§ 23 Vyhláška o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat – Účinnost

§ 23 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Palas v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 202/2004 Sb. 1. Do 24 hodin po potvrzení primárního ohniska, primárního případu u prasat divokých nebo případu na jatkách nebo v dopravním prostředku musí Státní veterinární správa prostřednictvím Systému hlášení nákaz zvířat (ADNS),11) ohlásit a) datum odeslání informace o nákaze, b) čas odeslání, c) název členského státu, d) název nákazy, e) počet ohnisek nebo případů, f) datum vyslovení podezření na africký mor prasat, g) datum potvrzení afrického moru prasat, h) metody použité k potvrzení afrického moru prasat, i) zda byla nákaza potvrzena u prasat divokých nebo u prasat v hospodářtví, na jatkách nebo v dopravním prostředku, j) zeměpisnou polohu včetně katastrálního území potvrzeného ohniska nebo případu afrického moru prasat, k) uplatňovaná protinákazová opatření. 2. V případě primárních ohnisek nebo případů na jatkách nebo v dopravním prostředku musí Státní veterinární správa kromě údajů uvedených v bodě 1 zaslat také informace o a) počtu vnímavých prasat v ohnisku, na jatkách nebo v dopravním prostředku, b) počtu uhynulých prasat z každé kategorie v hospodářství, na jatkách nebo v dopravním prostředku, c) mortality u každé kategorie a o počtu prasat, u kterých byl africký mor prasat potvrzen, d) počtu prasat utracených v ohnisku, na jatkách nebo v dopravním prostředku, e) počtu zpracovaných těl, f) v případě ohniska o jeho vzdálenosti od nejbližšího hospodářství s chovem prasat, g) pokud byl africký mor prasat potvrzen na jatkách nebo v dopravním prostředku, o umístění hospodářství původu nakažených prasat nebo kadáverů prasat. 3. V případě sekundárních ohnisek musí být informace uvedené v odstavcích 1 a 2 zaslány ve lhůtě stanovené v § 8 odst. 2 vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. 4. Státní veterinární správa zajistí, aby informace, které mají být poskytnuty v souladu s body 1 až 3, a které se týkají ohniska nebo případu afrického moru prasat v hospodářství, na jatkách nebo v dopravním prostředku, byly co nejdříve doplněny o písemnou zprávu určenou Komisi a ostatním členským státům, uvádějící přinejmenším a) datum, kdy byla prasata v hospodářství, na jatkách nebo v dopravním prostředku utracena a jejich kadávery zpracovány, b) výsledky laboratorního vyšetření vzorků odebraných po utracení prasat, c) v případě použití výjimky stanovené v § 6 odst. 1, počet utracených a zpracovaných prasat a počet prasat, která mají být později poražena, společně se stanoveným termínem porážky, d) informace vztahující se k možnému nebo skutečnému původu nákazy, pokud je zjištěn, e) informace o kontrolním systému, který byl zřízen k zajištění účinného provádění opatření pro dohled nad přemísťováním zvířat, stanovených v § 10 a 11, f) v případě primárního ohniska nebo případu afrického moru prasat na jatkách nebo v dopravním prostředku genetický typ viru odpovědného za ohnisko nebo případ, g) pokud byla prasata utracena v kontaktních hospodářstvích nebo v hospodářstvích s prasaty podezřelými z nákazy virem afrického moru prasat, informace o 1. datu utracení prasat a počtu utracených prasat z každé kategorie v hospodářství, 2. epizootologickém spojení mezi ohniskem nebo případem afrického moru prasat a kontaktními hospodářstvími nebo o jiných důvodech, které vedly k podezření na výskyt afrického moru prasat v podezřelých hospodářstvích, 3. výsledcích laboratorního vyšetření vzorků odebraných od prasat v hospodářstvích a při utracování, Pokud prasata v kontaktních hospodářstvích nebyla utracena, musí být poskytnuty informace o důvodech, které k tomuto rozhodnutí vedly. