§ 39 Zákon o ochraně ovzduší – Spalovací stacionární zdroje dodávající teplo do soustavy zásobování tepelnou energií

§ 39 Spalovací stacionární zdroje dodávající teplo do soustavy zásobování tepelnou energií (1) V období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2022 u spalovacích stacionárních zdrojů, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon stanovený podle § 4 odst. 7 a 8 je od 50 MW do 200 MW včetně, u nichž bylo první povolení provozu vydáno před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána úplná žádost o první povolení provozu před tímto datem a které byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, není provozovatel povinen plnit specifické emisní limity pro oxidy dusíku, tuhé znečišťující látky a oxid siřičitý stanovené prováděcím právním předpisem nebo technickou podmínku nahrazující specifický emisní limit pro oxid siřičitý podle § 4 odst. 6, pokud nejméně 50 % tepla dodávaného k využití ze stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let, je dodáváno ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona26). (2) O zařazení do přechodného režimu podle odstavce 1 musí provozovatel požádat krajský úřad nejpozději do 30. června 2015. Krajský úřad provede na základě žádosti odpovídající změnu jím vydaného povolení provozu. (3) Provozovatel spalovacích stacionárních zdrojů je povinen v období uvedeném v odstavci 1 dodržovat emisní limity a emisní stropy stanovené v povolení provozu a platné k 31. prosinci 2015. Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r. Příloha č. 1 1. Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látkaDoba průměrováníHodnota imisního limituPovolený počet překročení v kalendářním roceOxid siřičitý1 hodina350 μg.m-324Oxid siřičitý24 hodin125 μg.m-33Oxid dusičitý1 hodina200 μg.m-318Oxid dusičitý1 kalendářní rok40 μg.m-30Oxid uhelnatýmaximální denní osmihodinový průměr1)10 mg.m-30Benzen1 kalendářní rok5 μg.m-30Částice PM1024 hodin50 μg.m-335Částice PM101 kalendářní rok40 μg.m-30Částice PM2,51 kalendářní rok20 μg.m-30Olovo2)1 kalendářní rok0,5 μg.m-30 Vysvětlivky: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. 2) V částicích PM10. 2. Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látkaDoba průměrováníHodnota imisního limituOxid siřičitýkalendářní rok a zimní období (1. října - 31. března)20 μg.m-3Oxidy dusíku1)1 kalendářní rok30 μg.m-3 Vysvětlivka: 1) Součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého. 3. Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látkaDoba průměrováníHodnota imisního limituArsen1 kalendářní rok6 ng.m-3Kadmium1 kalendářní rok5 ng.m-3Nikl1 kalendářní rok20 ng.m-3Benzo(a)pyren1 kalendářní rok1 ng.m-3 4. Imisní limity pro troposférický ozon Účel vyhlášeníDoba průměrováníHodnota imisního limituPovolený počet překročení v kalendářním roceOchrana zdraví lidí1)maximální denní osmihodinový průměr2)120 μg.m-3253Ochrana vegetace4)AOT405)18 000 μg.m-3·h6)0 Vysvětlivky: 1) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 3 kalendářní roky. 2) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. 3) V případě dodržení imisního limitu při maximálním počtu překročení v zóně nebo aglomeraci je třeba usilovat o dosažení nulového počtu překročení. 4) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 5 kalendářních let. 5) AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července). 6) V případě dodržení imisního limitu v zóně nebo aglomeraci ve výši 18 000 μg.m-3.h je třeba usilovat o dosažení imisního limitu ve výši 6 000 μg.m-3.h. 5. Národní cíl snížení expozice Znečišťující látkaDoba průměrováníCílPM2,5klouzavý průměr za 3 kalendářní roky18 μg.m-3 Příloha č. 2 Vysvětlivky k tabulce: 1. Sloupec A - je vyžadována rozptylová studie podle § 11 odst. 8 2. Sloupec B - jsou vyžadována kompenzační opatření podle § 11 odst. 4 3. Sloupec C - je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu kódABC1.1.Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetněXX*1.1.Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MWXXX1.2.Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetněX1.2.Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MWXXX1.3.Spalování paliv v plynových turbínách o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetněX1.3.Spalování paliv v plynových turbínách o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MWXXX1.4.Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně, které nejsou uvedeny pod jiným kódemX1.4.Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MW, které nejsou uvedeny pod jiným kódemXX*X2.1.Tepelné zpracování odpadu ve spalovnáchXXX2.2.Skládky, které přijímají 10 t odpadu denně a více nebo mají celkovou projektovanou kapacitu 25 000 t a víceXX2.3.Kompostárny, včetně komunitních kompostáren, nebo zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t a více na jednu zakládku nebo 150 t a více zpracovaného odpadu ročněX2.4.Biodegradační nebo solidifikační zařízeníX2.5.Sanační nebo dekontaminační zařízení (odstraňování organických látek z kontaminovaných zemin nebo podzemních vod) s celkovým projektovaným výkonem 1 t těkavých organických látek za rok a více nebo 50 m3 podzemních vod za den a více.X2.6.Čistírny odpadních vod, deemulgační a neutralizační stanice, které jsou primárně určeny k čištění vod nebo zpracování odpadů v celkovém množství 50 m3 odpadních vod nebo odpadů za den a víceX2.7.Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel2.8.Sušení čistírenských kalů, sušení znečištěného skla nebo opalování znečištěných kovů nebo znečištěného sklaXXX2.9.Mechanické zpracování elektroodpadu o celkové projektované kapacitě 50 t elektroodpadu za den a víceX2.10.Tepelné zpracování odpadu ve zdrojích jinde neuvedenýchXPřímé procesní ohřevy jinde neuvedené a rozmrazovny3.1.Technologie přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetněX3.1.Technologie přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MWXX*)X3.2.Rozmrazovny s přímým procesním ohřevemXXTřídění nebo úprava uhlí, briketárny3.3.Třídění nebo jiná studená úprava uhlíXX3.4.Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízkoteplotní karbonizace nebo sušení)XXXVýroba koksu – koksovací baterie3.5.1.Otop koksárenských bateriíXXX3.5.2.Příprava uhelné vsázkyXXX3.5.3.KoksováníXXX3.5.4.Vytlačování koksuXXX3.5.5.Třídění koksuXXX3.5.6.Chlazení koksuXXXÚprava uhlí, výroba plynů nebo olejů3.6.Rafinace minerálních nebo pyrolýzních olejů, rafinace plynů, zplyňování nebo pyrolýza uhlí, biomasy, odpadů nebo jiných organických látek (nespadají-li tyto procesy pod kód 2.1.)X3.7.Výroba bioplynu o projektované kapacitě 200 kg vstupního materiálu za den a vyššíXPražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy4.1.1.Příprava vsázkyXXX4.1.2.Spékací pásy aglomeraceXXX4.1.3.Manipulace se spečencem nebo jeho zpracování (chlazení, drcení, mletí, třídění)XXX4.1.4.Peletizační provozy (drcení, sušení, peletizace)XXXVýroba železa4.2.1.Doprava nebo manipulace s vysokopecní vsázkouXXX4.2.2.Odlévání (vysoká pec)XXX4.2.3.Ohřívače větruXXVýroba oceli4.3.1.Doprava nebo manipulace se vsázkou nebo produktemXXX4.3.2.Nístějové pece s intenzifikací kyslíkemXXX4.3.3.Kyslíkové konvertoryXXX4.3.4.Elektrické obloukové peceXXX4.3.5.Pánvové peceXXX4.3.6.Elektrické indukční pece s celkovou projektovanou kapacitou 2,5 t za hodinu a víceXXZpracování železných kovů ve válcovnách a kovárnách4.4.Válcovny za tepla nebo za studena, včetně ohřívacích pecí nebo pecí na tepelné zpracování o celkové projektované kapacitě do 10 t včetně zpracované oceli za hodinuX4.4.Válcovny za tepla nebo za studena, včetně ohřívacích pecí nebo pecí na tepelné zpracování o celkové projektované kapacitě více než 10 t zpracované oceli za hodinuXX4.5.Kovárny - ohřívací pece nebo pece na tepelné zpracování o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetněX4.5.Kovárny - ohřívací pece nebo pece na tepelné zpracování o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MWXXSlévárny železných kovů (slitin železa)4.6.1.Doprava nebo manipulace se vsázkou nebo produktemXXX4.6.2.Žíhací nebo sušicí pece o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 0,3 MW a víceXX4.6.3.Tavení v elektrické obloukové peciXXX4.6.4.Tavení v elektrické indukční peciXX4.6.5.KuplovnyXXX4.6.6.Tavení v ostatních pecích - kapalná palivaXX4.6.7.Tavení v ostatních pecích - plynná palivaXXMetalurgie neželezných kovů4.7.Úprava rud neželezných kovůXXVýroba nebo tavení neželezných kovů, slévání slitin, přetavování produktů, rafinace nebo výroba odlitků4.8.1.Doprava nebo manipulace se vsázkou nebo produktemX4.8.2.Pecní agregáty pro výrobu neželezných kovůXX4.9.Elektrolytická výroba hliníkuXX4.10.Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin o celkové projektované kapacitě 50 kg za den a víceXX4.11.Zpracování hliníku válcovánímXXPovrchová úprava kovů, plastů nebo jiných nekovových předmětů nebo jejich zpracování4.12.Povrchová úprava kovů, plastů nebo jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně od 1 m3 do 30 m3 včetně (vyjma oplachu), procesy bez použití lázní4.12.Povrchová úprava kovů, plastů nebo jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně větším než 30 m3 (vyjma oplachu)X4.13.Broušení kovů nebo plastů s celkovým elektrickým příkonem 100 kW a víceX4.14.Svařování kovových materiálů s celkovým elektrickým příkonem 1 000 kW a víceX4.15.Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s celkovou projektovanou kapacitou do 1 t pokovené oceli za hodinu včetněX4.16.Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů - procesní vany s celkovou projektovanou kapacitou větší než 1 t pokovené oceli za hodinuXX4.17.Žárové pokovování zinkemXX4.18.Hydrometalurgické zpracování neželezných kovů o celkové kapacitě 10 tun za den a víceXVýroba cementářského slínku, vápna, úprava žáruvzdorných jílovců, zpracování produktů nebo odsíření5.1.1.Manipulace se surovinou nebo výrobkem, včetně skladování nebo expediceXXX5.1.2.Výroba cementářského slínku v rotačních pecíchXXX5.1.3.Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementuXXX5.1.4.Výroba vápna v rotačních pecíchXXX5.1.5.Výroba vápna v šachtových nebo jiných pecíchXXX5.1.6.Pece pro zpracování produktů odsířeníXXX5.1.7.Úprava nebo zušlechťování žáruvzdorných jílovců nebo kaolínů v rotačních pecíchXXXVýroba materiálů obsahujících azbest5.2.Výroba materiálů nebo produktů obsahujících azbestXXVýroba skla, včetně skleněných vláken5.3.Výroba skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích nebo glazurovacích frit nebo skla pro bižuterní zpracováníXX5.4.Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojivXX5.5.Zpracování nebo zušlechťování skla (leštění, malování, mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie a jiné) o celkové projektované kapacitě 5 t zpracované skleněné suroviny ročně a vyššíXX5.6.Chemické leštění sklaXXTavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken5.7.Zpracování magnezitu nebo výroba bazických žáruvzdorných materiálů nebo křemenceXX5.8.Tavení nerostných materiálů v kupolových pecíchXX5.9.Výroba kompozitních nerostných vláken s použitím organických pojivXXVýroba keramických výrobků5.10.Výroba keramických výrobků, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o celkové projektované kapacitě od 5 t do 75 t za den včetněX5.10.Výroba keramických výrobků, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o celkové projektované kapacitě větší než 75 t za denXXVýroba stavebních hmot, těžba a zpracování kamene, nerostů a paliv z povrchových dolů5.11.Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, výroba stavebních hmot nebo betonu nebo recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě 25 m3 za den a víceXX5.14.Obalovny živičných směsí, mísírny živic, recyklace živičných povrchů anebo zpracování nebo nakládání s živicemi s výjimkou konečného nanášení na vozovkuXXVýroba a zpracování organických látek a výrobků s jejich obsahem6.1.Výroba 1,2-dichlorethanu a vinyl chloriduXX6.2.Výroba epichlorhydrinu (1-chlor-2,3-epoxypropanu) nebo allylchloridu (1-chlor-2-propenu) nebo ostatních halogenovaných organických látek jinde neuvedenýchXX6.3.Výroba polymerů na bázi polyakrylonitriluXX6.4.Výroba polyvinylchloriduXX6.5.Výroba nebo zpracování syntetických polymerů nebo kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě 100 t za rok a více nebo s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceXX6.5.Řezání syntetických polymerů laserem nebo odporovým drátem o celkové projektované kapacitě 10 tun za rok a víceX6.6.Výroba nebo zpracování viskózyXX6.7.Výroba gumárenských pomocných přípravkůXX6. 8.Zpracování dehtuXX6.9.Výroba expandovaného polystyrenu6.10.Výroba acetylenu mokrou metodouXVýroba anorganických látek6.11.Výroba chloruXX6.12.Výroba kyseliny chlorovodíkovéXX6.13.Výroba síry (Clausův proces)XX6.14.Výroba kapalného oxidu siřičitéhoXX6.15.Výroba kyseliny sírovéXX6.16.Výroba amoniakuXX6.17.Výroba kyseliny dusičné a jejích solíXX6.18.Výroba hnojivXX6.19.Výroba základních prostředků na ochranu rostlin nebo biocidůXX6.20.Výroba výbušnin s celkovou projektovanou kapacitou roční produkce do 10 t včetněX6.20.Výroba výbušnin s celkovou projektovanou kapacitou roční produkce 10 t a víceXX6.21.Sulfátový proces při výrobě oxidu titaničitéhoXX6.22.Chloridový proces při výrobě oxidu titaničitéhoXX6.23.Výroba ostatních pigmentůXXVýroba, zpracování a skladování petrochemických výrobků a kapalných těkavých organických látek6.24.Ropná rafinerie, výroba nebo zpracování petrochemických výrobkůXX6.25.Skladování petrochemických výrobků nebo kapalných těkavých organických látek o objemu 1 000 m3 a více nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče 10 000 m3 a více nebo manipulace s ročním objemem 10 000 m3 a více (není určeno pro automobilové benziny)XDalší typy stacionárních zdrojů7.1.Jatka o celkové projektované kapacitě porážky 50 t denně a více7.2.Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin, krmiv nebo osiva z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a víceX7.3.Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 25 t hotových výrobků denně a víceX7.4.Zařízení na úpravu nebo zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je 200 t denně a více (v průměru za rok)7.5.Pražírny kávy o celkové projektované kapacitě 1 t za den a více7.6.Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování 1 t výrobků denně a víceXX7.7.Zpracování dřeva včetně truhlářské výroby a výroby dřevních štěpek a pelet, vyjma výroby uvedené pod kódem 7.8., o celkové projektované spotřebě materiálu 150 m3 a více za rokX7.8.Výroba dřevotřískových, dřevovláknitých nebo dřevoštěpkových (OSB) desekXXX7.9.Výroba buničiny ze dřeva nebo papíru z panenské buničinyXX7.10.Výroby papíru nebo lepenky, které nespadají pod kód 7.9.XX7.11.Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken nebo textilií; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je od 1 t za den do 10 t za den včetně7.11.Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken nebo textilií; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je 10 t za den a víceXX7.12.Vydělávání a činění kůží nebo kožešin; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je do 12 t hotových výrobků denně včetně7.12.Vydělávání a činění kůží nebo kožešin; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je více než 12 t hotových výrobků denněXX7.13.Výroba dřevěného uhlíXX7.14.Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním nebo grafitací, výroba nebo zpracování grafituXX7.15.Krematoria nebo zařízení k výhradnímu spalování těl zvířatXX7.16.Veterinární asanační zařízeníX7.17.Regenerace nebo aktivace katalyzátorůXX7.18.Výroba lihu, včetně biolihu, o celkové projektované kapacitě 10 000 hl bezvodého lihu za rok a víceX8.Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku 5 t a víceX9.1.Ofset s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceX9.2.Publikační hlubotisk s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceX9.3.Jiné tiskařské činnosti s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceX9.4.Knihtisk s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceX9.5.Odmašťování nebo čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci, s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,01 t za rok a více; odmašťování nebo čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které jsou klasifikovány jako halogenované, s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,1 t za rok a víceX9.6.Odmašťování nebo čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které nejsou uvedeny pod kódem 9.5., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceX9.7.Chemické čištěníX9.8.Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceX9.9.Nátěry dřevěných povrchů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceX9.10.Přestříkávání vozidel - opravárenství s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,5 t za rok a více nebo nátěry při výrobě nových silničních nebo kolejových vozidel s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel do 15 t za rok včetněX9.11.Nanášení práškových plastůX9.12.Nátěry kůže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceX9.13.Nátěry pásů nebo svitkůX9.14.Nátěry při výrobě nových silničních nebo kolejových vozidel s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 15 t za rok a víceX9.15.Navalování navíjených drátů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceX9.16.Nanášení adhezivních materiálů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceX9.17.Impregnace dřeva s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceX9.18.Laminování dřeva nebo plastů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceX9.19.Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok a víceX9.20.Výroba konečných výrobků nebo meziproduktů nátěrových hmot, adhezivních materiálů nebo tiskařských barev včetně procesu dispergování a přípravných predispergačních aktivit, úprav viskozity nebo odstínu anebo operací plnění konečného výrobku do jeho obalů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 10 t za rok a víceX9.21.Výroba obuvi s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a víceX9.22.Výroba farmaceutických směsíX9.23.Zpracování kaučuku nebo výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více, nebo o zpracovatelské kapacitě 50 t za rok a víceX9.24.Extrakce nebo rafinace rostlinných olejů nebo živočišných tukůX10.1.Terminály na skladování benzinuX10.2.Čerpací stanice nebo zařízení na dopravu a skladování benzinuStacionární zdroje nezařaditelné pod kódy 1.1. až 10.2.11.1.stacionární zdroje, jejichž roční emise**) tuhých znečišťujících látek překračuje 2,5 tXX11.2.stacionární zdroje, jejichž roční emise**) oxidu siřičitého překračuje 5,5 tXX11.3.stacionární zdroje, jejichž roční emise**) oxidů dusíku vyjádřených jako NO2 překračuje 5 tXX11.4.stacionární zdroje, jejichž roční emise**) těkavých organických látek překračuje 1 tXX11.5.stacionární zdroje, jejichž roční emise**) amoniaku překračuje 5 tXX11.6.stacionární zdroje, jejichž roční emise**) sulfanu překračuje 0,1 tXX11.7.stacionární zdroje, jejichž roční emise**) sirouhlíku překračuje 1 tXX11.8.stacionární zdroje, jejichž roční emise**) chloru a jeho anorganických sloučenin překračuje 0,4 t (vyjádřeno jako HCl)XX11.9.stacionární zdroje, jejichž roční emise**) fluoru a jeho anorganických sloučenin překračuje 0,1 t (vyjádřeno jako HF)XX12.1.Manipulace se sypkými materiály včetně jejich skladování na otevřených plochách jinde neuvedené s celkovou projektovanou plochou deponií 3000 m2 a více s výjimkou stavenišťXX13.Stacionární zdroje neuvedené jinde v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pro které bylo vydáno povolení provozuX***)X***)X***) *) nevztahuje se na spalování zemního plynu **) roční emise odpovídající celkovému projektovanému výkonu nebo kapacitě, předpokládanému využití provozní doby a emisím na úrovni emisního limitu ***) vyžaduje se, je-li to na základě typu činnosti nebo typu stacionární technické jednotky relevantní Příloha č. 2a 2.2. Skládky, které přijímají 10 t odpadu denně a více nebo mají celkovou projektovanou kapacitu 25 000 t a více; nezahrnuje skládky železného a ocelového šrotu*) 2.3. Kompostárny, včetně komunitních kompostáren, nebo zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t a více na jednu zakládku nebo 150 t a více zpracovaného odpadu ročně 2.6. Čistírny odpadních vod, deemulgační a neutralizační stanice, které jsou primárně určeny k čištění vod nebo zpracování odpadů v celkovém množství 50 m3 odpadních vod nebo odpadů za den a více 2.7. Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel 2.8. Sušení čistírenských kalů, sušení znečištěného skla nebo opalování znečištěných kovů nebo znečištěného skla 3.6. Rafinace minerálních nebo pyrolýzních olejů, rafinace plynů, zplyňování nebo pyrolýza uhlí, biomasy, odpadů nebo jiných organických látek (nespadají-li tyto procesy pod kód 2.1.) 4.6.1. Slévárny železných kovů; pouze jádrovny a formovny 5.11. Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, výroba stavebních hmot nebo betonu nebo recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě 25 m3 za den a více 5.14. Obalovny živičných směsí a mísírny živic, recyklace živičných povrchů anebo zpracování nebo nakládání s živicemi s výjimkou konečného nanášení na vozovku 6.5. Výroba nebo zpracování syntetických polymerů nebo kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě 100 t za rok a více nebo s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více; pouze zdroje, v nichž vznikají emise styrenu 6.8. Zpracování dehtu 7.1. Jatka o celkové projektované kapacitě porážky 50 t denně a více 7.2. Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin, krmiv nebo osiva z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a více 7.3. Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 25 t hotových výrobků denně a více 7.6. Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování 1 t výrobků denně a více 7.16. Veterinární asanační zařízení 7.18. Výroba lihu, včetně biolihu, o celkové projektované kapacitě 10 000 hl bezvodého lihu za rok a více 8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku 5 t a více 9.8. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více 9.19. Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok a více 9.23. Zpracování kaučuku nebo výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více, nebo o zpracovatelské kapacitě 50 t za rok a více 9.24. Extrakce nebo rafinace rostlinných olejů nebo živočišných tuků. Poznámky: *) Dle definice želeného a ocelového šrotu uvedené v článku 2 písm. a) Nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES. Příloha č. 3 k zákonu č. 201/2012 Sb. Zóna/AglomeraceKód zóny/aglomerace*)Aglomerace PrahaCZ01Zóna Střední ČechyCZ02Zóna JihozápadCZ03Zóna SeverozápadCZ04Zóna SeverovýchodCZ05Zóna JihovýchodCZ06ZAglomerace BrnoCZ06A**)Zóna Střední MoravaCZ07Zóna MoravskoslezskoCZ08ZAglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-MístekCZ08A***) Poznámky: *) Členění území na zóny a aglomerace vychází z klasifikace územních statistických jednotek uvedené ve sdělení Českého statistického úřadu zveřejněného ve Sbírce zákonů dne 29. dubna 2004 pod číslem 228, především z oblastí NUTS 2. V případě, že je z oblasti NUTS 2 definované uvedeným sdělením vyjmuto území aglomerace, jsou tyto označeny odlišně od uvedeného sdělení doplněním písmene „Z“ a „A“. **) Území aglomerace je shodné s územím okresu Brno-město a je definováno NUTS kódem CZ0622. ***) Území aglomerace je shodné s územím okresů Ostrava - město, Karviná a Frýdek - Místek a je definováno NUTS kódy CZ0806, CZ0803 a CZ0802. Příloha č. 4 k zákonu č. 201/2012 Sb. Část A - Jednorázové měření emisí znečišťujících látek, pro které nejsou stanoveny specifické emisní limity U stacionárních zdrojů a) spalovací stacionární zdroj, jehož jmenovitý tepelný příkon je 50 MW a vyšší, spalující tuhé nebo kapalné palivo, b) spékací pás aglomerace pro pražení nebo slinování kovových rud včetně sirníkové rudy s projektovanou výrobní kapacitou nad 150 t aglomerátu denně pro železné rudy nebo koncentrát a nad 30 t aglomerátu denně pro pražení rud mědi, olova nebo zinku nebo jakékoli zpracování rud zlata a rtuti, c) nístějová pec s intenzifikací kyslíkem, kyslíkové konvertory nebo elektrické obloukové pece, pro výrobu oceli s projektovanou výrobní kapacitou nad 2,5 t/hod, d) slévárna železných kovů s projektovanou výrobní kapacitou nad 20 t/den, e) výroba nebo tavení neželezných kovů s projektovanou výrobní kapacitou nad 20 t/den, f) výroba cementářského slínku v rotačních pecích s projektovanou výrobní kapacitou nad 500 t/den zjišťuje provozovatel úroveň znečišťování jednorázovým měřením emisí pro 1) kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako kadmium, rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako rtuť, olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako olovo, arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako arsen, 2) PCDD a PCDF v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vyjádřených jako součet ekvivalentních množství toxických kongenerů vypočtený jako součin stanovené koncentrace individuálního toxického kongeneru a příslušného koeficientu ekvivalentu toxicity stanoveného v prováděcím právním předpisu, 3) polychlorovaných bifenylů, a to individuální kongenery v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; emise se vyjádří jako celková hmotnost uvedených kongenerů, 4) benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten. Pro provádění jednorázového měření emisí podle této části přílohy č. 4 k tomuto zákonu platí obdobné vztažné a referenční podmínky stanovené prováděcím právním předpisem pro jednorázová měření emisí znečišťujících látek, pro které jsou stanoveny specifické emisní limity. Část B - Kontinuální měření emisí 1. Kontinuální měření emisí provádí 1.1. spalovací stacionární zdroj o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším (kódy 1.1. až 1.4. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a oxid uhelnatý, 1.2. spalovací stacionární zdroje, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon stanovený podle § 4b je 100 MW a vyšší (kódy 1.1. až 1.4. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a oxid uhelnatý, 1.3. stacionární zdroj, ve kterém probíhají činnosti používající organická rozpouštědla (kód 9.1. až 9.24. v příloze č. 2 k tomuto zákonu), pro celkový organický uhlík v případě, že se dodržení emisního limitu dosahuje zařízením ke snižování emisí a hodinový hmotnostní tok celkového organického uhlíku překračuje při projektovaných parametrech 10 kg, 1.4. stacionární zdroj na výrobu oxidu titaničitého pro tuhé znečišťující látky na hlavním výduchu zdroje a dále pro oxidy síry z procesu rozkladu a kalcinace u sulfátového procesu a pro chlór z chloridového procesu, 1.5. stacionární zdroj, ve kterém je tepelně zpracován odpad, pro oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, plynné anorganické sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík, plynné anorganické sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík a oxid siřičitý. 1.6. stacionární zdroj, kterým jsou spékací pásy aglomerace (kód 4.1.2. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý, 1.7. stacionární zdroj, kterým jsou vytvrzovací pásy peletizačních provozů (kód 4.1.4. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro oxid siřičitý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý, 1.8. stacionární zdroj, ve kterém probíhá odlévání železa (u vysokých pecí) (kód 4.2.2. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, 1.9. stacionární zdroj, ve kterém probíhá výroba oceli (kódy 4.3.2., 4.3.3. v příloze č. 2 k tomuto zákonu), v rámci sekundárního odprášení pro tuhé znečišťující látky, 1.10. stacionární zdroj, kterým je elektrická oblouková pec (kód 4.3.4. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, a sice od jejich hmotnostního toku 3 kg/h, 1.11. stacionární zdroj, kterým je kupolová pec o projektované kapacitě tavení větší než 20 t za den (kód 4.6.5. