§ 37 Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů – Daňové přiznání a splatnost daně

§ 37 Daňové přiznání a splatnost daně Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání,40) a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43, u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem,40b) a daně u příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve lhůtě stanovené v § 48. 40) § 40 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 40b) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 61. § 38 se vypouští. 62. V § 38a odst. 1 se poslední věta vypouští. 63. § 38a odst. 2 zní: „(2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost.“. 64. § 38a odst. 3 včetně poznámky č. 40c) zní: „(3) V případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem.40c) 40c) § 47 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 65. V § 38a odst. 4 se druhá věta nahrazuje těmito větami: „V případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období roku již vypořádaného se pro opravu odpočtu použije nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav za příslušný rok. Současně s předkládanou opravou je plátce povinen provést opravu vypořádání nároku na odpočet daně podle § 20 odst. 7 a předložit v jednom dodatečném daňovém přiznání. K opravovanému zdaňovacímu období se oprava vypořádání vyměří.“. 66. § 39 odst. 2 zní: „(2) Správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce, pokud tento plátce neuskutečnil bez udání důvodu po dobu 12 po sobě následujících měsíců zdanitelné plnění nebo pokud neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona.“. 67. § 39 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 má odkladný účinek a účinnost zrušení registrace nastává dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.“. 68. V § 40 odst. 2 se slova „podle zvláštního předpisu,40e) a to za dobu, po kterou nebyla vyrovnána“ nahrazují slovy „ve výši 0,1 % z částky odpovídající dříve uplatněnému odpočtu daně nebo později uplatněné dani na výstupu za každý den, po který nebyla splněna“. 69. § 43 odst. 1 včetně poznámky č. 44a) zní: „(1) Dani podléhá dovezené zboží a české zboží,44a) které je plátcem daně umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem v nezměněném stavu vráceno zpět do tuzemska. Daň u českého zboží vyměří a vybere orgán celní správy, jako by se jednalo o propuštění zboží do volného oběhu. 44a) § 2 písm. e) zákona ČNR č. 13/1993 Sb.“. 70. § 43 odst. 2 zní: „(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno.“. 71. § 43 odst. 3 zní: „(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží má plátce, pokud dovážené zboží použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do příslušného režimu, má-li daňový doklad. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží propuštěného do režimu dočasného použití uplatňuje plátce, je-li režim dočasného použití ukončen a má daňový doklad. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž došlo k propuštění zboží do příslušného režimu. Nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů uplatňuje plátce podle § 19 a 20 tohoto zákona s výjimkou dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do zahraničí, kdy plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně.“. 72. § 43 odst. 4 včetně poznámky č. 42) zní: „(4) Daňovým dokladem při dovozu je rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu41) nebo ukončení režimu dočasného použití42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.42) Daňovým dokladem u zpět vráceného českého zboží do tuzemska podle § 43 odst. 1 a § 44 odst. 2 je doklad používaný při propuštění zboží do volného oběhu. 42) § 104 a 105 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.“. 73. § 43 odst. 5 zní: „(5) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla. Od daně je osvobozena lidská krev a její složky k přímému klinickému využití, lidské orgány a mateřské mléko. U vráceného českého zboží přizná celní úřad nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla. Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí.45)“. 74. § 43 odst. 6 včetně poznámek č. 47a) a 47f) zní: „(6) Při dovozu zboží uskutečněném prostřednictvím nepřímého zástupce47a) je tento zástupce povinen vyměřenou daň přeúčtovat zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí nebo příjemcem zboží a musí být uvedena na daňovém dokladu. Nepřímý zástupce je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě, která má nárok na odpočet daně podle odstavce 3. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení. 47a) § 107 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. 47f) Příloha č. 7 k vyhlášce Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.“. 75. § 43 odst. 7 zní: „(7) Pokud je dovoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem podle odstavce 6 pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu41) nebo rozhodnutí o ukončení režimu dočasného použití42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.42)“. 76. V § 44 odst. 1 se slova „, písm. a) a b)“ vypouštějí. 77. § 44 odst. 2 zní: „(2) Základem daně u českého zboží, které je po umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, kde zboží prošlo zpracovatelskými operacemi,47b) vráceno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, jako by se jednalo o propuštění zušlechtěného zboží do volného oběhu.“. 78. § 44 odst. 3 zní: „(3) U zboží propuštěného do režimu volného oběhu se daň vypočítá jako součin základu daně podle odstavce 1 a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem cla.47c)“. 79. V § 44 odst. 4 se slova „uvedeného v § 43 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „propuštěného do režimu dočasného použití“. 80. § 44 odst. 5 zní: „(5) U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při propuštění zboží do režimu volného oběhu.“. 81. § 45 odst. 2 zní: „(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do režimu vývozu,48a) do režimu pasivního zušlechťovacího styku,42) vystoupilo do zahraničí a na daňovém dokladu je potvrzen celním úřadem jeho výstup z tuzemska nebo umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma.“. 82. § 45 odst. 3 zní: „(3) Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení42) nebo rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení s celně schváleným určením umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.“. 83. § 45 odst. 4 zní: „(4) Při vývozu zboží uskutečňovaném prostřednictvím nepřímého zástupce47a) má nárok na osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu u vyváženého zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím ve vztahu k zahraničí nebo odesilatelem, není-li zboží do zahraničí prodáváno. Nepřímý zástupce má povinnost předat daňový doklad zastoupené osobě, která musí být na daňovém dokladu uvedena. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydané na tiskopise písemného celního prohlášení a vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu.“. 84. V § 45 se odstavce 6 až 9 vypouštějí. 85. Za § 45 se vkládají nové § 45a až 45d, které včetně nadpisu a poznámek č. 48c), 48d), 48e), 48f) a 48g) znějí: