§ 9 Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – „Povinnosti cestovní kanceláře

§ 9 „Povinnosti cestovní kanceláře (1) Cestovní kancelář a) je povinna po celou dobu své podnikatelské činnosti mít uzavřenu pojistnou smlouvu podle § 6 až 8, b) nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu podle § 2 odst. 2 písm. d) pro subjekt, který není cestovní kanceláří ve smyslu § 2 odst. 1, c) je povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy „cestovní kancelář“, pokud toto označení neobsahuje již její obchodní firma; názvy „cestovní kancelář“ nebo „CK“ může používat pouze podnikatel, který je držitelem platné koncese4). (2) Cestovní kancelář je dále povinna a) předložit před uzavřením cestovní smlouvy zájemci na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, b) při zprostředkování prodeje zájezdu pro jinou cestovní kancelář dodržet povinnosti 1. v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, vždy informovat, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkováván, 2. před uzavřením cestovní smlouvy předložit zájemci o uzavření cestovní smlouvy (dále jen „zájemce“) na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, pro kterou zprostředkovává prodej zájezdu, 3. před zahájením zprostředkování prodeje zájezdů pro cestovní kancelář usazenou na území jiného státu neprodleně informovat o této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů, 4. při zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář usazenou na území jiného státu předložit zájemci na jeho žádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat zájemce o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů, 5. při zprostředkování prodeje zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku6a) poskytnout zájemci s dostatečným předstihem údaje uvedené v § 10. (3) Cestovní kancelář usazená na území jiného státu je povinna před zahájením prodeje zájezdů bezodkladně informovat o této skutečnosti ministerstvo, a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů.“. 10. V § 11 se slova „§ 6 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 4“ a slova „§ 9 písm. a) a b)“ se nahrazují slovy „§ 9 odst. 1 písm. a) a b)“. ČÁST DESÁTÁ Čl. X V § 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, odstavec 2 zní: „(2) Územní energetickou koncepci pořizuje pro svůj územní obvod krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a magistráty statutárních měst (dále jen „pořizovatel“) v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je součástí územně plánovací dokumentace.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Čl. XI V § 19 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb., se za slova „nebo místě podnikání“ doplňují věty „Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy.“. ČÁST DVANÁCTÁ Čl. XII Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb. a zákona č. 552/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 70 odst. 1 se na konci věty první doplňují slova „, není-li dále stanoveno jinak“. 2. V § 70 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Oznámení se nedoručuje, dojde-li ke změně dávky z důvodu zvýšení částek životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima. Pro podání námitek platí odstavce 2 a 3 obdobně.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Čl. XIII 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Nedokončená řízení ve věci vydání průkazu živnostenského oprávnění pro volnou ohlašovací živnost u právnické osoby se dokončí podle živnostenského zákona, ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Rozhodnutí o pozastavení provozování volné ohlašovací živnosti u právnické osoby z důvodu neustanovení odpovědného zástupce pozbývá právních účinků dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Došlo-li na základě tohoto zákona ke změně živnosti z ohlašovací živnosti volné na ohlašovací živnost řemeslnou, nabývají dnem účinnosti zákona č. 214/2006 Sb., fyzické a právnické osoby splňující podmínky k výkonu takové živnosti živnostenského oprávnění k této řemeslné živnosti. ČÁST ČTRNÁCTÁ Čl. XIV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení článku XIII bodu 4, které nabývá účinnost dnem 1. ledna 2007. v z. Kasal v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.