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky při dosažení hmotnostního toku 0,5 kg/h a více tuhých znečišťujících látek, 1.12. stacionární zdroj, kterým je pecní agregát pro výrobu neželezných kovů o projektované kapacitě tavení 4 t za den a větší u olova a arzenu nebo 20 t za den a větší u ostatních kovů, s hmotnostním tokem 0,2 kg/h a více tuhých znečišťujících látek (kód 4.8.2. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, 1.13. stacionární zdroj, ve kterém probíhá výroba cementářského slínku v rotačních pecích o celkové projektované kapacitě 500 t za den a větší nebo v ostatních pecích o celkové projektované kapacitě 50 t za den a větší (kód 5.1.2. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý, 1.14. stacionární zdroj, ve kterém probíhá výroba vápna v rotačních a jiných pecích, s výjimkou šachtových pecí, o výrobní kapacitě 50 t za den a větší (kódy 5.1.4. a 5.1.5. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý, 1.15. stacionární zdroj, ve kterém probíhá tavení skla nebo nerostných materiálů (kód 5.3., 5.4. a 5.8. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) o projektované kapacitě tavení větší než 20 t za den pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý, 1.16. stacionární zdroj, kterým je ropná rafinerie, výroba a zpracování petrochemických výrobků (kód 6.24. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) pro oxidy dusíku u těchto jednotek: katalytické krakování a kalcinační jednotky, 1.17. stacionární zdroj, ve kterém probíhá výroba dřevotřískových, dřevovláknitých a dřevoštěpkových (OSB) desek (kód 7.8. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) při monitorování odpadních plynů ze spalovacího procesu, kterými se vytápějí sušárny s přímým ohřevem pro oxid uhelnatý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík, 1.18. stacionární zdroj, ve kterém probíhá výroba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny (kód 7.9. v příloze č. 2 k tomuto zákonu), a to na výduchu z vápenné pece a regeneračního kotle (kraftového) pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a sloučeniny redukované síry a dále na výduchu speciální spalovací jednotky určené pro snižování emisí celkové redukované síry a jiných znečišťujících látek obtěžujících zápachem, přičemž sledované látky jsou oxid siřičitý, oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a sloučeniny redukované síry, 1.19 stacionární zdroj výše neuvedený v případě, že se dodržení emisního limitu dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu pro znečišťující látky, jejichž roční hmotnostní tok překračuje při maximálním projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci znečišťující látky odpovídající specifickému emisnímu limitu hodnoty a) 100 t tuhých znečišťujících látek, b) 1000 t oxidu siřičitého, c) 4 t chloru a jeho plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlor, d) 2 t plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluor, e) 200 t oxidů dusíku vyjádřených jako oxid dusičitý, f) 10 t těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík, g) 1 t sulfanu, h) 50 t oxidu uhelnatého. 2. Kontinuální měření emisí podle bodu 1.1. se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon nedosahuje 100 MW, a které slouží jako záložní zdroje energie, a jejichž provozní hodiny, stanovené postupem podle prováděcího právního předpisu, v daném kalendářním roce nepřekročí 300 hodin. 3. Kontinuální měření emisí tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého podle bodů 1.1. a 1.2. se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje spalující výlučně zemní plyn a v případě bodu 1.1. také na spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 100 MW spalující plynná paliva, jejichž spálením nemohou být do ovzduší vneseny vyšší koncentrace znečišťujících látek než spálením odpovídajícího množství zemního plynu o stejném energetickém obsahu, a dále v případě emisí oxidu siřičitého na spalovací stacionární zdroje spalující výlučně kapalné palivo, u kterého dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, aby při spalování nebyl překročen emisní limit a pokud není spalovací stacionární zdroj vybaven odsiřovacím zařízením. Kontinuální měření emisí podle bodu 1.2. se dále nevztahuje na spalovací stacionární zdroje, u nichž krajský úřad posoudí, že jsou umístěny tak, že by s přihlédnutím k technickým a ekonomickým faktorům jejich odpadní plyny nemohly být odváděny společným komínem, bez ohledu na počet komínových průduchů. V těchto případech se provádí jednorázové měření emisí. 4. Od kontinuálního měření plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík podle bodu 1.6. této přílohy je možné upustit, jestliže se provádí čištění od anorganických sloučenin chloru nebo probíhá technologický proces, který zajišťuje, že nejsou překračovány specifické emisní limity plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík. V takovém případě se emise plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík ověřují jednorázovým měřením emisí. 5. Od kontinuálního měření plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík, plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík a oxidu siřičitého podle bodu 1.6. této přílohy je možné v povolení provozu stacionárního zdroje, ve kterém je tepelně zpracován odpad, upustit, pokud provozovatel prokáže, že úroveň znečišťování těmito znečišťujícími látkami nemůže přesáhnout specifické emisní limity. V takovém případě se emise těchto znečišťujících látek ověřují jednorázovým měřením emisí. 6. Vedle zjišťování úrovně znečišťování se kontinuálně měří stavové a vztažné veličiny, zaznamenává informace o provozním stavu a v případě tepelného zpracování odpadu se dále kontinuálně měří provozní parametry procesu, a to teploty spalin v blízkosti vnitřní stěny nebo v jiném reprezentativním místě spalovací komory schváleném v rámci povolení provozu a koncentrace kyslíku, tlaku, teploty a vlhkosti v odváděném vyčištěném odpadním plynu. Kontinuální měření obsahu vodních par se nevyžaduje v případech, kdy je vzorek odpadního plynu před vlastní analýzou vysušen. Příloha č. 5 1) Vymezení oblastí s překročenými imisními limity v rámci zóny nebo aglomerace, včetně měřicích lokalit, na nichž došlo k překročení imisních limitů 2) Základní informace a) popis zóny nebo aglomerace a relevantní topografická a relevantní klimatická data b) odhad rozlohy oblastí s překročenými imisními limity (v km2) a velikosti populace zasažené tímto překročením c) informace o charakteru cílů kvality ovzduší vyžadujících v dané lokalitě ochranu podle tohoto zákona 3) Analytická část a) Povaha a vyhodnocení znečištění i) úrovně znečištění zjištěné v předchozích letech (před realizací opatření uvedených v programu zlepšování kvality ovzduší) ii) výsledky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění (od počátku realizace opatření uvedených v programu zlepšování kvality