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 202/2004 Sb. Všeobecné zásady a postupy: a) čištění, dezinfekce, případně dezinsekce a deratizace pomocí úředně schválených prostředků se musí provádět pod úředním dozorem a v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře, b) dezinfekční prostředky, které mají být používány, a jejich koncentrace musí být úředně schváleny příslušným orgánem, aby bylo zajištěno zničení viru afrického moru prasat, c) účinnost dezinfekčních prostředků musí být pravidelně před použitím kontrolována, protože účinnost některých dezinfekčních prostředků se dlouhodobým skladováním snižuje, d) výběr dezinfekčních prostředků, insekticidů a postupů dezinfekce a dezinsekce musí odpovídat typu prostor, dopravních prostředků a předmětů, které mají být ošetřovány, e) podmínky používání odmašťovacích prostředků, dezinfekčních prostředků a insekticidů musí zajišťovat, aby nedošlo ke snížení jejich účinnosti; zejména musí být dodržovány technické parametry uvedené výrobcem, jako je tlak, minimální teplota a požadovaná doba působení, f) bez ohledu na druh používaného dezinfekčního prostředku musí být uplatňována následující všeobecná pravidla 1. důkladné provlhčení podestýlky a výkalů dezinfekčním prostředkem, 2. mytí a čištění podlah, ramp a zdí důkladným vydrhnutím, pokud možno po odstranění nebo demontáži zařízení nebo rozvodů, které by mohly snížit účinnost čištění a dezinfekce, 3. následné další použití dezinfekčního prostředku minimálně po dobu působení, stanovenou v doporučení výrobce, 4. voda použitá k čištění musí být v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře zlikvidována způsobem bránícím nebezpečí šíření viru, g) pokud se mytí provádí tekutinami pod tlakem, musí se zabránit rekontaminaci již očištěných částí, h) musí být provedeno i mytí, dezinfekce nebo likvidace zařízení, rozvodů nebo součástí, které mohly být kontaminovány, i) po dezinfekci musí být zabráněno rekontaminaci, j) čištění, dezinfekce a dezinsekce požadované ustanoveními této vyhlášky musí být doloženy v záznamech hospodářství nebo dopravního prostředku; pokud je požadováno úřední schválení, musí být čištění, dezinfekce a dezinsekce osvědčeny dozorujícím úředním veterinárním lékařem. Zvláštní ustanovení o čištění a dezinfekci zamořených hospodářství: a) předběžné čištění a dezinfekce 1. při utrácení zvířat musí být přijata veškerá nezbytná opatření bránící nebo omezující šíření viru afrického moru prasat; tato opatření mimo jiné zahrnují zřízení dočasného dezinfekčního zařízení, poskytnutí ochranných oděvů, sprchy, dekontaminaci použitého zařízení, nástrojů a vybavení a přerušení dodávky elektrického proudu do ventilace, 2. kadávery utracených zvířat musí být postříkány dezinfekčním prostředkem, 3. pokud mají být kadávery z hospodářství odvezeny ke zpracování, musí být použity kryté a nepropustné kontejnery, 4. ihned po odvozu těl prasat ke zpracování musí být části hospodářství, ve kterých byla zvířata ustájena, a části jiných budov, výběhy atd., kontaminované během utracování nebo vyšetření po utracení, postříkány dezinfekčními prostředky schválenými v souladu s § 12, 5. zbytky tkání nebo krve vznikající při porážce nebo při prohlídce těl po porážce nebo velké nečistoty v budovách, výbězích, na pomůckách atd. musí být pečlivě shromážděny a zpracovány společně s těly, 6. dezinfekční prostředek musí zůstat na površích nejméně 24 hodin, b) závěrečné čištění a dezinfekce 1. hnůj a použitá podestýlka musí být odstraněny a ošetřeny způsobem stanoveným v bodě 3 písmeno a), 2. ze všech povrchů musí být pomocí odmašťovacího prostředku odstraněn tuk a nečistoty a povrchy musí být omyty vodou, 3. po omytí studenou vodou musí následovat postřik dezinfekčním prostředkem, 4. po sedmi dnech musí být prostory ošetřeny odmašťovacím prostředkem, opláchnuty vodou, postříkány dezinfekčním prostředkem a opět opláchnuty vodou. 