§ 2 Vyhláška ministerstva zdravotnictví o povinném hlášení živě a mrtvě narozeného plodu, úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky

Vyhláška ministerstva zdravotnictví o povinném hlášení živě a mrtvě narozeného plodu, úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky · 194/1964 Sb. · § 2 · Zdravotnické a farmaceutické právo
§ 2 (1) Hlášením jsou povinni: a) ve zdravotnickém zařízení, kde žena nebo dítě byly ošetřovány, vedoucí zdravotnického zařízení, b) mimo zdravotnické zařízení lékař nebo ženská sestra, kteří byli události přítomni nebo se k ženě nebo k dítěti dodatečně dostavili. (2) Není-li při ukončení těhotenství přítomna žádná z osob uvedených v předchozím odstavci, oznámí narození nebo úmrtí nejbližšímu zdravotnickému zařízení: a) zletilá osoba, která v době narození nebo úmrtí žila se ženou nebo dítětem ve společné domácnosti, nebo ten, v jehož bytě nebo domě došlo k narození nebo k úmrtí, a nebo domovní důvěrník, b) vedoucí veřejného ústavu (zařízení), v němž došlo k narození nebo úmrtí, c) každý, kdo se o narození nebo úmrtí dověděl nebo nalezl odložené dítě, plod nebo mrtvolu matky a mohl podle okolností vědět, že oznámení nebylo dosud učiněno. Na podkladě tohoto oznámení učiní vedoucí zdravotnického zařízení hlášení. (3) Hlášení se podává výkonnému orgánu národního výboru pověřeného vedením matrik a okresnímu odborníkovi pro pediatrii.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.