ovzduší) iii) užité způsoby posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění b) Původ znečištění i) výčet zdrojů znečišťování ovzduší, doplněný jejich geografickým vyznačením a údaji o znečišťování ovzduší těmito zdroji ii) celkové množství emisí z hlavních zdrojů podílejících se na znečištění podle bodu i) (v t/rok) iii) hodnocení příčin znečištění ovzduší, včetně dálkového přenosu znečištění ovzduší pocházejícího mimo oblast zóny nebo aglomerace c) Analýza situace i) podrobný popis příčin překročení imisních limitů ii) podrobný popis dostupných opatření ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení přípustné úrovně znečištění 4) Odpovědné orgány Identifikace orgánů, příp. osob, odpovědných za vypracování programu zlepšování kvality ovzduší a realizaci opatření v něm uvedených 5) Část obsahující opatření ke zlepšení kvality ovzduší i) popis opatření ke zlepšování kvality ovzduší, která byla realizována před přijetím programu zlepšování kvality ovzduší na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni včetně uvedení jejich efektů ii) stanovení a popis opatření ke zlepšování kvality ovzduší stanovených v programu zlepšování kvality ovzduší iii) rámcový časový plán realizace opatření ke zlepšování kvality ovzduší stanovených v programu zlepšování kvality ovzduší iv) odhad plánovaného přínosu ke snížení úrovně znečištění nebo znečišťování a předpokládaná doba potřebná k dosažení imisních limitů v) popis plánovaných nebo zkoumaných dlouhodobých opatření 6) Seznam použitých dokumentů a dalších zdrojů informací Příloha č. 6 1. Obecné podmínky vyhlašování vzniku a ukončení smogových situací Vznik a ukončení smogové situace se vyhlašuje pro vymezené území v rámci zóny nebo aglomerace (dále jen „vymezené území“), a to na základě naměřených koncentrací znečišťujících látek na stanovených měřících lokalitách reprezentativních pro vymezené území (dále „reprezentativní lokality“). Seznam vymezených území a reprezentativních lokalit pro jednotlivé znečišťující látky uvedené v § 10 odst. 1 je zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup. Reprezentativní lokalita musí být reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 vymezeného území. 2. Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý se stanovuje jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 250 μg.m-3 za dobu průměrování jedné hodiny, pro oxid dusičitý jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 200 μg.m-3 za dobu průměrování jedné hodiny a pro částice PM10 jako hodnota jejich koncentrace o velikosti 100 μg.m-3 za dobu průměrování dvanácti hodin. 3. Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 Regulační prahová hodnota pro oxid siřičitý se stanovuje jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 500 μg.m-3 za dobu průměrování jedné hodiny, pro oxid dusičitý jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 400 μg.m-3 za dobu průměrování jedné hodiny a pro částice PM10 jako hodnota jejich koncentrace o velikosti 150 μg.m-3 za dobu průměrování dvanácti hodin. 4. Vznik smogové situace pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 4.1. Smogová situace pro oxid siřičitý, oxid dusičitý nebo částice PM10 vzniká a její vznik se vyhlašuje, pokud a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého překročila informativní prahovou hodnotu pro oxid siřičitý ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého překročila informativní prahovou hodnotu pro oxid dusičitý ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvanáctihodinový klouzavý průměr hodinové koncentrace částic PM10 překročil informativní prahovou hodnotu pro částice PM10, alespoň na polovině reprezentativních lokalit nebo na všech reprezentativních lokalitách v případě, že jsou pro vymezené území stanoveny právě dvě reprezentativní lokality, a zároveň se alespoň na polovině reprezentativních lokalit nebo na všech reprezentativních lokalitách v případě, že jsou pro vymezené území stanoveny právě dvě reprezentativní lokality, předpokládají během následujících 24 hodin koncentrace vyšší než příslušná informativní prahová hodnota, a to na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace. 4.2. Smogová situace pro oxid siřičitý, oxid dusičitý nebo částice PM10 s regulací vzniká a její vznik se vyhlašuje, pokud a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého překročila regulační prahovou hodnotu pro oxid siřičitý ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého překročila regulační prahovou hodnotu pro oxid dusičitý ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvanáctihodinový klouzavý průměr hodinové koncentrace částic PM10 překročil regulační prahovou hodnotu pro částice PM10, alespoň na polovině reprezentativních lokalit nebo na všech reprezentativních lokalitách v případě, že jsou pro vymezené území stanoveny právě dvě reprezentativní lokality, a zároveň se alespoň na polovině reprezentativních lokalit nebo na všech reprezentativních lokalitách v případě, že jsou pro vymezené území stanoveny právě dvě reprezentativní lokality, předpokládají během následujících 24 hodin koncentrace vyšší než příslušná regulační prahová hodnota, a to na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace. 5. Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon Informativní prahová hodnota pro troposférický ozon se stanovuje jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 180 μg.m-3 za dobu průměrování jedné hodiny. Varovná prahová hodnota pro troposférický ozon se stanovuje jako hodnota jeho koncentrace o velikosti 240 μg.m-3 za dobu průměrování jedné hodiny. 6. Vznik smogové situace pro troposférický ozon 6.1. Smogová situace pro troposférický ozon vzniká a její vznik se vyhlašuje, pokud alespoň na jedné reprezentativní lokalitě překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu informativní prahovou hodnotu pro troposférický ozon a zároveň se alespoň na jedné reprezentativní lokalitě na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace předpokládá koncentrace vyšší než informativní prahová hodnota i v následující hodině. 6.2. Smogová situace pro troposférický ozon s varováním vzniká a její vznik se vyhlašuje, pokud alespoň na jedné reprezentativní lokalitě překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu varovnou prahovou hodnotu pro troposférický ozon a zároveň se alespoň na jedné reprezentativní lokalitě na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace předpokládá koncentrace vyšší než varovná prahová hodnota i v následující hodině. 7. Informování veřejnosti při překročení prahových hodnot V případě, že alespoň na jedné reprezentativní lokalitě pro vymezené území koncentrace oxidu siřičitého nebo oxidu dusičitého překročila ve třech po sobě jdoucích hodinách příslušnou regulační prahovou hodnotu nebo koncentrace troposférického ozonu překročila informativní nebo varovnou prahovou hodnotu pro troposférický ozon, informuje se veřejnost o této skutečnosti způsobem podle § 10 odst. 2 bez ohledu na očekávaný vývoj imisní situace. 