3. Dezinfekce kontaminované podestýlky, hnoje a kejdy: a) hnůj a použitá podestýlka musí být navršeny na hromadu, kde dojde k zahřátí, dále musí být postříkány dezinfekčním prostředkem a ponechány v tomto stavu nejméně 42 dní nebo zlikvidovány spálením nebo zahrabáním, b) kejda musí být skladována nejméně 60 dní po posledním přidání infekčního materiálu, pokud krajská veterinární správa nepovolila zkrácení doby skladování pro kejdu, která byla účinně ošetřena v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře způsobem zajišťujícím zničení viru. 4. Odchylně od ustanovení bodů 1 a 2 může krajská veterinární správa v případě venkovních chovů stanovit zvláštní postupy čištění a dezinfekce přizpůsobené typu hospodářství a klimatickým podmínkám. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 202/2004 Sb. 1. Musí být provedeno vyhledání vektorů v místech ustájení a odpočinku prasat a v okolí těchto míst. Vektoři mohou být obecně nalezeni ve starých budovách, v zastíněných místech s příznivou teplotou a vlhkostí. Nejlepších výsledků se dosáhne, pokud vyhledávání vektorů probíhá pozdě na jaře, v létě a brzy na podzim, tedy v obdobích, kdy jsou vektoři nejaktivnější. 2. Měly by být použity dvě metody a) vyhledávání vektorů v půdě, písku nebo prachu, z prostorů mezi kameny (v případě budov postavených z kamene), ze štěrbin nebo trhlin ve zdích pod dlaždicemi, nebo z podlah, získaných pomocí kartáče nebo jiné vhodné pomůcky. Hlína a písek by měly být v případě potřeby prosety. Ke hledání mladých nymf lze použít lupu, b) vyhledávání vektorů pomocí pastí s oxidem uhličitým (CO2). Pasti musí být (nejlépe v noci) na několik hodin umístěny do stájí pro prasata; jinak se pasti rozmísťují na stinných místech mimo denní světlo. Pasti by měly být zkonstruovány tak, aby se vektoři dostali dostatečně blízko ke zdroji CO2 a nemohli z pasti uniknout. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 202/2004 Sb. 1. Národní referenční laboratoř pro africký mor prasat je odpovědná za zajištění toho, aby se laboratorní vyšetření k průkazu výskytu afrického moru prasat a zjištění genetického typu izolátu viru prováděly v souladu s diagnostickou příručkou. K tomu účelu může národní laboratoř uzavírat zvláštní dohody s Referenční laboratoří Evropských společenství nebo jinými národními laboratořemi. 2. Národní referenční laboratoř pro africký mor prasat je odpovědná za koordinaci norem a diagnostických metod ve všech diagnostických laboratořích pro africký mor prasat v České republice. K tomu účelu a) může jednotlivým laboratořím poskytovat diagnostická činidla, b) dohlíží nad jakostí všech diagnostických činidel používaných v České republice, c) pořádá pravidelně srovnávací testy, d) uchovává izoláty viru afrického moru prasat z případů a ohnisek potvrzených v České republice. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 202/2004 Sb. 1. Referenční laboratoří Evropských společenství pro africký mor prasat je Centro de Investigación en Sanidad Animal, 28130 Valdeolmos, Madrid, Španělsko. 2. Referenční laboratoř Evropských společenství pro africký mor prasat má následující úkoly a povinnosti a) po konzultaci s Komisí koordinuje metody používané v členských státech k diagnostice afrického moru prasat, zejména 1. uchovává a poskytuje buněčné kultury pro použití v diagnostice, 2. typizuje, uchovává a poskytuje kmeny viru afrického moru prasat pro sérologická vyšetření a k přípravě antisér, 3. poskytuje standardizovaná séra, konjugovaná séra a jiná referenční činidla národním laboratořím za účelem standardizace vyšetření a činidel používaných v členských státech, 4. zřizuje a uchovává sbírku virů afrického moru prasat, 5. organizuje pravidelné srovnávací testy diagnostických postupů na úrovni Evropských společenství, 6. shromažďuje a vyhodnocuje údaje a informace o používaných