§ 101a Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb. – ČINNOSTI A OBJEKTY SE ZVÝŠENÝM POŽÁRNÍM NEBEZPEČÍM

§ 101a ČINNOSTI A OBJEKTY SE ZVÝŠENÝM POŽÁRNÍM NEBEZPEČÍM Ministerstvo hospodářství vydá v dohodě s Ministerstvem vnitra právní předpis k provedení § 6b písm. d) a § 17 odst. 1 písm. b).“. 154. § 102 se vypouští. 155. Pokud se v tomto zákoně používá slovo „organizace“, nahrazuje se slovy „právnická osoba“ vyjma ustanovení § 50 odst. 2 a § 56 odst. 5. Pokud se používá slovo „občan“, nahrazuje se slovy „fyzická osoba“ vyjma ustanovení § 47 odst. 1, § 48 odst. 1, § 80 odst. 1 a § 91. Pokud se používají slova „vedoucí organizace“, nahrazují se slovy „statutární orgán právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba anebo její odpovědný zástupce“. Pokud se používá slovo „pracovník“, nahrazuje se slovem „zaměstnanec“. Pokud se používají slova „obecně závazný právní předpis“, nahrazují se slovy „právní předpis“. Čl. II 1. Správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany okresních úřadů, správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za hasičské záchranné sbory okresů a těchto měst podle tohoto zákona. 2. Závodní požární útvary se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky hasičských záchranných sborů podniků podle tohoto zákona. 3. Dobrovolné veřejné požární sbory a dobrovolné závodní požární sbory se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků podle tohoto zákona. 4. Příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany okresních úřadů a příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za příslušníky a zaměstnance hasičských záchranných sborů okresů a těchto měst. Složení slibu u příslušníků zabezpečí vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů nejpozději do jednoho měsíce po nástupu příslušníků do práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny zabezpečit posouzení požárního nebezpečí (§ 6 odst. 1) do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu č. 203/1994 Sb. 1. Za činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti, při nichž se a) používají, zpracovávají nebo skladují za běžných provozních podmínek pevné hořlavé látky, které svou velikostí, formou, množstvím nebo podmínkami uložení mohou zvyšovat podstatně intenzitu a šíření případného požáru, b) používají, zpracovávají nebo skladují stébelnaté provzdušněné suché hořlavé látky, c) usazuje při výrobě nebo manipulaci hořlavý prach v souvislé vrstvě nejméně 1 mm vysoké, schopné šířit požár, nebo při výrobě, případně manipulaci vzniká hořlavý prach v takové míře, že je trvale v ovzduší a vznik výbušné koncentrace nelze vyloučit, d) vyrábějí, používají, zpracovávají, přečerpávají, dopravují nebo skladují hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 100 °C v množství větším než 250 litrů, e) vyrábějí, zpracovávají nebo skladují výbušniny nebo hořlavé a hoření podporující plyny, f) používají látky, které při styku se vzduchem nebo vodou nebo vzájemně mezi sebou se mohou vznítit nebo mohou uvolnit hořlavé páry nebo plyny, které mohou ve směsi se vzduchem vytvořit výbušnou směs, g) požární riziko u výrobních nebo skladovacích prostorů vyjadřuje dobou trvání požáru větší než 90 minut, nebo činnosti, při nichž se požární riziko u ostatních občanských a jiných prostor vyjadřuje nahodilým požárním zatížením větším než 90 kg/m2, h) používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v přítomnosti hořlavých látek tuhého, kapalného nebo plynného skupenství. 2. Za objekty se zvýšeným požárním nebezpečím se považují objekty a) sloužící k bydlení a ubytování o devíti a více nadzemních podlažích nebo o celkové výšce větší než 27 m, b) v nichž se může v kterémkoliv prostoru současně vyskytovat více než 200 osob (např. divadla, obchodní domy, hotely, kina), c) u nichž je v případě požáru ztížena evakuace osob o kapacitě větší než 50 osob s omezenou schopností pohybu (např. ústavy sociální péče, nemocnice, domovy, penziony, dětské jesle, mateřské školy, základní školy).