vyhrazeného tlakového zařízení navržena tak, aby bylo nebezpečí plynoucímu z nesprávného použití zabráněno nebo, pokud to není možné, musí být provozovatel před takovým způsobem použití vyhrazeného tlakového zařízení vhodně varován. 1.4. Při navrhování, volbě materiálu a provádění oprav se postupuje podle oddílů 2 a 3 a oddílů 5 a 7 přílohy č. 1 k nařízení vlády o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh3), kde se pojmem výrobce rozumí ten, kdo vykonává opravu. 1.5. Montáž, oprava (beze změny jeho původních charakteristik, účelu a/nebo typu) prováděné na vyhrazeném tlakovém zařízení (na tlakovém celku) podle ustanovení § 2 písm. d) a e)-zákona, při níž dochází k zásahu do zařízení spočívajícímu ve svařování, nýtování, vrtání, řezání nebo provedení nové částí tlakového celku, jsou činnostmi vyžadující oprávnění podle § 7 odst. 2 zákona. 1.6. Instalace vyhrazeného tlakového zařízení spočívající v ustavení, vystrojení a zapojení vyhrazeného tlakového zařízení podle projektu například prostřednictvím rozebíratelných spojů bez zásahu do tlakového celku podle bodu 1.5 je činností nevyžadující oprávnění. 1.7. Údržba vyhrazeného tlakového zařízení je činností podle § 2 písm. f) zákona a specificky pro vyhrazená tlaková zařízení představuje čištění nádob, zabrušování uzavíracích armatur, výměnu těsnění, výměnu bezpečnostní výstroje, tužení švů, výměnu šroubů, svorníků, zaválcovaných trubek, zavrtaných rozpěrek, přišroubovaných výztuh a podobně běžnou údržbu, které nevyžadují oprávnění. 1.8. U neplánovaných oprav typu odstraňování do 20 netěsností kotlových trubek do jmenovité světlosti DN 100 u kotlů I. a II. třídy, kde se vyžaduje urychlené uvedení do provozu, se postupuje při odstraňování netěsností takto: a) práce provede osoba s oprávněním, b) po opravě se neprovádí tlaková zkouška, ale zkouška těsnosti nebo ověření těsnosti jiným způsobem, c) provede se nedestruktivní kontrola provedených svarů, d) provede se dílčí stavební zkouška se záznamem identifikací provedených oprav, a e) při plánované odstávce kotle se prověří mimo jiné i zmíněné opravené netěsnosti. 2. DALŠÍ POŽADAVKY PRO ČINNOSTI NA VYHRAZENÝCH TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍCH 2.1. Oprava vyhrazeného tlakového zařízení musí být navržena s ohledem na všechny příslušné činitele, aby byla zajištěna bezpečnost tohoto zařízení po celou dobu předpokládaného provozu. Do návrhu opravy vyhrazeného tlakového zařízení je nutné uplatnit činitele bezpečnosti za použití komplexních metod, o kterých je známo, že vhodným způsobem počítají s přiměřenou mírou bezpečnosti vůči všem druhům poruchy, které přicházejí v úvahu. 2.2. Návrh zabezpečující náležitou pevnost Oprava vyhrazeného tlakového zařízení musí být navržena pro zatížení, které odpovídá jeho použití a dalším provozním podmínkám. 2.3. Zajištění bezpečné manipulace a provozu 2.3.1. Předepsaný způsob provozu vyhrazeného tlakového zařízení musí vylučovat nebezpečí v provozu tohoto zařízení. Tam, kde to připadá v úvahu, musí být zvláštní pozornost věnována a) uzávěrům a otvorům, b) nebezpečným odfukům z pojistných armatur, c) zařízením, která brání fyzickému vstupu, pokud je ve vyhrazeném tlakovém zařízení tlak nebo vakuum, d) povrchové teplotě s ohledem na předpokládané použití a e) rozkladu nestabilních tekutin. 2.3.2. Vyhrazená tlaková zařízení vybavená vstupním otvorem musí být opatřena automatickým nebo ručně ovládaným zařízením, pomocí něhož provozovatel snadno zjistí, zda je možné otvor bezpečně otevřít. V případě rychlouzávěru musí být vyhrazené tlakové zařízení opatřené zařízením, jež zabrání jeho otevření, pokud tlak nebo teplota tekutiny představují nebezpečí. 