Vyhláška o úplnom znení občianskeho súdneho poriadku · 2/1953 Sb. · § 172 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 172 vyhlášky 2/1953 stanoví, že odvolání je obecně přípustné proti každému rozsudku soudu prvního stupně, ale nelze se odvolat pouze proti odůvodnění rozsudku; proti některým dalším rozhodnutím obsaženým v rozsudku, jako jsou náklady řízení, je opravným prostředkem stížnost, pokud není napadán výrok ve věci samé.
§ 172 Odvolání.
(1) Odvolání je přípustné proti každému rozsudku soudu prvé stolice. Není přípustné odvolat se jen proti důvodům rozsudku.
(2) Není-li současně napadán výrok rozsudku ve věci samé, je proti jiným rozhodnutím pojatým do výroku rozsudku, zejména proti rozhodnutím o nákladech řízení a o procesní námitce, opravným prostředkem stížnost.
Výklad
Stručně
Paragraf 172 vyhlášky 2/1953 stanoví, že odvolání je obecně přípustné proti každému rozsudku soudu prvního stupně, ale nelze se odvolat pouze proti odůvodnění rozsudku; proti některým dalším rozhodnutím obsaženým v rozsudku, jako jsou náklady řízení, je opravným prostředkem stížnost, pokud není napadán výrok ve věci samé.
Co to znamená v praxi
Proti rozsudku soudu prvního stupně se lze vždy odvolat, s výjimkou situace, kdy by se odvolání týkalo pouze důvodů rozsudku, nikoli jeho výroku.
Pokud účastník řízení nesouhlasí s rozhodnutím o nákladech řízení nebo s procesní námitkou, které jsou součástí rozsudku, ale zároveň nenapadá hlavní rozhodnutí (výrok ve věci samé), nemůže podat odvolání, ale musí podat stížnost.
Nelze podat odvolání, které by se zaměřovalo výhradně na to, jak soud své rozhodnutí odůvodnil, aniž by napadalo samotný výsledek (výrok) rozsudku.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.