Vyhláška o úplnom znení občianskeho súdneho poriadku · 2/1953 Sb. · § 88 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 88 vyhlášky 2/1953 Sb. stanoví, že účastníci soudního řízení mají navrhovat a označovat důkazy k prokázání svých tvrzení, ale soud má zároveň povinnost opatřit a provést i důkazy, které účastníci nenavrhli, pokud jsou pro rozhodnutí důležité.
§ 88 Dokazování obecné.
(1) Účastník má navrhnout a označit důkazní prostředky, jimiž chce prokázat pravdivost jednotlivých skutkových tvrzení.
(2) Soud z úřední povinnosti opatří a provede i takové důkazy, které nenavrhl žádný účastník, jsou-li pro rozhodnutí významné.
Výklad
Stručně
Paragraf 88 vyhlášky 2/1953 Sb. stanoví, že účastníci soudního řízení mají navrhovat a označovat důkazy k prokázání svých tvrzení, ale soud má zároveň povinnost opatřit a provést i důkazy, které účastníci nenavrhli, pokud jsou pro rozhodnutí důležité.
Co to znamená v praxi
Účastník řízení musí sám aktivně předkládat důkazy, které podporují jeho tvrzení, například listiny, svědky nebo znalecké posudky.
Soud není pasivní a může si sám vyžádat nebo provést důkazy, které považuje za podstatné pro spravedlivé rozhodnutí, i když je žádná ze stran nenavrhla.
I když účastník něco tvrdí, musí to být schopen doložit důkazy, jinak jeho tvrzení nemusí být soudem uznáno za pravdivé.
Na co si dát pozor
Spoléhat se pouze na to, že soud si sám opatří všechny potřebné důkazy, je riskantní; účastník by měl vždy aktivně navrhovat důkazy ve svůj prospěch.
Pokud účastník nenavrhne důkazy k prokázání svých tvrzení, může to mít negativní dopad na výsledek řízení, i když soud má povinnost některé důkazy opatřit sám.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.