2.4. Prostředky přezkoušení 2.4.1. Oprava vyhrazeného tlakového zařízení musí být navržena a provedena tak, aby bylo možné uskutečnit všechna nezbytná přezkoušení k zajištění bezpečnosti. 2.4.2. Tam, kde to je nezbytné pro zajištění bezpečného provozu, musí být provedeny vstupní otvory dovolující fyzický přístup dovnitř vyhrazeného tlakového zařízení tak, aby bylo možno ověřit jeho stav. 2.4.3. Lze použít i jiné prostředky k zajištění bezpečného provozu vyhrazeného tlakového zařízení, jestliže a) je vyhrazené tlakové zařízení příliš malé pro fyzický přístup dovnitř tohoto zařízení, b) otevření vyhrazeného tlakového zařízení by nepříznivě ovlivnilo jeho obsah, nebo c) je prokázáno, že obsažená tekutina nepůsobí škodlivě na materiál, z něhož je vyhrazené tlakové zařízení vyrobeno, a nelze rozumně předpokládat jakékoli jiné degradační mechanismy. 2.5. Zařízení pro odvodnění, odvzdušnění a přivzdušnění Při provozu vyhrazeného tlakového zařízení musí být tam, kde to je nutné, vhodné zařízení umožňující odvodnění, odvzdušnění a přivzdušnění vyhrazeného tlakového zařízení, aby a) se zabránilo nepříznivým účinkům, jako je vodní ráz, zborcení vlivem vakua, koroze a nekontrolované chemické reakce; je nutné vzít v úvahu všechna stadia provozu a zkoušení, zejména tlakových zkoušek, b) bylo možné bezpečným způsobem provádět čištění včetně sanitace, kontrolu a údržbu. 2.6. Koroze a jiné chemické účinky Při provozu vyhrazeného tlakového zařízení musí být zajištěny přídavky síly stěny nebo ochrana proti korozi nebo jiným chemickým účinkům s patřičným zřetelem k zamýšlenému a předvídatelnému použití. 2.7. Opotřebení Pokud může dojít ke značné erozi nebo otěru vyhrazeného tlakového zařízení, musí být učiněna opatření, která a) sníží tyto účinky na co nejmenší míru rizika vhodným řešením návrhu, například zvětšením tloušťky materiálu nebo použitím výstelky či přeplátování, b) umožní výměnu součástí, které jsou nejvíce postiženy, c) v návodech podle bodu 3.4 upozorní na opatření k zajištění trvale bezpečného používání. 2.8. Plnění a vypouštění Tam, kde to připadá v úvahu z hlediska konstrukčního uzpůsobení vyhrazeného tlakového zařízení, musí být vyhrazené tlakové zařízení vybaveno příslušenstvím nebo musí být učiněna opatření pro jeho instalaci, aby bylo zajištěno bezpečné plnění a vypouštění vyhrazeného tlakového zařízení, zejména se zřetelem k nebezpečím: a) při plnění 1. přeplnění nebo překročení tlaku, zejména s ohledem na plnící poměr a na tlak par při odpovídající teplotě, 2. nestabilita vyhrazeného tlakového zařízení, b) při plnění nebo vypouštění nekontrolovatelný únik tekutiny pod tlakem. 2. 9. Ochrana proti překročení dovolených mezí vyhrazeného tlakového zařízení Jestliže by za rozumně předvídatelných podmínek mohlo dojít k překročení dovolených mezí, musí být vyhrazené tlakové zařízení vybaveno vhodným ochranným zařízením nebo musí být učiněna opatření pro jeho instalaci, pokud se nepředpokládá ochrana jiným ochranným zařízením v rámci sestavy. Vhodné ochranné zařízení nebo kombinaci ochranných zařízení je nutné navrhnout se zřetelem ke specifickým vlastnostem příslušného vyhrazeného tlakového zařízení. Za vhodná ochranná zařízení a jejich kombinace se považují a) bezpečnostní výstroj a b) vhodná kontrolní zařízení, jako jsou indikátory nebo výstražná zařízení, která umožňují, aby byl automaticky nebo manuálně proveden vhodný zásah, pomocí něhož se vyhrazené tlakové zařízení udrží v dovolených mezích. 