§ 127 Vyhláška o úplnom znení občianskeho súdneho poriadku – Povinnost nést a nahradit náklady řízení.

Stručně

Paragraf 127 vyhlášky 2/1953 stanoví základní pravidlo, že každý účastník soudního řízení si hradí své vlastní náklady spojené s jeho úkony a úkony nařízenými soudem v jeho zájmu, přičemž tyto náklady si vzájemně nehradí, pokud není stanoveno jinak.

Co to znamená v praxi

• Každý účastník si v zásadě hradí náklady, které mu vzniknou v souvislosti s jeho účastí v soudním řízení (např. cestovné, náklady na kopírování dokumentů, apod.).
• Pokud soud nařídí nějaký úkon z úřední povinnosti v zájmu konkrétního účastníka, hradí náklady tohoto úkonu tento účastník.
• Náklady spojené s ustanovením a činností opatrovníka hradí ten, kdo dal podnět k jeho ustanovení, nebo ten, v jehož zájmu byl opatrovník ustanoven.
• Standardně neexistuje nárok na náhradu těchto nákladů od protistrany, pokud zákon nestanoví výjimku (např. § 129).

Na co si dát pozor

• Je důležité si uvědomit, že toto je základní pravidlo a existují výjimky, které mohou vést k nároku na náhradu nákladů od protistrany (např. v případě úspěchu ve sporu podle § 129).
• Náklady spojené s opatrovníkem mohou vzniknout i bez přímého podnětu, pokud je opatrovník ustanoven v zájmu účastníka.