8. Ukončení smogové situace pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 Smogová situace podle bodu 4 je ukončena a toto ukončení se vyhlašuje, pokud na žádné reprezentativní lokalitě není naměřená koncentrace oxidu siřičitého, oxidu dusičitého nebo částic PM10 vyšší než příslušná prahová hodnota uvedená v bodě 2 nebo 3 této přílohy, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace se tento stav očekává i v průběhu následujících 24 hodin. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace je v průběhu následujících 24 hodin téměř vyloučeno, že by na některé reprezentativní lokalitě byla naměřena koncentrace vyšší, než příslušná prahová hodnota uvedená v bodech 2 nebo 3 této přílohy. 9. Ukončení smogové situace pro troposférický ozon Smogová situace podle bodu 6 je ukončena a toto ukončení se vyhlašuje, pokud na žádné reprezentativní lokalitě není naměřená koncentrace troposférického ozonu vyšší než příslušná prahová hodnota uvedená v bodu 4 této přílohy, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 3 hodiny a na základě předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace se tento stav očekává i během následujících 24 hodin. 10. Náležitosti regulačního řádu podle § 10 odst. 3 1. Název obce, která vydává regulační řád 2. Vymezení území, pro které se regulační řád vydává 3. Specifikace znečišťujících látek, pro které se regulační řád vydává 4. Stanovení a popis krátkodobých opatření 11. Náležitosti informačního seznamu podle § 10 odst. 5 1. Identifikace provozovatele stacionárního zdroje, identifikace provozovny a identifikace stacionárního zdroje 2. Uvedení kódu podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, do kterého byl stacionární zdroj zařazen 3. Adresa zdroje a název zóny nebo aglomerace, kde se zdroj nachází 4. Seznam znečišťujících látek, pro které jsou stanoveny zvláštní podmínky provozu podle § 12 odst. 4 písm. g), včetně označení konkrétní zvláštní podmínky provozu, která je pro danou znečišťující látku stanovena 5. Kontaktní informace pro účely informování podle § 10 odst. 2, včetně elektronické adresy Příloha č. 7 k zákonu č. 201/2012 Sb. Žádost o povolení provozu obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu 1.1. Identifikační údaje osoby oprávněné jednat za žadatele. V případě, že je žadatel zastoupen, jsou součástí žádosti též listiny prokazující udělení oprávnění zastupovat žadatele. 1.2. Údaje o dosavadních rozhodnutích příslušných správních orgánů podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů, které souvisí s předmětem žádosti a soupis všech stacionárních zdrojů provozovaných žadatelem v dané provozovně4), včetně specifikace všech komínů nebo výduchů. 1.3. Projektovou dokumentaci, kterou je žadatel povinen předložit v rámci řízení o povolení záměru podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Tato dokumentace obsahuje zejména a) údaje o přesném umístění stavby, investorovi a zpracovateli projektu, b) technickou zprávu, c) podrobný technický popis technického a technologického řešení stacionárních zdrojů a procesů, které zde budou probíhat (zejména přesná označení názvem a typem, názvy a adresy výrobců a jejich technické parametry, specifikace hořáků použitých spalovacích stacionárních zdrojů, jejich typy, výrobce, parametry), uvedení u konkrétních stacionárních zdrojů, že se jedná o zdroje, které mají sloužit jako záložní zdroj energie, d) technické parametry, především kapacita stacionárního zdroje, e) hmotnostní toky jednotlivých materiálů a energií na vstupu a výstupu ze stacionárního zdroje (zejména paliv a odpadů) a způsob dalšího nakládání s nimi. 1.4. Specifikaci všech znečišťujících látek, které budou vnášeny do ovzduší během provozu stacionárního zdroje. Zvláště je třeba uvést znečišťující látky, které mohou způsobovat pachový vjem. U stávajících zdrojů uvést informace o stávajících emisích ve stejném rozsahu. 1.5. Informace o zjišťování úrovně znečišťování ovzduší. Údaje o počtu a umístění měřicích míst pro kontinuální i jednorázová měření emisí znečišťujících látek a jejich hmotnostního toku. 1.6. U žádosti týkající se tepelného zpracování odpadu způsob stanovení celkového organického uhlíku v popelu a ve strusce, vyhodnocení možnosti kombinované výroby elektřiny a tepla a způsob využití vyrobeného tepla. 1.7. Návrh provozního řádu, v případě že se jedná o stacionární zdroj, který má povinnost zpracovat provozní řád. 1.8. Návrh zvláštních podmínek provozu při překročení regulační prahové hodnoty, pokud se jedná o provoz stacionárního zdroje podle § 10 odst. 5. 1.9. Hodnotu celkového projektovaného výkonu, celkové projektované kapacity nebo celkového jmenovitého tepelného příkonu stacionárního zdroje. 1.10. Návrh zařazení stacionárního zdroje pod příslušný kód v příloze č. 2 k tomuto zákonu. 1.11. Návrh provozního parametru, jež má být sledován a zaznamenáván, pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí, včetně návrhu způsobu jeho sledování, pokud se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterého tak stanoví prováděcí právní předpis. Příloha č. 8 k zákonu č. 201/2012 Sb. ČÁST A Omezení provozu v nízkoemisních zónách se nevztahuje na a) zvláštní vozidla29), b) vozidla integrovaného záchranného systému, c) vozidla k řešení mimořádné události30) nebo v souvislosti s řešením krizové situace31), včetně zásobování postižených míst, svozu dřeva po živelní pohromě, jízd speciálních vozidel pro odstranění následků škod (lesní stroje, stavební stroje), d) vozidla přepravující osoby s těžším zdravotním postižením, označená podle příslušných předpisů, e) vojenská vozidla Armády České republiky a NATO a vozidla používaná zpravodajskými službami České republiky, f) historická vozidla a vozidla zapsaná v registru silničních vozidel, pro která je vydán platný doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost, g) vozidla k provádění činností bezprostředně spojených s prováděnou údržbou, opravami a výstavbou pozemních komunikací nebo drah, plynových zařízení, elektroenergetických zařízení, energetických zařízení soustav zásobování tepelnou energií, vodárenských a kanalizačních zařízení, vodních děl a činností spojených se správou vodních toků a správou povodí, h) vozidla držitele poštovní licence určená k přepravě poštovních zásilek, i) vozidla k přepravě komunálního odpadu, j) vozidla určená k odstranění závad vodovodů, kanalizací, plynovodů, elektrických sítí, rozvodů soustav zásobování tepelnou energií, sítí veřejných elektronických komunikací a dalších inženýrských sítí ve veřejném zájmu, k) vozidla zajišťující veřejnou linkovou dopravu32), l) silniční motorová vozidla určená k přepravě tuhých, tekutých a plynných paliv pro zajištění provozu nemocnic, sociálních ústavů a školských zařízení. ČÁST B 1) Silniční motorové vozidlo se zařadí do emisní kategorie 1 až 6 podle stupně plnění mezních hodnot emisí ve výfukových plynech podle přímo použitelného předpisu Evropské unie51) způsobem uvedeným v tabulce I. v případě silničních motorových vozidel kategorie M nebo N se vznětovými motory, způsobem uvedeným v tabulce II. v případě silničních motorových vozidel kategorie M nebo N se zážehovými motory, způsobem uvedeným v tabulce III. v případě silničních motorových vozidel kategorie L, s výjimkou silničních motorových vozidel uvedených v bodech 2 a 3. 