2.10. Bezpečnostní a tlaková výstroj Provozovatel musí zajistit pravidelné servisní prohlídky na bezpečnostní a tlakové výstroji (pojistné ventily, ochrany regulace, blokády, signalizace a jiné). U tlakových nádob je servisní prohlídka součástí vnitřní revize jedenkrát za 5 let; u kotlů součástí vnitřní revize minimálně jedenkrát za 2 roky. 2.10.1. Bezpečností výstroj a) musí být spolehlivá a vhodná pro svou předpokládanou funkci se zohledněním požadavků na údržbu a zkoušení této výstroje, b) neplní jiné funkce, kromě případů, kdy těmito dalšími funkcemi nemůže být ovlivněna její bezpečnostní funkce, c) zajišťuje vhodnou a spolehlivou ochranu. Pro zajištění vlastností podle písmen a) až c) se provádí zálohování bezpečnostní výstroje, automatická diagnóza vlastní funkčnosti a pravidelné přezkušování její funkce. Při kontrole elektronických signalizací, blokád a ochran nesmí docházet k vyvolávání stavů ohrožujících bezpečnost provozu; postup kontrol musí upravit ve své původní technické dokumentaci výrobce nebo dodavatel. Řídicí systém musí být nastaven pro tyto bezpečnostní prvky tak, aby nemohlo dojít k přenastavení nastavených bezpečnostních limitů a hodnot za běžného provozu obsluhou. 2.10.2. Zařízení omezující tlak Zařízení omezující tlak musí být navržena tak, aby nedocházelo k trvalému překračování nejvyššího pracovního tlaku PS; případné krátkodobé zvýšení tlaku nesmí přesáhnout 10 % hodnoty nejvyššího pracovního tlaku. 2. 10. 3. Zařízení na kontrolu teploty Zařízení na kontrolu teploty musí mít z bezpečnostních důvodů vhodnou dobu prodlevy v souladu s měřicí funkcí. 3. OPRAVY TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍ Vyhrazené tlakové zařízení musí být po opravě podrobeno stavební a tlakové zkoušce. 3.1. Stavební zkouška Vyhrazené tlakové zařízení se podrobuje stavební zkoušce, při níž se na základě vizuální prohlídky a kontroly průvodní dokumentace ověří dodržení požadavků na jeho bezpečnost podle tohoto nařízení. Přitom lze přihlédnout i ke zkouškám provedeným během opravy. Pokud není možná prohlídka po dokončení, musí být provedena stavební zkouška příslušné části vyhrazeného tlakového zařízení v průběhu opravy. 3.2. Tlaková zkouška Součástí konečného ověření vyhrazeného tlakového zařízení po opravě je tlaková zkouška hydraulickým tlakem při tlaku minimálně rovném tlaku stanovenému výrobcem tohoto zařízení. Pokud je nutno stanovit nové hodnoty, nesmí být hydraulický zkušební tlak menší než větší z níže uvedených hodnot a) tlak odpovídající maximálnímu zatížení, kterému smí být vyhrazené tlakové zařízení vystaveno za provozu se zřetelem k nejvyššímu pracovnímu tlaku a nejvyšší pracovní teplotě tlakového zařízení, násobený koeficientem 1,25, nebo b) nejvyšší pracovní tlak násobený koeficientem 1,43. V technicky zdůvodněných případech, kdy nelze zkoušku hydraulickým tlakem provést nebo kdy to stanovil výrobce nebo osoba provádějící opravu v průvodní dokumentaci, mohou být provedeny jiné rovnocenné zkoušky. V případě jiných zkoušek, než je zkouška hydraulickým tlakem, je nutné před jejich provedením uskutečnit doplňková opatření, jako jsou nedestruktivní zkoušky nebo jiné rovnocenné metody. 