§ 109 Vyhláška o úplnom znení občianskeho súdneho poriadku
Vyhláška o úplnom znení občianskeho súdneho poriadku · 2/1953 Sb. · § 109 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 109 vyhlášky 2/1953 stanoví, že znalcem v soudním řízení nemůže být osoba, u které existuje důvod pro vyloučení obdobný důvodu pro vyloučení soudce, a ukládá znalci povinnost oznámit soudu skutečnosti nasvědčující jeho vyloučení, jinak odpovídá za způsobené náklady.
§ 109
Jako znalce nelze přibrat toho, u koho se vyskytuje důvod obdobný důvodu, pro který je vyloučen soudce. Znalec je povinen oznámit soudu skutečnosti nasvědčující jeho vyloučení; neučiní-li tak, odpovídá účastníkům za náklady, které tím zavinil.
Výklad
Stručně
Paragraf 109 vyhlášky 2/1953 stanoví, že znalcem v soudním řízení nemůže být osoba, u které existuje důvod pro vyloučení obdobný důvodu pro vyloučení soudce, a ukládá znalci povinnost oznámit soudu skutečnosti nasvědčující jeho vyloučení, jinak odpovídá za způsobené náklady.
Co to znamená v praxi
Soud nemůže přibrat jako znalce osobu, u které by mohly vzniknout pochybnosti o její nestrannosti nebo nezávislosti, podobně jako u soudce.
Pokud znalec zjistí, že by mohl být vyloučen z podávání posudku (například kvůli osobnímu vztahu k účastníkům řízení), musí to soudu oznámit.
Jestliže znalec tuto povinnost nesplní a jeho vyloučení vyjde najevo později, může být povinen uhradit účastníkům řízení náklady, které tím vznikly (například náklady na nového znalce).
Na co si dát pozor
Znalec by měl pečlivě zvážit, zda neexistuje nějaká okolnost, která by mohla zpochybnit jeho nestrannost, a v takovém případě ji neprodleně oznámit soudu.
Neoznámení důvodu pro vyloučení může mít pro znalce finanční důsledky v podobě náhrady nákladů.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.