diagnostických metodách a o výsledcích provedených vyšetření, 7. klasifikuje izoláty viru nejnovějšími dostupnými metodami za účelem lepšího porozumění epizootologii afrického moru prasat, 8. sleduje vývoj v oblasti surveillance, epizootologie a prevence afrického moru prasat na celém světě, 9. uchovává odborné posudky týkající se viru afrického moru prasat a jiných příbuzných virů umožňující rychlou diferenciální diagnostiku, b) organizuje školení a doškolování odborníků na laboratorní diagnostiku s ohledem na harmonizaci diagnostických metod, c) má k dispozici vyškolený personál pro případ mimořádných situací v Evropských společenstvích, d) provádí výzkum, případně koordinuje výzkum zaměřený na zdokonalení tlumení afrického moru prasat, e) vypracovává technické protokoly o postupech ověřování účinnosti dezinfekčních prostředků proti viru afrického moru prasat. 3. Referenční laboratoře Evropských společenství pro mor prasat a africký mor prasat organizují svou činnost způsobem zajišťujícím koordinaci srovnávacích testů diagnostiky těchto nákaz, organizovaných na úrovni Evropských společenství. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 202/2004 Sb. Pohotovostní plány musí vyhovovat přinejmenším následujícím kritériím a požadavkům: a) přijetí opatření zajišťujících existenci zákonných pravomocí nezbytných k provádění pohotovostních plánů a možnost provést rychlé a účinné zdolání nákazy, b) přijetí opatření zajišťujících přístup k fondům pro mimořádné události, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům za účelem pokrytí nákladů na zdolání ohniska afrického moru prasat, c) zřízení struktury řízení zajišťující rychlé a účinné rozhodování v případě výskytu nákazy; v případě potřeby musí tato struktura řízení podléhat ústřednímu orgánu odpovědnému za řízení veškerých strategií zdolávání nákazy; ústřední ředitel Státní veterinární správy musí být členem Ústřední nákazové komise a musí fungovat jako článek spojující tuto komisi s celostátním krizovým centrem tlumení nákazy, stanoveným v § 22, d) přijetí opatření zajišťujících dostupnost zdrojů pro rychlou a účinnou kampaň, a to včetně laboratorního personálu, vybavení a infrastruktury, e) poskytnutí instrukční příručky obsahující úplný a podrobný popis všech postupů, návodů a opatření, které mají být použity v případě výskytu afrického moru prasat, f) laboratorní personál se musí pravidelně zúčastňovat 1. školících programů zabývajících se klinickými příznaky afrického moru prasat, epizootologickými přehledy a tlumením této nákazy, 2. cvičných poplachů organizovaných přinejmenším dvakrát za rok, 3. školení zabývajícího se metodami komunikace v rámci organizace informační kampaně zaměřené na příslušné orgány, chovatele a veterinární lékaře v souvislosti s výskytem nákazy. 1) Směrnice Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat. 2) § 2 písm. j) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 59/2003 Sb. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech týkajících se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. 4) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb. 5) Zákon č. 246/1992 Sb. Vyhláška č. 245/1996 Sb., k provedení § 5 odst. 3 zákona České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb. 6) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb. a zákona č. 282/2003 Sb. 7) § 19 odst. 1 a příloha č. 1 (část XI oddíl B) vyhlášky č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb. a vyhlášky č. 201/2004 Sb. 8) § 38 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 202/2003 Sb. 9) § 3 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb. 10) § 30 odst. 4 vyhlášky č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře. 11) § 13 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 329/2003 Sb., o informačním systému Státní veterinární správy.