3.3. Identifikace a původní technická dokumentace opravy V průvodní technické dokumentaci opravy musí být uvedeny tyto údaje a) u všech vyhrazených tlakových zařízení 1. název a adresa či jiný způsob identifikace výrobce a opravce, 2. rok výroby, 3. identifikace vyhrazeného tlakového zařízení podle jeho povahy a výrobní číslo, 4. základní nejvyšší nebo nejnižší pracovní meze, b) v závislosti na typu vyhrazeného tlakového zařízení další informace nezbytné pro bezpečnou instalaci, provoz či použití, popřípadě pro údržbu a pravidelné prohlídky, zejména 1. objem (V) vyhrazeného tlakového zařízení v litrech, 2. zkušební tlak v barech s uvedením data zkoušky provedené po opravě, 3. nastavený tlak bezpečnostní výstroje v barech, 4. výkon vyhrazeného tlakového zařízení v kW, popř. parní výkon v t/h, 5. napájecí napětí ve voltech, 6. předpokládané použití, 7. plnící poměr v kg/l, 8. největší hmotnost obsahu v kg, 9. hmotnost prázdného vyhrazeného tlakového zařízení v kg, 10. skupina tekutiny, c) kompletní svarová dokumentace s informacemi o svářečích podílejících se na opravě, specifikacích svářecích postupů v označení (WPS), nedestruktivních zkouškách v označení (NDT) a tepelném zpracování po sváření a dokumenty kontroly základního a přídavného materiálu. Záznamový list svarů, v němž bude uveden údaj o číslování svarů s číselným označením prováděným svářečem s příslušným oprávněním v označení (WPS) nebo v označení (NDT) a schéma svarů; informace mohou mít formu mapy svařování a v označení (NDT) kontrol, d) informace o výpočtové tloušťce včetně přídavků materiálu a v případě změny materiálu nebo změny rozměrů i pevnostní výpočet předmětné části a její výrobní výkresy a e) přesná specifikace místa a ohraničení rozsahu opravy. 3.4. Návody k používání Po opravě musí být, pokud to v důsledku provedení opravy připadá v úvahu, předán návod pro provozovatele obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k bezpečnému provozu a týkající se a) instalace, včetně montáže jednotlivých částí vyhrazeného zařízení, b) uvádění do provozu, c) použití, d) údržby, včetně kontrol prováděných provozovatelem. Návod musí a) obsahovat identifikační údaje připojené k vyhrazenému tlakovému zařízení podle bodu 3.3 nebo musí být doplněn technickou dokumentací spočívající ve výkresech a schématech nezbytných k úplnému pochopení návodu, b) upozorňovat na nebezpečí vyplývající z nesprávného použití podle bodu 1.3 a zvláštních okolností návrhu podle bodu 2.1. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. 1. Informace nezbytné pro provádění revizí a zkoušek vyhrazených tlakových zařízení jsou a) průvodní a provozní dokumentace vyhrazeného tlakového zařízení, b) záznamy o kontrolách, zkouškách a měřeních provedených na vyhrazeném tlakovém zařízení v průběhu jeho montáže, opravách a následně při provozu doklady z kontrolní činnosti orgánů inspekce práce, c) odborná stanoviska a osvědčení pověřené organizace. 2. Náplň revizí a zkoušek vyhrazených tlakových zařízení 2.1. Zkoušky 2.1.1. Stavební zkouška parních a kapalinových kotlů a tlakových nádob stabilních Vyhrazená tlaková zařízení jsou podrobována stavební zkoušce, při níž se na základě vizuální prohlídky a kontroly průvodní dokumentace ověří dodržení požadavků tohoto nařízení. Přitom lze přihlédnout i ke zkouškám provedeným během výstavby nebo opravy anebo rekonstrukce vyhrazeného tlakového zařízení. Pokud není možná prohlídka po dokončení, musí být provedena stavební zkouška příslušné části vyhrazeného tlakového zařízení v průběhu opravy. Rozsah průvodní dokumentace opravy je stanoven v bodě 3.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. 2.1.2. První zkouška nádob na plyny typu lahve, svazky lahví, trubkové nádoby, sudy nebo kryogenní nádoby se skládá z a) stavební zkoušky, b) kontroly jakosti materiálu, c) vnitřní a vnější prohlídky, d) tlakové zkoušky. 2.1.3. Periodická zkouška nádob na plyny se skládá z a) kontroly vnějšího a vnitřního stavu nádoby, b) tlakové zkoušky. 