Stručně: Paragraf 25a zákona o bankách stanovuje povinnost mlčenlivosti pro všechny osoby, které vykonávají dohled nad bankami, a určuje, za jakých podmínek je možné informace získané při výkonu dohledu sdílet s třetími stranami, aniž by došlo k porušení této povinnosti.
§ 25a
(1) Všechny osoby provádějící dohled jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.
(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů dohledu nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.
(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje
a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě nebo orgánu příslušnému k řešení krize,
b) poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
c) poskytnutí informace získané při výkonu dohledu pracovníkům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem, na řešení krize nebo při výkonu správního dozoru nad plněním povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pro plnění jejich úkolů,
d) uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví a
e) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce,
a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční instituce,
b) dohledu nad orgánem podle písmene a),
c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,
d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,
e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,
f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,
h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,
i) orgánu činného v trestním řízení,
j) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,
k) systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění a mechanismů financování řešení krize,
l) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti,
m) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
n) orgánu věcně příslušného podle jiného právního předpisu ke správě daní.
(5) Česká národní banka může informace podle odstavce 4 písm. e) poskytnout pouze po předchozím sdělení jména a přesného vymezení úkolů osoby, které mají být tyto informace předány.
(6) Odstavce 4 a 5 se použijí obdobně pro poskytování informací
a) veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech,
b) Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika22),
c) veřejným orgánům a dalším osobám v jiném než členském státě, s výjimkou podle odstavce 4 písm. g), h), j), l) a n).
(7) Česká národní banka je oprávněna odmítnout poskytnutí informací podle odstavce 4 písm. n) veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech. Jde-li o poskytnutí informací pocházejících od orgánu dohledu jiného členského státu, je Česká národní banka oprávněna je poskytnout orgánu podle odstavce 4 písm. n) pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu jiného členského státu, který jí je poskytl.
(8) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy.
(9) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce, a dále příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupiny.
(10) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na výslovnou žádost poskytovány též
a) Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru,
b) Bance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu,
c) Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce.
(11) Poskytnutí informací podle odstavců 3 až 7, 9 a 10 je možné pouze za podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(12) Poskytnutí informací podle odstavce 10 je dále možné, pouze pokud
a) mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace je možné poskytnout jen v prostorách České národní banky,
b) je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost,
c) je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání,
d) požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a
e) žadatel podle odstavce 10 poskytne dostatečné záruky, že informace budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona.
(13) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.
(14) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.
Výklad
Stručně
Paragraf 25a zákona o bankách stanovuje povinnost mlčenlivosti pro všechny osoby, které vykonávají dohled nad bankami, a určuje, za jakých podmínek je možné informace získané při výkonu dohledu sdílet s třetími stranami, aniž by došlo k porušení této povinnosti.
Co to znamená v praxi
Osoby provádějící dohled (např. pracovníci České národní banky) nesmí sdělovat konkrétní informace o bankách nebo osobách, které získaly při své práci, a to ani po skončení svého působení.
Informace mohou být poskytovány třetím stranám pouze v souhrnné podobě, ze které nelze identifikovat konkrétní banku nebo osobu.
Získané informace smí být použity výhradně pro účely dohledu, v soudních řízeních souvisejících s dohledem nebo v obdobných řízeních před mezinárodními orgány.
Existují výjimky z povinnosti mlčenlivosti, například při sdílení informací s jinými orgány dohledu v rámci Evropské unie nebo s Ministerstvem financí pro specifické účely.
Na co si dát pozor
Porušení povinnosti mlčenlivosti může mít právní důsledky pro osobu, která informace neoprávněně sdělí.
I když existují výjimky, vždy je nutné dodržet zákonné podmínky pro poskytnutí informací, aby nedošlo k porušení povinnosti mlčenlivosti.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.