2) Silniční motorové vozidlo kategorie M, N nebo L, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, se zařazuje do emisní kategorie E. 3) Silniční motorové vozidlo kategorie M, N nebo L, které používá jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí oxidu uhličitého v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, se zařazuje do emisní kategorie H. 4) Není-li údaj o stupni plnění mezních hodnot emisí podle bodu 1 k dispozici, použije se datum první registrace silničního motorového vozidla do registru silničních vozidel ve státě, kde bylo silniční motorové vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozu. 5) Stupeň plnění mezních hodnot emisí podle bodu 1, datum první registrace silničního motorového vozidla do registru silničních vozidel podle bodu 4 nebo splnění podmínek uvedených v bodě 2 nebo 3 se pro účely zařazení do emisní kategorie zjišťují podle údajů vedených v registru vozidel nebo uvedených v technickém průkazu silničního motorového vozidla. V případě silničních motorových vozidel registrovaných v jiném státě se údaje podle věty první zjišťují podle údajů vedených v informačním systému nízkoemisních zón. I. Vozidla kategorie M nebo N se vznětovými motory Mezní hodnoty emisíPrvní registrace vozidla kategorie M1 nebo N1 do registru silničních vozidel ve státě, kde bylo vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozuPrvní registrace vozidla kategorie M2, M3, N2 nebo N3 do registru silničních vozidel ve státě, kde bylo vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozuEmisní kategorie 1vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 1, EURO I nebo horšípřed 1. lednem 1997před 1. říjnem 1996Emisní kategorie 2vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 2 nebo EURO IIod 1. ledna 1997 do 31. prosince 2000od 1. října 1996 do 30. září 2001Emisní kategorie 3vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 3 nebo EURO IIIod 1. ledna 2001 do 31. prosince 2005od 1. října 2001 do 30. září 2006Emisní kategorie 4vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 4 nebo EURO IVod 1. ledna 2006 do 31. srpna 2010od 1. října 2006 do 30. září 2009Emisní kategorie 5vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 5 nebo EURO Vod 1. září 2010 do 31. srpna 2015od 1. října 2009 do 31. prosince 2013Emisní kategorie 6vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 6 nebo vyšší anebo EURO VI nebo vyššíod 1. září 2015od 1. ledna 2014 I. Vozidla kategorie M nebo N se zážehovými motory Mezní hodnoty emisíPrvní registrace vozidla kategorie M1 nebo N1 do registru silničních vozidel ve státě, kde bylo vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozuPrvní registrace vozidla kategorie M2, M3, N2 nebo N3 do registru silničních vozidel ve státě, kde bylo vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozuEmisní kategorie 1vozidla nesplňující žádné mezní hodnoty emisí EUROpřed 1. lednem 1993před 1. říjnem 1993Emisní kategorie 4vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 1 nebo EURO Iod 1. ledna 1993 do 31. prosince 1996od 1. října 1993 do 30. září 1996Emisní kategorie 5vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 2 nebo EURO IIod 1. ledna 1997 do 31. prosince 2000od 1. října 1996 do 30. září 2001Emisní kategorie 6vozidla splňující mezní hodnoty emisí EURO 3 nebo vyšší anebo EURO III nebo vyššíod 1. ledna 2001od 1. října 2001 III. Vozidla kategorie L První registrace vozidla kategorie L do registru silničních vozidel ve státě, kde bylo vozidlo jako nové poprvé uvedeno do provozuEmisní kategorie 1před 1. zářím 1980Emisní kategorie 3od 1. září 1980 do 16. června 1999Emisní kategorie 6od 17. června 1999 Příloha č. 9 k zákonu č. 201/2012 Sb. 1. Znečišťující látky, které podléhají zpoplatnění a sazby poplatků za znečišťování v jednotlivých letech (v Kč/t) 201920202021 až 20242025 a dáleTZL10 50012 60014 70019 500SO23 5004 2004 9006 500NOx2 8003 3003 9005 200VOC7 0008 4009 80013 000 2. Koeficienty úrovně emisí vztažené k dosahovanému procentu specifického emisního limitu <50 %50-60 %> 60-70 %> 70-80 %> 80-90 %> 90 %00,20,40,60,81 Příloha č. 10 Část A 1. Stavební hmoty, u nichž je vysoké riziko prášení, ukládat v uzavíratelných obalech nebo je skladovat v krytých prostorech a v co nejkratším čase je zpracovat. Nepotřebné zbytky stavebních hmot co nejdříve odvézt ze staveniště. 2. Lešení kolem stavebních objektů vybavit protiprašnými sítěmi, zabraňujícími šíření prašnosti do okolí. 3. Při nakládce a vykládce stavebních hmot minimalizovat spádové výšky. 4. Neprovádět odkrývku celého povrchu najednou, není-li to nezbytně nutné. 5. Pravidelně provádět čištění staveništních ploch, staveništních komunikací a vozidel. 6. Používat pouze staveništní techniku splňující následující paramenty: a) Stavební stroje se vznětovým motorem splňují alespoň emisní Etapu IIIB. V případě, že nesilniční pojízdný stroj nesplňuje mezní hodnoty emisí odpovídající úrovni Etapy IIIB, musí být dovybaven filtrem pevných částic schváleným technickou zkušebnou Ministerstva dopravy nebo obdobným orgánem oprávněným k provádění této činnosti jiným členským státem Evropské unie. b) Nákladní vozidla splňují alespoň emisní normu EURO V. V případě, že nákladní vozidlo nesplňuje mezní hodnoty emisí EURO V, musí být dovybaveno filtrem pevných částic schváleným technickou zkušebnou Ministerstva dopravy nebo obdobným orgánem oprávněným k provádění této činnosti jiným členským státem Evropské unie. c) Zemědělské a lesnické traktory splňují alespoň emisní Etapu IIIB. V případě, že zemědělský a lesnický traktor nesplňuje mezní hodnoty emisí odpovídající úrovni Etapy IIIB, musí být dovybaven alespoň filtrem pevných částic schváleným technickou zkušebnou Ministerstva dopravy nebo obdobným orgánem oprávněným k provádění této činnosti jiným členským státem Evropské unie. 7. Plochy, které jsou určeny k následným vegetačním úpravám, osázet nebo oset co nejdříve po dokončení prací tak, aby nová vegetace byla co nejrychleji půdokryvná, popřípadě aplikovat jiné řešení pro zvýšení soudržnosti povrchu. Část B 1. Zabraňovat roznosu materiálu do okolí staveniště. 2. V maximální možné míře omezit volné deponie jemnozrnného materiálu. Při tvorbě deponií a mezideponií minimalizovat vyfoukání prachu větrem vhodnou volbou jejich tvaru, velikosti, orientací vůči převládajícímu směru větru, použitím clon a bariér, zakrytím plachtou nebo sítí. 3. Zakrýt, popřípadě skrápět všechny deponie o zrnitosti menší než 8 mm při rychlosti větru přesahující 5 m/s. 4. Používat uzavřené shozy a kontejnery pro manipulaci a skladování stavebních nebo demoličních odpadů. ČÁST OSMÁ