2.1.4. Zkouška těsnosti Zkouškou těsnosti se prokazuje, zda tlakový celek kotle nebo tlakové nádoby včetně výstroje je při pracovním tlaku těsný. 2.1.5 Tlaková zkouška Tlakovou zkouškou se ověřuje u kotle, zda je kotel včetně výstroje při zkušebním tlaku těsný a pevný. U nádob se jí prokazuje pevnost a těsnost nádoby při zkušebním přetlaku. Tlaková zkouška po opravě se provádí podle bodu 3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. 2.2. Revize 2.2.1. Provozní revize parních a kapalinových kotlů se provádí za provozu kotle a ověřuje se při ní zejména a) celkový stav kotle včetně topeniště, výstroj tlakového celku, pomocná zařízení a příslušenství kotle, b) funkční schopnost bezpečnostní výstroje a částí kontrolního zařízení, c) způsob provozu, zejména zda nejsou překračovány přípustné stavy (tlaky, teploty, hladina, výkon, hodnoty určující požadovanou kvalitu napájecí a kotelní vody, popřípadě páry a podobně), d) odborná způsobilost obsluhy kotle a plnění její povinnosti. 2.2.2. Provozní revize tlakových nádob se provádí za provozu tlakové nádoby, ověřuje se při ní zejména a) celkový stav nádoby, bezpečnostní výstroje, regulačních a blokovacích zařízení, měřících přístrojů a jejich signalizačních zařízení, b) zda zařízení a výstroj podle písmene a) jsou udržovány a kontrolovány a zda se vede předepsaná dokumentace, c) způsob provozu, zejména zda nejsou překročeny přípustné stavy (tlaky, teploty, hladina, výkon a podobně), d) čistota a pořádek v okolí nádoby, bezpečný a dostatečný přístup k nádobám, e) zda jsou výrobní štítky čitelné a nepoškozené, f) odborná způsobilost obsluhy nádob a plnění její povinnosti. 2.2.3. Vnitřní revize kotlů zjišťuje stav dostupných stěn vnitřního a vnějšího povrchu tlakového celku kotle. 2.2.4. Vnitřní revize tlakových nádob zjišťuje stav nádoby na zevní a vnitřní straně, včetně hrdel a výstroje, pokud je pro tyto úkony konstruována. 2.2.5. Při vnitřní revizi musí být vyhrazené tlakové zařízení spolehlivě odděleno od ostatních tlakových zařízení a připojeného potrubí, aby byla zajištěna bezpečnost osob pracujících uvnitř tlakového celku podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. 1. Provozovatelé tlakových nádob stabilních a parních nebo kapalinových kotlů Provozovatelé tlakových nádob stabilních a parních nebo kapalinových kotlů zejména zajistí: a) podle provozních předpisů výrobce vypracování místních provozních předpisů pro uvádění kotlů a tlakových nádob do provozu, řízení provozu a odstavování z provozu, včetně provozu za mimořádných podmínek a případů odstavení z provozu z důvodů nebezpečí z prodlení. Místní provozní předpisy stanoví i povinností a odpovědnost jednotlivých zaměstnanců s přihlédnutím k místním podmínkám. Při zpracování místních provozních předpisů se postupuje v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména v souladu s § 19 odst. 1 písm. a), b) místní provozní předpisy pro tlakové nádoby zejména jde-li o provoz nádob: 1. při kterém dochází ke zhoršení nebo změně chemického složení a mechanických vlastností materiálu nádoby vlivem pracovní tekutiny případně prostředí, 2. s pracovní tekutinou působící silně agresivně na stěny nádoby, 3. při pracovní teplotě stěny nad + 300 °C nebo pod 0 °C, 4. s žíravými, jedovatými a výbušnými plyny a kapalinami nebo jejich parami, c) ustanovení zaměstnance, a podle míry rizika případně více zaměstnanců, odpovědných za provoz tlakových nádob nebo kotlů, přičemž rozsah povinností odpovědných zaměstnanců určí provozovatel vlastním organizačním předpisem, d) potřebnou obsluhu a údržbu nádob, e) provádění revizí a zkoušek podle stanoveného plánu v rámci plánovité údržby, f) ustanovení potřebného počtu revizních techniků, g) odbornou způsobilost všech zaměstnanců podílejících se na provozu, obsluze, opravách, údržbě, kontrole a revizích nádob, soustavně sledování jejich činnosti, h) pro práci, revize a prohlídky v nádobách a v kotlích bezpečné odpojení od možného zdroje energií a dále kontrolu ovzduší a přijetí opatření k vyloučení možnosti otrav, udušení nebo výbuchu a použití bezpečného osvětlení a ručního elektromechanického nářadí v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i) pro práci, revize a prohlídky v nádobách a v kotlích potřebnou pracovní výstroj, zejména ochranné oděvy, masky, přilby, boty, rukavice, bezpečnostní osvětlení, ochranné pásy, žebříky, lana, čisticí prostředky, popřípadě jiné prostředky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících, j) vedení evidence všech tlakových nádob a parních a kapalinových kotlů, jejich změn a spolehlivou úschovu a přístupnost jejich dokumentace, k) pravidelné servisní prohlídky podle pokynů dodavatele na bezpečnostní a tlakové výstroji, jako jsou pojistné ventily, elektrické a elektronické systémy spojené s bezpečností ochrany, regulace, měření, blokády a signalizace. Při kontrole elektronických signalizací, blokád a ochran se postupuje podle bodu 2.10.1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Řídicí systém musí být nastaven pro tyto bezpečnostní prvky tak, aby nemohlo dojít k přestavení nastavených bezpečnostních limitů a hodnot za běžného provozu obsluhou, l) v případě nutnosti nové nastavení, seřízení a odzkoušení pojistných ventilů, případně zajistí jejich výměnu, m) stanovení způsobu vedení provozních záznamů, n) odstranění zjištěných a jemu oznámených závad. 2. Fyzická osoba odpovědná za bezpečný provoz tlakových nádob stabilních a parních nebo kapalinových kotlů Fyzická osoba odpovědná za bezpečný provoz tlakových nádob stabilních a parních nebo kapalinových kotlů zejména a) sleduje provoz tlakových nádob a parních a kapalinových kotlů z hlediska bezpečnosti jejich provozu, b) do provozu nepřipustí nádoby a kotle bez předepsané dokumentace, bezpečnostní výstroje, jakož i nádoby a kotle, u nichž nebyla posouzena shoda podle jiného právního předpisu13) a u nichž nebyly provedeny předepsané revize a zkoušky nebo o nichž je známo, že by mohly ohrozit bezpečnost provozu nebo zdraví a život zaměstnanců, c) hlásí všechny změny na nádobách reviznímu technikovi, d) sleduje a podle potřeby provádí opatření, aby nádoby a kotle byly náležitě obsluhovány, udržovány, přezkušovány a kontrolovány včetně bezpečnostní výstroje, e) ve spolupráci s revizním technikem vypracovává plán provádění revizí a zajistí přípravu nádob a kotlů k revizím a zkouškám, f) dbá pokynů revizního technika. 3. Obsluha tlakových nádob stabilních a parních nebo kapalinových kotlů Fyzická osoba pověřená obsluhou musí zejména: a) znát, ovládat a obsluhovat všechna zařízení na svém pracovišti sloužící k zajištění bezpečného a hospodárného provozu a úspěšně zasáhnout i za mimořádných okolností, aby bezpečnost byla zajištěna; řídit se příkazy nadřízeného zaměstnance, pokud nejsou v rozporu s příslušnými předpisy a povinnostmi zaměstnance pověřeného obsluhou, b) hlásit neprodleně každou poruchu, závadu nebo neobvyklý jev při provozu kotle nebo nádoby a jejího příslušenství nadřízenému zaměstnanci, ihned odstavit kotel nebo nádobu z provozu při nebezpečí z prodlení nebo nepodnikne-li nadřízený zaměstnanec opatření k okamžitému odstranění hrozícího nebezpečí podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) zúčastnit se, pokud je to možné, revizí a kontrol kotle nebo nádoby tak, aby sám znal jejich stav a stav plnění návrhů revizního technika, d) v předepsaném rozsahu kontrolovat a zkoušet výstroj kotle nebo nádoby a o výsledku kontrol a zkoušek provést záznam, e) dbát o pořádek, čistotu a přístupnost v prostoru umístění kotle nebo nádoby, f) dbát, aby se v pracovním okolí, například v kotelně, nezdržovaly nepovolané osoby, g) při směnném provozu nádob nebo kotlů řádně předat podle provozních pokynů po ukončení směny zařízení svému nástupci nebo nadřízenému zaměstnanci a hlásit mu všechny neobvyklé jevy a mimořádné okolnosti, které se vyskytly během směny u kotlů nebo nádob, h) při nevolnosti nebo jiné překážce ohlásit neschopnost další obsluhy nadřízenému zaměstnanci, i) nevzdalovat se od obsluhovaného kotle nebo skupiny kotlů, s výjimkou krátkodobého zdržení v blízkosti kotelen nutného v zájmu obsluhy kotle nebo při použití hygienického zařízení; za krátkodobé vzdálení se považuje doba do 5 minut kromě případů kotlů vybavených zařízením pro občasnou obsluhu kotle podle právních a jiných předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, j) provádět předepsané záznamy do provozního deníku zařízení, k) podrobit se ve stanovených případech nejméně jednou za 3 roky prověrce odborné způsobilosti, l) podrobit se lékařským prohlídkám stanoveným jinými předpisy14). Přítomnost nadřízeného zaměstnance na pracovišti obsluhy kotlů nebo nádob nezbavuje obsluhu zodpovědnosti za obsluhu vyhrazeného tlakového zařízení. 4. Revizní technik 4.1. Revizní technik je pověřený provozovatelem k vykonávání revizí a zkoušek nádob a má pro tuto činnost příslušné osvědčení podle zákona. 4.2. Revizní technik provádí revize a provádí a vyhodnocuje zkoušky vyhrazených tlakových zařízení v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona, a to řádně a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Revizní technik vyhotovuje revizní zprávu o revizi nebo zkoušce. 4.3. Revizní technik navrhuje na základě výsledku revize opatření k odstranění zjištěných nedostatků a také navrhuje okamžité odstavení vyhrazeného tlakového zařízení z provozu v případě, že zařízení bezprostředně ohrožuje život, zdraví nebo bezpečnost fyzických osob nebo může způsobit škodu na majetku. 4.4. Revizní technik může na základě zjištění zkrátit lhůty revizí pro zajištění technické bezpečnosti s ohledem na stav zařízení, opotřebení a vývoj čerpání životnosti při uvažované době následného provozu. 4.5. Revizní technik při plnění svých povinností zejména musí: a) provádět řádně revize a zkoušku v souvislosti s uváděním vyhrazeného tlakového zařízení do provozu nebo provozem vyhrazeného tlakového zařízení, b) seznámit se řádně s evidencí všech tlakových nádob stabilních nebo parních a kapalinových kotlů vedenou provozovatelem, c) seznámit se s konstrukcí, materiálem, parametry, pracovní tekutinou a funkcí tlakových nádob stabilních anebo parních a kapalinových kotlů podle jejich průvodní dokumentace, d) znát v potřebném rozsahu příslušné pokyny a předpisy5) týkající se zejména provozu tlakových nádob stabilních anebo parních a kapalinových kotlů a dbát o jejich dodržování, e) ve spolupráci se zaměstnanci odpovědnými za provoz tlakových nádob nebo parních nebo kapalinových kotlů vypracovat a sledovat plán provádění revizí, f) provádět revize a zkoušky a přesvědčovat se při nich o stavu tlakových nádob stabilních anebo parních a kapalinových kotlů a jejich obsluze a údržbě; zjišťovat, zda a jak byla splněna předchozí nařízení a opatření, g) navrhovat potřebná bezpečnostní opatření a o výsledku revizí a zkoušek provést revizní zprávu, h) spolupracovat s orgány inspekce práce a pověřené organizace a dbát jejich pokynů a příkazů, i) navrhovat nezbytná opatření nutná ke zjištění stavu nádoby tlakových nádob stabilních anebo parních a kapalinových kotlů, například demontáž izolací, vestavby, odstranění nátěrů a podobně, j) vyjadřovat se o způsobilosti tlakových nádob stabilních nebo parních a kapalinových kotlů pro její uvedení do provozu při výchozí revizi. 4.6 Revizní technik nesmí být současně ve funkci zaměstnance odpovědného za bezpečný provoz tlakových nádob stabilních anebo parních a kapalinových kotlů a ve funkci zaměstnance zajišťujícího provoz, obsluhu a údržbu tlakových nádob stabilních a parních a kapalinových kotlů jím revidovaných. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. vyhrazené tlakové zařízenítřídaprovozní revizevnitřní revizetlaková zkouškanádoby stabilníI.jedenkrát za 1 rokjedenkrát za 5 letjedenkrát za 10 letII.jedenkrát za 1 rokkotleI.jedenkrát za 3 měsícejedenkrát za 1 rok, u kotlů I. a II. třídy může být prodloužen termín na 2 rokyII.III.jedenkrát za 6 měsícůIV. Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. 1. Osvědčení k vykonávání činností na vyhrazených tlakových zařízeních obsahuje tyto rozlišovací znaky: a) druh činnosti R revize, zkoušky těsnosti a tlakové zkoušky provozovaných vyhrazených tlakových zařízení Z stavební a první tlakové zkoušky vyhrazených tlakových zařízení u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, která zařízení vyrobila, provedla montáž nebo opravu O obsluha tlakových zařízení – kotlů b) specifikace příslušného zařízení NI; NIItlakové nádoby stabilní I. třídy nebo II. třídyNPnádoby na plyny PK1, PK2, HK2, PK3, HK3, PK4, HK4, KK4 – parní, horkovodní a kapalinové kotle jednotlivých tříd 2. Oprávnění k vykonávání činností na vyhrazených tlakových zařízeních obsahuje tyto rozlišovací znaky: a) druh činnosti Rrevize, zkoušky těsnosti a tlakové zkoušky provozovaných vyhrazených tlakových zařízeníMmontážOopravy a rekonstrukcePZperiodické zkoušky nádob na plyny b) specifikace příslušného zařízení NI; NIItlakové nádoby stabilní, I. třídy nebo II. třídyNPnádoby na plyny PK1, PK2, HK2, PK3, HK3, PK4, HK4, KK4 – parní, horkovodní a kapalinové kotle jednotlivých tříd 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). 2) Nařízení vlády č. 119/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh. 3) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. 4) Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 7) Nařízení vlády č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh. 8) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2011 Sb. m. s., kterým se ruší sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s., č. 33/2005 Sb. m. s., č. 14/2007 Sb. m. s. a č. 21/2008 Sb. m. s., o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A – Všeobecná ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2011 Sb. m. s., Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) – Přípojek C – Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID). Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení. Příloha č. I k vyhlášce č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. 11) Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 12) Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství. 13) Zákon č. 90/2016 Sb. o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 219/2016 Sb. 14) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů.